Kálmán (Coloman) (1095–1116) – mince

Kálmán (Coloman) Uherský – „Kálmán Učený“ (1095–1116)

Kálmán, známý také jako Coloman Učený, byl uherským králem z dynastie Arpádovců. Jeho vláda je spojena s reformami, stabilizací království a expanzí. Byl intelektuálně založený panovník, což mu vyneslo přízvisko „Učený“ (latinsky Coloman Doctus). Přestože čelil různým politickým výzvám, podařilo se mu udržet silnou pozici Uherského království.

---

Klíčové události vlády Kálmána

1. Nástup na trůn:

• Kálmán byl synem Gejzy I. a bratr Ladislava I. Po smrti Ladislava I. v roce 1095 se stal uherským králem, přestože Ladislav původně určil za svého nástupce Kálmánova bratra Almoše.
• Kálmán rychle eliminoval Almošovy nároky a upevnil svou pozici na trůnu.

2. Stabilizace království:

• Upevnil vnitřní stabilitu tím, že potlačil pokusy o vzpoury a odpor proti své vládě.
• Zavedl reformy, které měly podpořit správu země a církev.

3. Územní expanze:

• Roku 1102 se Kálmán stal také králem Chorvatska a Dalmácie. Tímto aktem byla vytvořena personální unie mezi Uherskem a Chorvatskem, která vydržela až do 20. století.
• Jeho vláda v Chorvatsku byla zpočátku sporná, ale díky úspěšné politice a vojenským kampaním si zde upevnil moc.

4. Reformy a správa:

• Kálmán je známý svými zákony, které modernizovaly správu království. Jeho legislativa zahrnovala opatření proti čarodějnictví – údajně prohlásil, že „čarodějnice neexistují“, což ukazuje na jeho osvícený přístup.
• Zasloužil se o posílení královské autority a zlepšení právního systému.

5. Vztahy s okolními státy:

• Kálmán udržoval dobré vztahy s papežstvím a dalšími evropskými panovníky.
• Během první křížové výpravy (1096) se mu podařilo zajistit, aby křižáci nerabovali jeho země při průchodu Uherskem.

6. Pozdější léta a spor s bratrem Almošem:

• Navzdory počátečnímu potlačení nároků svého bratra Almoše čelil Kálmán později dalším sporům s ním. Aby zabránil dalším pokusům o uzurpaci, nechal Almoše i jeho syna Bély oslepit.

---

Mince ražené za vlády Kálmána

Mincovnictví bylo za vlády Kálmána významným aspektem jeho hospodářské a politické správy. Mince sloužily jako symbol královské moci a důkaz prosperity jeho říše.

Charakteristika mincí:

1. Typy mincí:

   • Denáry: Hlavní měna té doby, vyráběná ze stříbra.
   • Parvy (Piccoli): Drobná měna, používaná pro každodenní obchodní transakce.

2. Design a motivy:

   • Líc: Zobrazení Kálmána v královském oděvu, často s korunou a žezlem. Na některých mincích mohl být vyobrazen symbol křesťanství, například kříž.
   • Rub: Náboženské motivy, jako například kostel, kříž nebo latinský nápis zdůrazňující královu křesťanskou legitimitu.
   • Typické nápisy zahrnovaly jméno panovníka, například „COLOMAN REX“ (Král Kálmán).

3. Kvalita a ražba:

   • Mince byly raženy z kvalitního stříbra, i když jejich kvalita mohla kolísat v závislosti na ekonomické situaci.
   • Ražba mincí probíhala v několika mincovnách na území království, například v Ostřihomi nebo Stoličném Bělehradě.

4. Ekonomický význam:

   • Kálmánovy mince byly široce používány nejen v Uhersku, ale také v Chorvatsku a na obchodních cestách vedoucích do Balkánu, Byzance a střední Evropy.

---

Hodnocení vlády a mincovnictví Kálmána

Kálmánova vláda je hodnocena jako období konsolidace a rozmachu. Byl osvíceným panovníkem, který se snažil modernizovat správu země a upevnit její pozici v Evropě. Mincovnictví za jeho vlády bylo důležitým nástrojem hospodářské správy a propagace královské autority.

Mince z jeho období jsou ceněny mezi numismatiky a sběrateli jako doklady ekonomické a politické moci Uherského království. Jejich exempláře lze nalézt v muzeích, jako je Maďarské národní muzeum v Budapešti, a ve sbírkách středověkých mincí po celé Evropě.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.