Flavius Valentianus II (375–392) – mince

Flavius Valentinianus II. (371 – 15. května 392) byl římský císař, který vládl v letech 375–392. Byl synem císaře Valentiniana I. a jeho druhé manželky Justiny. Jeho vláda byla poznamenána jeho mladým věkem, politickou manipulací ze strany regentů a generálů, a nakonec tragickým koncem, který zůstává předmětem historických debat.

Raný život

Flavius Valentinianus II. se narodil v roce 371 ve městě Trevír (Augusta Treverorum, dnešní Trier, Německo). Byl nejmladším synem císaře Valentiniana I. a měl staršího bratra Gratiana, který se stal císařem před ním.

Prohlášení císařem

Když jeho otec Valentinianus I. zemřel v roce 375, byl Valentinianus II. ve věku pouhých čtyř let prohlášen císařem vojáky v Aquincu (dnešní Budapešť). Tento krok byl motivován snahou zajistit kontinuitu dynastie Valentinianů a upevnit moc v západní části říše. Valentinianus II. se stal spolucísařem vedle svého bratra Gratiana, který fakticky vykonával vládu.

Regentská vláda

Jelikož byl Valentinianus II. příliš mladý na samostatné vládnutí, jeho matka Justina sloužila jako regentka. Justina byla výraznou politickou postavou a zastánkyní ariánského křesťanství, což ji dostávalo do konfliktu s nicejskou církví, kterou podporoval biskup Ambrož z Milána.

• Náboženské konflikty: Justina chránila ariány, což vyvolalo napětí s Ambrožem a s křesťanskou většinou v Itálii. V roce 386 Justina dokonce požadovala, aby Ambrož předal ariánům jednu z milánských bazilik, což vedlo ke krizi, během níž Ambrož odmítl ustoupit.

Spory o moc

Po Gratianově zavraždění v roce 383 uzurpátorem Magnem Maximem převzal Valentinianus II. větší odpovědnost za vládu. Magnus Maximus ovládl Británii, Galii a Hispánii, zatímco Valentinianus II. kontroloval pouze Itálii, Afriku a části Balkánu. Tento stav přetrvával, dokud císař Theodosius I., vládce východní části říše, vojensky neporazil Magna Maxima v roce 388 a obnovil Valentinianovu moc.

• Obnova vlády: Po porážce Magna Maxima se Valentinianus II. vrátil k moci, ale fakticky byl pod kontrolou Theodosia I. a jeho generála Arbogasta, který měl rozhodující vliv na vládu.

Role Arbogasta

Generál Arbogast, původem Frank, sloužil jako hlavní vojenský velitel a faktický regent Valentiniana II. Arbogast zavedl přísnou kontrolu nad západní částí říše a Valentinianus II. byl postupně odsunován na okraj. Valentinianus se snažil zbavit Arbogasta jeho funkcí, ale Arbogast tento rozkaz ignoroval, čímž demonstroval, že skutečná moc nespočívá v rukou císaře.

Smrt

Valentinianus II. zemřel za záhadných okolností 15. května 392 v paláci ve Vienne (dnešní Francie). Oficiální zpráva uváděla, že se císař oběsil, ale mnozí historici se domnívají, že mohl být zavražděn na příkaz Arbogasta, který chtěl upevnit svou kontrolu nad říší. Bezprostředně po jeho smrti Arbogast dosadil na trůn svého loutkového císaře Eugenia.

Osobnost

Valentinianus II. byl zbožný, mladý a nezkušený císař, který byl často manipulován silnějšími osobnostmi, zejména svou matkou Justinou a generálem Arbogastem. Měl snahu prosadit se jako samostatný vládce, ale byl omezen politickými intrikami a tlakem mocnějších postav.

Dědictví

Valentinianova vláda byla spíše formální a jeho skutečná moc byla značně omezena. Jeho smrt ukončila vládu dynastie Valentinianů a vyvolala další mocenské boje ve Západořímské říši. Navzdory jeho tragickému osudu se období jeho vlády vyznačuje důležitými událostmi, které předznamenaly další vývoj Římské říše, včetně rostoucího vlivu vojevůdců barbarského původu a prohlubujícího se náboženského rozkolu.

Zobrazené mince jsou nálezy detektory kovů členů klubu lovecpokladu.cz