Zlaté mince z hliněného džbánu

Během vykopávek v izraelském městě Javen objevili archeologové zlaté mince, které pochází z raného islámského období. Jsou tedy asi 1200 let staré. Byly ukryté v rozbitém hliněném džbánu.

Archeologové mince našli během průzkumu staré průmyslové zóny v Javenu, která se využívala po staletí. Celkem jde o sedm kusů, z nichž jeden byl vyražený v období vlády Hárún ar-Rašída (786 až 809 CE.) Jeho ohromné bohatství a počet manželek z něho udělaly legendu v Pohádkách tisíce a jedné noci. Archeologové konkrétně objevili dinár, který se v době tohoto vůdce razil.

Identifikovat mince nebylo podle numismatika Roberta Koola vůbec snadné. Původně si myslel, že jsou mnohem starší. „Je to skutečně skvělý nález, který se navíc povedl čtvrtý den chanuky. Tedy Svátku světel, který je sedmidenním židovským svátkem. Když se vrátím zpět k samotným mincím, islámské jsou specifické tím, že mají na sobě vyražené datum i název mincovny,“ poznamenal Kool.

Archeologové se domnívají, že mince si do džbánu nejspíše schoval místní hrnčíř. Na stejném místě totiž nalezli pozůstatky keramických pecí, které byly v provozu do konce byzantského období a na začátku raného islámského. To znamená od sedmého do devátého století. A hrnec s mincemi se nacházel poblíž jedné z pecí. Navíc všechny mince byly v oběhu ve stejnou dobu, to znamená, že je mohl nastřádat jeden člověk.

V západní Evropě se zlato mezi 8. a 13. stoletím se k výrobě mincí nepoužívalo. Na východě v Byzantské říši a všeobecně na islámském území však ano, protože v té době rozkvétal mezinárodní obchod. „A zlaté mince byly jeho charakteristickým znakem. Zlato ale hrálo důležitou roli i v domácí ekonomice, protože daně platili lidé také ve zlatě,“ uvedl Kool.

Kromě již zmiňované mince jsou součástí depotu i zlaté dinárky ražené Aghlabidskou dynastií, která vládla na severu Afriky v oblasti dnešního Tuniska od roku 800 a razila mince se jmény svých vládců. „Jde o mince, které se nachází jen velmi zřídka. Proto jsou velmi vzácné. Dokonce více než dinár z období vlády Hárún ar-Rašída,“ tvrdí Kool.

Historie města Jeven, ve kterém archeologové mince našli, sahá až do doby bronzové. Bylo několikrát okupované a zažilo mnoho pádů i výměn režimů. Kromě mincí v předmětném území objevili archeologové i velké zařízení na výrobu vína pocházející z perského období.

Zdroj: www.ancient-origins.net, www.haaretz.com