Basel (Basilej) město (1032–1800) – mince

Městské mincovní ražby Basileje (1032–1800)

Basilej (německy Basel), významné švýcarské město, hrálo klíčovou roli v ekonomice a kultuře středověké a novověké Evropy. Jeho strategická poloha na řece Rýn a na křižovatce obchodních tras mezi Německem, Francií a Itálií umožnila Basileji stát se centrem obchodu, kultury a mincovnictví.

Historický kontext městských ražeb:

1. Počátky mincovní činnosti (1032–1300):

   • Basilej byla od roku 1032 součástí Svaté říše římské a spadala pod správu biskupství.
   • Právo razit mince bylo původně v rukou basilejských biskupů, kteří ovládali město.

2. Vrchol středověku (1300–1501):

   • V roce 1356 získala Basilej městská práva a postupně se stala nezávislým městem, které začalo razit vlastní mince.
   • V roce 1501 se Basilej připojila ke Švýcarské konfederaci, což posílilo její politickou autonomii a mincovní činnost.

3. Novověk (1501–1800):

   • Basilejská měna byla respektována pro svou kvalitu a hrála klíčovou roli v regionálním i mezinárodním obchodě.
   • Po roce 1798 a vytvoření Helvétské republiky došlo k centralizaci švýcarského mincovnictví, což postupně ukončilo městskou ražbu.

Typy mincí a jejich charakteristiky:

1. Denáry (11.–13. století):

• Stříbrné mince s jednoduchým designem.
• Avers: Kříž nebo stylizovaný znak biskupství.
• Revers: Nápisy jako „BASILEA“ nebo náboženské symboly.

2. Brakteáty (13.–14. století):

• Jednostranné mince z tenkého stříbra.
• Motivy: Katedrála sv. Petra (symbol města) nebo biskupská mitra.

3. Rappen a Groschen (15.–16. století):

• Rappen: Drobná stříbrná mince pro každodenní transakce, často se symbolem bazilejské lilie.
• Groschen: Vyšší nominální hodnota, užívaná v obchodu, s detailnější ikonografií.

4. Talary (16.–18. století):

• Velké stříbrné mince, používané pro mezinárodní obchod.
• Avers: Basilejský erb (štít s bazilejskou holí) a latinské nápisy.
• Revers: Nápisy označující hodnotu nebo náboženské motivy, například kříže nebo nápisy jako „POST TENEBRAS LUX“ („Po temnotě světlo“).

5. Dukáty a zlaté mince (16.–18. století):

• Luxusní mince, ražené ze zlata.
• Používány pro prestižní platby a obchod s vysoce hodnotným zbožím.

6. Follis a měděné mince (17.–18. století):

• Měděné mince pro drobné transakce, často s jednoduchým designem a hodnotou.

Design a ikonografie:

1. Městské symboly:

   • Basilejská hůl, která je hlavním prvkem městského znaku.
   • Obraz městských hradeb a katedrály sv. Petra, zdůrazňující význam města jako náboženského centra.

2. Náboženské motivy:

   • Kříže, svatí patroni a náboženské nápisy, které odrážely středověkou zbožnost.

3. Latinské nápisy:

   • Jméno města („BASILEA“) nebo hesla, například „POST TENEBRAS LUX“.

4. Regionální symbolika:

   • Lilie a další heraldické prvky spojené s regionem Basileje.

Technické parametry:

• Materiál: Stříbro, zlato (u dukátů), měď (u drobných mincí).
• Hmotnost:
  • Denáry: 1–1,5 g.
  • Talary: 28–30 g.
  • Dukáty: cca 3,5 g.
• Průměr:
  • Denáry: 15–18 mm.
  • Talary: 40–45 mm.
  • Dukáty: cca 20 mm.

Význam mincí Basileje:

1. Obchodní vliv:

   • Mince z Basileje byly uznávány v celé střední Evropě díky kvalitnímu zpracování a spolehlivosti.

2. Městská autonomie:

   • Ražba vlastních mincí byla symbolem nezávislosti a politické síly města.

3. Propagace města:

   • Design mincí zdůrazňoval důležitost Basileje jako obchodního a kulturního centra.

Historický odkaz:

Mincovní ražby Basileje poskytují cenný pohled na ekonomické, politické a kulturní dějiny města. Dnes jsou tyto mince vyhledávány sběrateli pro jejich uměleckou kvalitu, historický význam a spojení s městskou hrdostí Basileje.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.