Zlaté mince na dně Lamanšského průlivu

Nedávno se v tisku objevila zpráva o nálezu vraku britské řadové lodi HMS Victory. Někteří z Vás tuší, že HMS Victory byla vlajkovou lodí admirála Horatia Nelsona v bitvě u Trafalgaru a v současné době ji můžeme navštívit v suchém doku v Portsmouthu. V Royal Navy ve skutečnosti sloužilo celkem 6 (7, pokud počítáme škuner HMS Victory, který však byl zničen před svým oficiálním zařezením do služby) lodí tohoto jména a tento počet pravděpodobně růst nebude, protože poslední Nelsonova HMS Victory je stále v činné službě jako vlajková loď Druhého lorda Admirality a zároveň je i nejstarší válečnou lodí v činné službě na světě.
Ona HMS Victory, jejíž vrak byl nalezen v Lamanšském průlivu (Britové jej nazývaji English Channel), byla pátou lodí nesoucí toto jméno. Oficiálně se jednalo o přestavbu předchozí HMS Victory, která zcela shořela v únoru 1721. Ve skutečnosti byla „přestavba“ jen symbolická, bylo při ní použito pouze několik kusů dřeva z původní lodě. HMS Victory byla tedy zcela novou lodí.

dobový model HMS Victory

Její kýl byl položen v portsmouthské loděnici v roce 1726 a na vodu byla spuštěna o jedenáct! let později. HMS Victory byla řadová loď první třídy, stavěná v souladu s nařízením z roku 1719, které standardizovalo základní takticko-technická data britských válečných lodí. Po uvedení do služby v roce 1741 se stala vlajkovou lodí admirála Sira Johna Norrise, velitele Channel Fleet, jejímž úkolem byla obrana Lamanškého průlivu.
Jak již bylo řečeno, HMS Victory byla řadovou lodí první třídy. Tato mohutná plavidla tvořila páteř (nejen) britského loďstva, jejich konstrukce byla zcela podřízena jejich účelu – boj s obdobnými loděmi nepřítele a zajištění námořní nadvlády. Jejich výtlak dosahoval téměř 2000 tun, výzbroj byla umístěná na bocích na třech dělových palubách nad sebou, které se táhly po celé délce lodi. Nejtěžší děla bývala umístěna na spodní palubě, těsně nad čárou ponoru, děla střední a lehká na střední a horní dělové palubě a na nástavbách. Váha děl a munice tvořila velkou část celkové hmotnosti. Nedá se říci že lodě byly vyloženě težkopádné, velkou obratností však také neoplývaly. Složitější manévry bylo nutné provádět s pomocí jak kormidla, tak plachet. Nautické vlastnosti byly spíše horší až průměrné, loď s dobře vycvičenou posádkou mohla úspěšně přežít středně silnou bouři. Bojové akce za špatného počasí nebo silného větru však byly vyjímkou – hrozilo zaplavení lodi střílnami těžkých děl.
Na svou poslední plavbu loď vyrazila v září 1744 od ústí řeky Tejo v Portugalsku, v roli vlajkové lodi Admirála Sira Johna Balchena, kde se podílela na proražení francouzské blokády. Dne 3 října flotila vplula do Lamanšského průlivu, kde ji zastihla prudká bouře. Lodě byly nuceny zrušit formaci a ztratily kontakt mezi sebou. V 15:30 následujícího dne byla HMS Victory spatřena naposledy, poblíž Channel Islands (v češtině známé jako Normanské ostrovy). Předpokládalo se, že loď ztroskotala na mělčině poblíž The Casquets, což je skupina malých skalnatých ostrůvků, asi 13 km severně od Alderney. Byla podniknuta rozsáhlá pátrací akce, fregaty prozkoumávaly okolí Normanských ostrovů, některé zde i přistály a důstojnící pátrali mezi místním obyvatelstvem, zda někdo loď nespatřil. Na plážích bylo nalezeno několik trosek, později se potvrdilo že pocházejí z HMS Victory. Loď samotná však zmizela i s celou posádkou, čítající v době potopení asi 1150 mužů.
Jaké byly poslední okamžiky lodě se dnes již nedozvíme, jisté však je, že vrak lodi byl nalezen v roce 2008 téměř 100 km od předpokládaného místa potopení. Nedávno to oznámila známá společnost zabývající se hledáním lodních vraků, Odyssey Marine Exploration. Přesné místo se z pochopitelných důvodů tají. Podrobnosti o nálezu (včetně podrobného popisu zatím nalezených artefaktů a spousty fotek – doporučuji!) si můžete přečíst v tomto článku. Vrak leží v hloubce zhruba 100 metrů, viditelnost na dně se pohybuje od nuly do 10 metrů, proud dosahuje rychlosti 0,8 až 1,4 uzle (1,5 -3 km/h). Celé dno je velmi aktivní, trosky jsou z velké části pohřbeny pod vrstvou sedimentů.
Nejzajímavější je však náklad, který loď dle dobových pramenů vezla. Na palubě se mělo nacházet celkem 100 000 zlatých portugalských mincí v hodnotě 400 000 liber šterlinků, celkem by mělo jít o 4 tuny zlata, jehož hodnota je zhruba 120 miliónů dolarů (tedy nikoli miliarda, jak se nám snaží namluvit čeští novináři). Jaká je historická cena mincí netuším, nikde jsem nenalezl o jaké mince by mělo jít, znalci mohou tipovat v diskusi. Zda bylo nějaké zlato již nalezeno zatím společnost Odyssey Marine Exploration nezveřejnila, vrak byl identifikovám dle nalezených pozůstatků, mimo jiné 41 děl, kotev, a dalšího vybavení. Před dalším průzkumem musí společnost uzavřít smlouvu s britskou vládou. Prognózy jsou příznivé, existuje precedens, kdy společnost úspěšně uzavřela dohodu o pátrání po britské lodi Sussex, která se s nákladem zlatých mincí potopila v západním Středomoří v roce 1694.

Takticko-technická data HMS Victory:

Výtlak:   1952 tun
Délka dělové paluby:  53 metrů
Výška boků   6,5 metru
Šířka:    15 metrů
Ponor:    5,5 metru
Takeláž:   plné oplachtění fregatního typu
Posádka:   cca 900 mužů a důstojníků
Výzbroj:   100 bronzových děl
    28 kusů 42liberních děl na spodní dělové palubě
    28 kusů 24liberních děl na střední dělové palubě
    28 kusů 12liberních děl na horní dělové palubě
    16 kusů 6liberních děl na nástavbách

Dle dobových dokumentů nebyly plavební vlastnosti HMS Victory nijak oslnivé, výška boků byla vzhledem k šířce příliš velká. Je tedy možné, že vinu na ztrátě lodi měla celkově špatná konstrukce.

Krásná patina, že? Snad na to nevezmou citrónku..

Zdroje:

http://www.plavidla.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2009020302&PHPSESSID=76c93f47c148b441c1f67a0cb1c0afa6

http://www.shipwreck.net/

Wikipedia