Ludwig der Fromme (Ludvík Pobožný) (814–840) – mince

Ludvík Pobožný (Ludwig der Fromme) – Vláda a mincovní politika (814–840)

Ludvík Pobožný (*778 – †840) byl třetím synem Karla Velikého a jeho nástupcem na trůně jako císař Svaté říše římské. Jeho vláda zahrnovala období od smrti jeho otce v roce 814 do jeho vlastní smrti v roce 840. Ludvíkova vláda je charakterizována snahou o upevnění křesťanských hodnot, správu obrovské říše a vnitřní konflikty mezi jeho syny, které vedly k rozdělení říše.

Politický a historický kontext:

1. Císařská korunovace a správa říše:

   • Ludvík byl korunován císařem ještě za života svého otce (813) a stal se jediným vládcem po Karlově smrti (814).
   • Snažil se upevnit centrální správu a udržet jednotu obrovského území, které zahrnovalo většinu západní Evropy.

2. Církevní reformy:

   • Ludvík byl zbožný vládce, což se odráželo v jeho podpoře církve a reformách klášterního života.
   • Vydal kapituly na podporu morálních hodnot a proti zneužívání moci mezi šlechtou.

3. Vnitřní konflikty:

   • Rozdělení říše mezi jeho syny vedlo k sérii sporů. Ludvík vydal tzv. Ordinatio Imperii (817), která měla zajistit hladké dědění, ale jeho mladší synové Lothar, Pepin, a Ludvík Němec proti němu často povstávali.

4. Vnější hrozby:

   • Během jeho vlády pokračovaly útoky Vikingů na pobřeží severní Evropy a muslimských vojsk na jihu.

Mincovní politika Ludvíka Pobožného:

Ludvík Pobožný pokračoval v reformách mincovního systému zavedených Karlem Velikým. Hlavní měnou jeho vlády byly stříbrné mince, zejména denáry. Tyto mince byly klíčovým nástrojem propagandy a ekonomické stabilizace.

Typy mincí:

1. Denáry:

   • Hlavní měna v Karolinské říši.
   • Stříbro vysoké čistoty bylo použito na výrobu těchto mincí, což zajišťovalo jejich stabilní hodnotu.

2. Obolos (polovina denáru):

   • Menší nominální hodnota, určená pro lokální obchod.

Design a symbolika:

1. Avers:

   • Obvykle nesl nápis „HLVDOVVICVS IMP“ nebo „HLVDOVVICVS REX“, který zdůrazňoval Ludvíkovo postavení císaře nebo krále.
   • Často obsahoval křesťanské symboly, jako je kříž, které zdůrazňovaly zbožnost a spojení říše s církví.

2. Revers:

   • Motivy mincí zahrnovaly nápisy odkazující na města, kde byly raženy, například „METALLO“ (Metz), „DVRO“ (Durynsko), nebo „MONE CIVI“ (mincovní město).
   • Dalším běžným motivem byl kříž v kruhu nebo obraz stylizovaného kostela, což symbolizovalo spojení císařské autority a křesťanské víry.

Význam mincí:

1. Propaganda:

   • Mincovní nápisy zdůrazňovaly Ludvíka jako císaře chráněného Bohem, což posilovalo jeho legitimitu.
   • Motivy kříže a církevní architektury zdůrazňovaly jeho roli obránce křesťanské víry.

2. Ekonomická stabilita:

   • Ludvík se snažil udržet hodnotu stříbrných mincí, což zajišťovalo důvěru v ekonomiku říše.
   • Mince byly standardizované a přijímané po celé říši.

3. Rozšíření oběhu:

   • Jeho mince byly používány v celé Karolinské říši, ale jejich vliv zasahoval i do oblastí mimo ni, například do Anglie, Skandinávie a střední Evropy, díky rozsáhlému obchodu.

Historický význam Ludvíkových mincí:

• Kvalita a množství: Mincovní ražba za Ludvíka byla na vysoké úrovni, což svědčí o pokročilé správě říše.
• Dědictví Karla Velikého: Ludvík pokračoval v tradici svého otce, kdy mince sloužily nejen jako ekonomický nástroj, ale i jako nástroj politické a náboženské propagandy.
• Numismatický význam: Mince z této éry jsou dnes vysoce ceněné pro svou symboliku a řemeslnou kvalitu.

Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů členů Lovců historie na lovecpokladu.cz