Cheb – Eger (město) (990–1506) – mince

Městské ražby mincí Cheb (Eger) 990–1506

Cheb (německy Eger) byl významným obchodním a kulturním centrem v českých zemích, ležícím na pomezí Čech a Německa. Město mělo v průběhu středověku privilegium razit vlastní mince, což bylo odrazem jeho bohatství a strategické polohy na obchodních cestách. Mincovní ražba Chebu začala v raném středověku a pokračovala až do počátku 16. století.

Historický kontext:

1. Raný středověk (990–1150):

   • Cheb byl původně součástí franckého království a následně Svaté říše římské.
   • První mincovní činnost v této oblasti lze spojit s vlivem německých panovníků. Mince razené v tomto období měly často říšské symboly, například orlici nebo kříž.

2. Připojení k Českému království (1322):

   • Cheb byl formálně připojen k českým zemím za vlády Jana Lucemburského.
   • Město si však udrželo vysokou míru autonomie, včetně práva na vlastní ražbu mincí.

3. Vrcholné období městských ražeb (14.–15. století):

   • Mincovní ražba v Chebu odrážela prosperitu města, které těžilo z obchodu a řemesel.
   • Razily se především drobné mince pro regionální oběh.

4. Konec mincovní činnosti (1506):

   • Mincovna v Chebu byla uzavřena, pravděpodobně kvůli centralizaci mincovní činnosti v Českém království a změnám v měnové politice.

Typy a design chebských mincí:

1. Brakteáty (12.–13. století):

   • Jednostranné mince razené z tenkého stříbra.
   • Typickými motivy byly křesťanské symboly (kříž, chrám) a heraldické znaky města Chebu.

2. Heller (14.–15. století):

   • Drobná stříbrná mince, pojmenovaná podle města Hall v Německu, kde byla poprvé zavedena.
   • Na aversu se často nacházela stylizovaná orlice nebo městský znak (hrad či městské brány).
   • Na reversu jednoduchý symbol, například kříž.

3. Pfennig (15. století):

   • Malá stříbrná mince s nízkou hodnotou, používaná pro každodenní transakce.
   • Motivy byly podobné jako u hellerů, často s nápisy „EGER“ nebo odkazem na městskou mincovnu.

Design a ikonografie:

1. Městské symboly:

   • Hlavními motivy byly městské brány, hrady nebo stylizovaný štít s písmenem „E“ (odkaz na německý název Eger).
   • Tyto symboly zdůrazňovaly autonomii města a jeho bohatství.

2. Křesťanské motivy:

   • Kříže a další náboženské symboly byly běžné, což odráželo středověký důraz na víru.

3. Nápisy:

   • Mince často obsahovaly zkratky názvu města, například „EGER“ nebo „CIVITAS EGRENSIS“.

Technické parametry:

• Materiál: Stříbro, v některých případech slitiny s nižším obsahem stříbra.
• Hmotnost: Pohybovala se od 0,3 g (u brakteátů) po přibližně 1 g (u hellerů a pfennigů).
• Průměr: 12–20 mm v závislosti na typu mince.
• Ražba: Jednostranná (brakteáty) nebo oboustranná (hellery a pfennigy).

Význam chebských mincí:

1. Regionální oběh:

   • Mince z Chebu byly určeny primárně pro místní a regionální obchod.
   • Vzhledem k poloze města se používaly i v sousedních oblastech Svaté říše římské.

2. Symbol městské autonomie:

   • Právo razit mince bylo významným znakem nezávislosti a bohatství Chebu.

3. Ekonomický rozkvět:

   • Mincovní činnost reflektovala prosperitu města, které bylo důležitým obchodním centrem.

Numismatický význam:

Chebské mince patří k významným ukázkám středověké městské ražby v českých zemích. Dnes jsou vyhledávané mezi sběrateli a poskytují důležité informace o ekonomice, politice a kultuře středověkého Chebu.

Zobrazené mince jsou nálezy pomocí detektorů kovů členů Lovců historie na lovecpokladu.cz