Heinrich IV. (1056–1106) – mince

Heinrich IV. (1056–1106) – král a císař Svaté říše římské

Heinrich IV. byl jednou z nejvýznamnějších, ale zároveň nejkontroverznějších postav středověké evropské politiky. Byl německým králem od roku 1056 a římským císařem od roku 1084. Jeho vláda byla poznamenána jak pokusy o upevnění císařské moci, tak bojem s papežstvím v konfliktu známém jako investiturační spor.

---

Klíčové události vlády Heinricha IV.

1. Nástup na trůn a regentská vláda (1056–1065):

• Heinrich IV. nastoupil na trůn jako šestiletý po smrti svého otce, císaře Heinricha III.
• V jeho dětství vládla jako regentka jeho matka, císařovna Agnes z Poitou. Její vláda byla slabá a čelila odporu šlechty.
• Heinrich dosáhl plnoletosti v roce 1065 a začal vládnout samostatně.

2. Konflikty s říšskou šlechtou:

• Heinrich se snažil upevnit královskou autoritu, což vedlo k častým vzpourám říšských knížat. Největší opozici představovali saská knížata, která odolávala jeho snahám o centralizaci moci.
• V roce 1075 dosáhl vítězství nad saskými povstalci, ale tím se jeho vláda zdaleka nestabilizovala.

3. Investiturační spor (1075–1122):

• Nejvýznamnější konflikt jeho vlády byl s papežem Řehořem VII. týkající se práva dosazovat biskupy a abbéty (tzv. investitury).
• Heinrich odmítl papežovy reformy, které omezovaly světské zasahování do církevních záležitostí. Řehoř VII. na něj uvalil klatbu.
• Heinrich se v roce 1077 vydal k tzv. pokoření v Canosse, kde se tři dny modlil bosý na sněhu, aby získal papežské odpuštění. Papež klatbu zrušil, ale konflikt pokračoval.

4. Císařská korunovace (1084):

• Heinrich se nechal korunovat císařem v Římě, přičemž dosadil protipapeže Klementa III. a obsadil Řím vojskem.
• Konflikt s papežstvím však pokračoval po celou jeho vládu.

5. Sesazení a abdikace (1105–1106):

• V závěru jeho vlády se proti němu vzbouřil jeho syn, Heinrich V., který se spojil s papežstvím a donutil svého otce abdikovat.
• Heinrich IV. zemřel v roce 1106 jako sesazený císař, ale jeho vláda zanechala hlubokou stopu v dějinách středověké Evropy.

---

Mince ražené za vlády Heinricha IV.

Heinrich IV. pokračoval v bohaté tradici říšského mincovnictví, která byla klíčovým prvkem ekonomické a symbolické moci Svaté říše římské.

Charakteristika jeho mincí:

1. Typy mincí:

   • Denáry: Nejčastější mince té doby, určené pro každodenní obchod.
   • Brakteáty: Jednostranné tenké mince, ražené především na konci jeho vlády v německých oblastech.
   • Zlaté mince: Heinrich razil zlaté mince, zejména v Itálii, jako symbol císařské moci.

2. Motivy:

   • Na mincích se objevovaly různé symboly:
     • Portrét císaře: Stylizovaný, často s korunou a žezlem, vyjadřující jeho světskou i duchovní autoritu.
     • Císařský trůn: Symbol říšské moci.
     • Kříž: Náboženský motiv, zdůrazňující jeho spojení s křesťanstvím.
     • Architektonické motivy: Například zobrazení římských chrámů nebo městských bran.
   • Nápisy v latině často obsahovaly jeho jméno: HENRICVS REX (král Heinrich) nebo HENRICVS IMPERATOR (císař Heinrich).

3. Regionální ražby:

   • Heinrich IV. povoloval šlechtě a biskupstvím razit mince, což vedlo k regionálním variantám mincí v jednotlivých částech říše, zejména v Německu a Itálii.

4. Ekonomická funkce:

   • Mince byly důležitým nástrojem k financování vojenských tažení a k rozvoji obchodu, především v Itálii, která byla v této době hlavním hospodářským centrem říše.

---

Význam mincí Heinricha IV.

Mince Heinricha IV. odrážely moc císaře, jeho snahu o upevnění autority a symboliku římsko-německého císařství. Jejich design zdůrazňoval císařovu pozici jako vládce, jeho křesťanskou legitimitu i jeho nárok na říšskou a světovou moc. Tyto mince jsou dnes cenným dokladem politického a ekonomického vývoje 11. století a patří mezi oblíbené předměty zájmu numismatiků.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.