Bořivoj II (1100–1120) – mince

Bořivoj II., český kníže z rodu Přemyslovců, vládl v letech 1100–1107 a později krátce v roce 1117–1120. Byl synem krále Vratislava II. a mladším bratrem Břetislava II., který před ním držel knížecí titul. Bořivojova vláda byla charakteristická dynastickými spory a boji o moc uvnitř Přemyslovské dynastie, stejně jako složitými vztahy s okolními vládci, zejména s římským králem Jindřichem V.

Bořivoj II. a jeho vláda:

• Boj o moc a dynastické spory: Bořivoj II. se ujal vlády po smrti svého bratra Břetislava II., ale narazil na odpor uvnitř rodu, zejména ze strany svého bratrance Oldřicha, syna Konráda I. Znojemského. Bořivojův nástup k moci vedl k vleklým konfliktům o knížecí titul a k soupeření mezi jednotlivými větvemi Přemyslovců. Tento boj o moc oslabil stabilitu českého knížectví a podkopával jeho vnitřní soudržnost.

• Vztahy s římským králem: Bořivoj měl komplikované vztahy s německým králem Jindřichem V., který si nárokoval vliv na české země. Kníže Bořivoj získal královu podporu výměnou za vojenskou pomoc při jeho taženích a za finanční podporu. Přesto, že se Bořivoj snažil udržet si podporu římského krále, několikrát ztratil vládu právě kvůli dynastickým intrikám a nespokojenosti šlechty.

• Sesazení a návrat na trůn: V roce 1107 byl Bořivoj II. sesazen a nahrazen svým rivalem, Oldřichem Brněnským. Po deseti letech se na trůn opět vrátil v roce 1117, kdy došlo k dohodě mezi Přemyslovci. Vládl však jen krátce, protože v roce 1120 abdikoval a odešel do ústraní. Nahradil ho jeho další bratr Soběslav I.

Mince za vlády Bořivoje II.

Během vlády Bořivoje II. byly raženy stříbrné denáry, pokračující v tradici mincovnictví započaté jeho předchůdci. Tyto denáry sloužily jako platidlo a byly používány v obchodě uvnitř českého knížectví i na okolních územích.

1. Design a symbolika denárů: Denáry z doby Bořivoje II. měly většinou náboženské motivy, což byla snaha upevnit spojení českého knížectví s křesťanstvím. Na mincích se často objevovaly kříže, kostelní symbolika a další prvky symbolizující křesťanskou víru. Bylo to v souladu s přáním vládce prezentovat se jako oddaný křesťanský kníže.

2. Nápisy a označení: Na mincích mohl být také uveden nápis obsahující jméno knížete nebo zmínky o Boží ochraně. Tímto způsobem se Bořivoj II. snažil legitimizovat svou vládu a prezentovat se jako božím vůlí určený vládce.

3. Ekonomický dopad: Bořivojovy denáry byly důležitou součástí českého hospodářství, přičemž byly používány v obchodních transakcích. Ekonomická situace však nebyla příznivá, protože období Bořivojovy vlády bylo narušeno politickou nestabilitou, což se mohlo projevit i na ražbě mincí, které nemusely být vždy kvalitně vypracované.

Historický význam Bořivoje II.

Bořivoj II. se snažil udržet moc a stabilitu českého knížectví v době, kdy Přemyslovský rod procházel vnitřními rozpory. Jeho vláda byla charakteristická spory uvnitř dynastie, a proto neměl dostatečný prostor na zásadní reformy nebo hospodářské změny. Přesto jeho mince, stříbrné denáry, nesou historickou hodnotu a vypovídají o křesťanském zaměření knížete i o dynastických bojích, které charakterizovaly toto období české historie.