Genéve (Ženeva) město (1000–1838) – mince

Městské ražby mincí Ženevy (Genève) 1000–1838

Ženeva, významné obchodní a kulturní centrum na březích Ženevského jezera, měla dlouhou historii samostatné mincovní ražby, která odrážela politický, ekonomický a náboženský vývoj regionu. Mince razené v Ženevě představují fascinující kapitolu evropské numismatiky a zrcadlí proměny města od středověku po novověk.

Historický kontext městských ražeb:

1. Raný středověk (1000–1300):

   • První mince v Ženevě byly spojeny s biskupskou správou města. Biskupové Ženevy měli právo razit mince jako součást své světské moci.
   • Typické ražby z této doby zahrnovaly denáry, inspirované mincovnictvím Svaté říše římské.

2. Vrcholný středověk (1300–1536):

   • Ženeva si postupně vybudovala autonomii pod ochranou savojských hrabat a vévodů. Ti měli vliv na městské mince.
   • Během této doby se razily mince s městskými i savojskými symboly.

3. Reformace a nezávislost (1536–1798):

   • Po reformaci v roce 1536 získala Ženeva větší nezávislost na Savojsku. Ražby mincí začaly odrážet protestantský charakter města.
   • Město razilo vlastní mince pod vedením městské rady, přičemž byly zachovány náboženské a městské symboly.

4. Moderní období (1798–1838):

   • Během francouzské revoluce a napoleonských válek byla Ženeva krátce pod francouzskou kontrolou, což ovlivnilo ražbu místních mincí.
   • Po roce 1815 se město stalo součástí Švýcarské konfederace, což vedlo k ústupu samostatné ražby mincí.

Typy a charakteristiky mincí:

1. Raný středověk (1000–1300):

• Denáry:
  • Jednostranné stříbrné mince, často inspirované římským a franckým mincovnictvím.
  • Motivy: Kříže, biskupské symboly, latinské nápisy (např. „GENAVA“).

2. Vrcholný středověk (1300–1536):

• Grossus (groš):
  • Více hodnotná mince, razená pro obchodní transakce.
  • Avers: Biskupský erb nebo městský znak.
  • Revers: Kříž nebo svatí patroni Ženevy.
• Denáry a parvi:
  • Menší stříbrné mince pro každodenní použití.

3. Reformační období (1536–1798):

• Talary a jejich díly:
  • Vysokohodnotné mince ražené ze stříbra. Typické pro novověké ženevské mincovnictví.
  • Motivy: Městský znak (štít s klíčem a orlicí) a protestantská hesla (např. „POST TENEBRAS LUX“ – „Po temnotě světlo“).
• Drobné měděné mince:
  • Ražby s jednoduchými motivy a nižší hodnotou.

4. Moderní období (1798–1838):

• Francouzské mince:
  • V období francouzské nadvlády byly používány mince napoleonské Francie.
• Švýcarské ražby:
  • Po připojení k Švýcarské konfederaci se postupně sjednocovala měna, čímž městská ražba ustoupila.

Design a ikonografie:

1. Biskupská a městská symbolika:

   • Biskupský klíč (symbol sv. Petra) a městský štít.
   • Kříže a náboženské hesla (zejména před reformací).

2. Savojské vlivy:

   • Erb savojských hrabat, někdy kombinovaný s městskými motivy.

3. Reformační symbolika:

   • Protestantismus přinesl nové symboly, například hesla a ikonografii zdůrazňující světlo a znovuzrození.

Technické parametry:

• Materiál: Stříbro, zlato (talary), měď (drobné mince).
• Hmotnost:
  • Stříbrné mince: 1–30 g.
  • Zlaté mince (talary): 3,5–7 g.
  • Měděné mince: do 2 g.
• Průměr: 12–40 mm v závislosti na typu mince.
• Ražba: Vysoce kvalitní, přizpůsobená standardům doby.

Význam mincí Ženevy:

1. Symbol politické autonomie:

   • Ražby mince byly důkazem ekonomické a politické autonomie města, zejména v období reformace.

2. Podpora obchodu:

   • Ženevské mince hrály klíčovou roli v místním i mezinárodním obchodu, zejména díky strategické poloze města.

3. Náboženský význam:

   • Reformační symbolika zdůrazňovala význam Ženevy jako centra protestantského hnutí.

Historický odkaz:

Mince razené v Ženevě představují jedinečnou ukázku proměn městského mincovnictví v průběhu středověku a novověku. Dnes jsou vyhledávány mezi numismatiky jako doklad kulturního, náboženského a politického významu tohoto města.

Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů členů Lovců historie na lovecpokladu.cz