Aelius (136–138) – mince

Lucius Aelius Caesar (101–138 n. l.), známý také jako Lucius Aelius Verus, byl adoptivním synem císaře Hadriána a označený dědic římského trůnu. Aelius byl vybrán Hadriánem jako nástupce v roce 136 n. l., ale zemřel na začátku roku 138, několik měsíců před Hadriánem, a nikdy se nestal císařem.

Život a politická kariéra

Aelius pocházel z významného římského rodu a již jako mladý dosáhl senátorského postavení. Jeho vzestup ke statusu císařského dědice byl překvapivý, protože postrádal vojenskou nebo politickou prestiž, kterou by si takový titul běžně vyžadoval. Jeho zdraví bylo od počátku chatrné, což vzbuzovalo pochybnosti o jeho schopnosti vládnout.

V roce 136 byl Hadriánem adoptován a přijal titul Caesar, což z něj činilo oficiálního následníka trůnu. Získal konzulát a byl označen za budoucího císaře, avšak jeho smrt ve věku 37 let ukončila jeho naděje na vládnutí.

Mince ražené jménem Aelia Caesara

Mince vydané na počest Luciuse Aelia jsou jedinečné, protože nesloužily pro období jeho vlády, nýbrž pro propagandu jeho statusu dědice trůnu. Ražba těchto mincí probíhala během jeho adoptivní vlády v letech 136–138 n. l.

1. Portrét:

   • Na aversu (přední straně) mincí je zobrazen Aelius s věncem, což odkazuje na jeho císařskou roli.
   • Je zobrazován s krátkým sestřihem a zdůrazněnými rysy, které měly symbolizovat jeho charakter a císařskou důstojnost.

2. Nápisy (legendy):

   • Typický nápis na aversu: L. AELIVS CAESAR, případně s přídavkem titulů jako TR P (tribunicia potestas) nebo COS (konsul).
   • Rubové legendy zdůrazňují ctnosti a ideály spojené s císařstvím, například:
     • PIETAS (zbožnost)
     • CONCORDIA (svornost)
     • SPES (naděje), jako symbol naděje v jeho vládu.

3. Rubová strana:

   • Objevují se tradiční římské motivy, jako jsou bohyně nebo atributy božské ochrany říše:
     • Spes (bohyně naděje) s květinou nebo klasy obilí.
     • Concordia (harmonie) sedící s rohem hojnosti (Cornucopiae) a olivovou ratolestí.
     • Odkazy na bohy jako Fortuna (štěstí) nebo Jupiter (božská podpora dědice).

4. Kovy a hodnoty:

   • Mince byly raženy z zlata (aureus), stříbra (denarius) a bronzových slitin (sestertius, as, dupondius).
   • Zlaté a stříbrné mince byly často určeny pro reprezentaci a propagandu v říši, zatímco bronzové mince sloužily v běžné ekonomice.

5. Ikonografie:

   • Aelius byl na mincích často propojen s božskými atributy a symbolikou prosperity a stability:
     • Cornucopiae (roh hojnosti), symbolizující bohatství a úspěch říše.
     • Orel, který symbolizoval Jupitera, ochranu a legitimitu císařské moci.
     • Zobrazení vojenské moci nebo legionářských standartů (signa), které připomínaly jeho titul vojevůdce (i když nebyl znám pro vojenské úspěchy).

Historický význam mincí Luciuse Aelia

Mince ražené na počest Aelia Caesara představují fascinující kapitolu římské numismatiky. Sloužily jako nástroj propagandy k legitimizaci jeho pozice dědice trůnu. Jeho neúspěch v dosažení císařského úřadu z nich činí sběratelsky vzácné předměty, neboť jejich ražba byla časově omezená.

Pokud potřebujete detailní popisy konkrétních typů mincí, například jejich váhu, průměr nebo ikonografické detaily, mohu tyto informace dohledat v numismatických katalozích.

Zobrané mince jsou nálezy detektorem kovů členů lovce pokladu.