Ludwig I. der Kelheimer (1183–1231) – mince

Ludvík I. Kelheimský (Ludwig I. der Kelheimer, 1183–1231)

Ludvík I. z rodu Wittelsbachů byl vévodou bavorským (od 1183) a hrabětem z Kelheimu. Jeho vláda představuje klíčovou etapu v rozvoji Bavorska, během níž rod Wittelsbachů položil základy své dlouhodobé dominance v této oblasti. Ludvík I. byl významným reformátorem, stavitelem a politikem, ale jeho vládu ukončila tragická smrt.


Vláda Ludvíka I.

  1. Nástup k moci (1183):

    • Ludvík I. se stal vévodou po smrti svého otce Oty I. z Wittelsbachu. Byl prvním členem rodu Wittelsbachů, který vládl Bavorsku, díky císaři Fridrichovi I. Barbarossovi, jenž rodinu Wittelsbachů povýšil do vévodského stavu.
  2. Rozvoj Bavorska:

    • Ludvík I. posílil centrální moc a položil základy administrativy, která upevnila roli Wittelsbachů jako vládnoucí dynastie.
    • Zasloužil se o rozvoj měst, zejména Kelheimu, který byl strategickým místem na Dunaji.
  3. Stavitel a podporovatel měst:

    • Ludvík vybudoval Kelheimskou pevnost a podporoval stavební projekty, jako bylo opevnění měst a stavby mostů. Tyto projekty měly posílit obchod a hospodářství.
  4. Politické spory:

    • Ludvík byl spojencem římsko-německého císaře Fridricha II., což mu zajistilo významné postavení v říši, ale také přineslo konflikty s papežem a některými sousedy.
  5. Tragická smrt (1231):

    • Ludvík byl zavražděn na mostě v Kelheimu za nejasných okolností. Pachatel nebyl nikdy odhalen, ale vražda otřásla bavorskou politikou. Po jeho smrti vládu převzal jeho syn Ota II. Wittelsbach.

Mince Ludvíka I.

Ludvík I. výrazně přispěl k rozvoji mincovnictví v Bavorsku. Mince ražené jeho jménem měly nejen ekonomický, ale i propagandistický význam.

  1. Typy mincí:

    • Pfennige (feniky): Nejčastěji ražené mince, které byly hlavním oběživem v Bavorsku.
    • Denáry: Menší stříbrné mince určené pro každodenní obchod.
    • Brakteáty: Jednostranné mince, typické pro 12. a 13. století.
  2. Design a ikonografie:

    • Avers (přední strana):
      • Zobrazení Ludvíka jako vévody, často s korunou nebo žezlem.
      • Heraldické symboly Wittelsbachů, například lví hlava nebo pruhy.
    • Revers (zadní strana):
      • Náboženské symboly, jako kříž nebo svatí patroni Bavorska (např. svatý Jiří).
      • Zobrazení městských bran nebo opevnění, což odkazovalo na jeho stavební aktivity.
  3. Mincovny:

    • Nejvýznamnější mincovny za vlády Ludvíka I. se nacházely ve městech Regensburg a Kelheim. Mincovny byly známy kvalitou svých výrobků.
  4. Hospodářský význam:

    • Ludvík I. standardizoval ražbu mincí, což zlepšilo důvěryhodnost bavorské měny a podpořilo obchod v regionu.
    • Jeho mince byly používány i za hranicemi Bavorska, což svědčí o jejich stabilní hodnotě.

Dědictví Ludvíka I. a jeho mincí

  • Politické dědictví: Ludvík I. posílil pozici Wittelsbachů jako vládnoucí dynastie a zajistil stabilitu Bavorska.
  • Kulturní a ekonomický rozvoj: Jeho stavební a mincovní reformy měly dlouhodobý dopad na prosperitu regionu.
  • Mince: Dnes jsou mince ražené za jeho vlády vyhledávané sběrateli pro svou historickou i numismatickou hodnotu.

Zobrazené mince jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz

Zobrazit nálezy mincí

Katalog mincí

Č. Panovník Nominál Materiál Velikost a váha Obr. Rok (minc. zn.) 5259 Ludwig I. der Kelheimer (1183–1231) 1 Pfennig (1 Fenik) Stříbro (Ag) 18–20 mm,
0,8–1 g
Ludwig I. der Kelheimer (1183–1231) 1 Pfennig (1 Fenik)

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru