L2021PS fantasmagorie sem píšeš ty, na denní bázi. Přestaň brát drogy, a pak ti začne myslet.
https://en.wikipedia.org/wiki/Birch_tar
Zubní kámen, parodontóza i poslední jídlo: Žvýkačka s otisky zubů z doby kamenné jako konzerva DNA
Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem ve Skandinávii
Zhruba před 9 700 lety tábořili na západním pobřeží Skandinávie mezolitičtí lovci a sběrači. Ve skupině byla také mládež, která žvýkala pryskyřici. Před třiceti lety na stejném místě proběhl výzkum, který odhalil 1849 pazourkových artefaktů a 115 kusů pryskyřice. Nyní jejich analýza DNA přinesla fascinující a detailní informace o tom, co mládež onoho dne před 9700 lety jedla, v jakém stavu se nacházel jejich chrup a ústní mikrobiom, či odkud jejich předci pocházeli.
Mezolitická lokalita Huseby Klev leží severně nedaleko Göteborgu. Některé kousky pryskyřice nesou otisky zubů dospívajících dětí. Analyzované vzorky pryskyřice byly vyrobeny ze smoly z březové kůry, o které víme, že se používala jako adhezivní látka při výrobě kamenných nástrojů již od středního paleolitu. V tradičních společnostech se však také žvýkala pro rekreační a léčebné účely.
V některých vzorcích pryskyřice byla polovina extrahované DNA lidského původu. Je to mnohem větší množství, než jaké jsou nalézány v kostech a zubech. Jedná se o jeden z nejstarších lidských genomů ze Skandinávie. Má zvláštní profil předků mezi lovci a sběrači, kteří tam kdysi žili. Detekována byla jak mužská, tak ženská DNA. Archeologové se domnívají, že teenageři žvýkáním připravovali lepidlo pro použití při výrobě nástrojů, například k připevňování kamenné sekery na dřevěnou násadu.
Část DNA pochází z organismů, jako jsou bakterie a houby, které se do smoly dostaly později. Část však patřila bakteriím lidí, kteří ji žvýkali. A dalším obsahem byl materiál, který člověk pojídal, než se rozhodl žvýkat smolu. Rozbor všech těchto částí DNA byl velice složitým a náročným procesem, při kterém musely být uplatněny nejnovější technologické postupy.
Vědci při tom objevili bakterie ústního mikrobiomu, což je řada přirozeně se vyskytujících mikroorganismů nacházejících se v ústech. Našli se také stopy bakterií podílejících na vzniku zubního kazu (Streptococcus mutans) a systémových onemocnění, jako je zejména pro děti nebezpečná Hib a také endokarditida. Našly se také bakterie, které mohou způsobovat abscesy. Množství dalších bakterií je spojováno s vážným onemocněním dásní – paradentózou. Když vědci využili metodu strojového učení (v tomto případě techniku zvanou Random Forest), dospěli k závěru, že jedna z dívek trpěla paradentózou s více než 75% pravděpodobností.
Krom bakterií byla také objevena DNA vyšších organismů, zejména jelena obecného, pstruha obecného, kachny divoké či stopy lískových ořechů a jablek. Tato DNA pravděpodobně pocházela z materiálu, který teenageři snědli před žvýkáním pryskyřice. Bylo také objeveno značné množství liščí DNA, ale interpretovat ji jako potravu považují vědci za nejisté. Mládež mohla žvýkat šlachy a srst z lišek při výrobě oblečení a nebo se liščí DNA dostala do pryskyřice při teritoriálním značení až poté, co byla vyplivnuta.
Pro odborníky jsou tyto poznatky velkým krokem k pochopení fascinujících záznamů lidské kultury z doby kamenné. Studia zjištěné informace srovnávala s výzkumy v jiných částech Evropy a pomohla tak mapovat přesun lidského genomu z východních částí Evropy do Skandinávie. Pokud se metoda začne využívat i při jiných výzkumech a oblastech archeologie, může přinést další nové fascinující objevy a informace.
Roman Němec
Zdroje: phys.org, archaeology.org, nature.com, cosmosmagazine.com
zpracování surovin pří výrobě zbraní z kamenných nástrojů, jelenních šlach a smoly
naleziště v husebe klev
odlitek a otisk zubů z pryskyřice - dospívající ve věku mezi 12 - 14 lety
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí > Nálezy nejenom s detektorem ve Skandinávii
Komentáře
To bude nejspíš moje chyba, než fantasmagorie archeologů. V článku jsem měl původně i větičku, že byla získávána z březové kůry pomocí suché destilace. Jenže jak ten článek vždycky ladím a upravuju, přitom sem tam něco mažu, tak tohle mi vypadlo. Pardon.
Viz kresba
LPsko, "drží se svých platů zuby nehty"? Čerstvý absolvent s roční praxí horko těžko přesáhne 20K hrubého měsíčně. S 10 letou praxí si polepší jen asi na 27K. Nehledě na množství času a námahy co výzkum stojí. Archeologie se opravdu nedělá pro peníze...
Koukám že se pěkně zěrete. Stojí vám to za to.
Ale může to být i pryskyřice. Z pryskyřice březové kůry, dělají na Sibiři čaj. Blbě se to zbýrá,to není jako smrk,modřín,borovice. Prostě žvýkačka ze smůli.
Prostě bříza taky něco pustí ale je toho málo. Na jaře se pije březová šťáva z břízy, ohromně léčivá věc. A když do teče, tak tam zůstane malé množství pryskyřice. Na Sibiři jsou ty stromy malé. A pak se to pomalu převaří až tam zůstane jenom v podstatě ta pryskyřice.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.