Zlaté keltské mince z doby železné byly prohlášeny za poklad

Soubor 19 zlatých mincí z doby železné byl objeven loňského února nedaleko Blythburghu v Suffolku. Našel je detektorista na ploše zhruba 10 x 19 metrů. Podle expertů se v oblasti východní Anglie jedná o „opravdu neobvyklý“ nález. Mince byly nyní prohlášeny za poklad a muzea se předhánějí, které z nich je získá do své sbírky.

Mince posuzoval a dle očekávání za poklad prohlásil koroner Nigel Parsley, podle něhož mají některé ražby společné rysy s mincemi v oblastech na sever od Temže. Styčná důstojnice PAS archeoložka dr. Anna Boothová v tom vidí důkaz, že mezi těmito oblastmi existovala silná „mezikulturní interakce“. Uvedla, že mnoho zlatých statérů ze souboru bylo raženo za vlády kmenového vůdce Addedomara, krále Trinovantů. Tyto mince byly běžnější spíše v Hertfordshiru, Essexu, Bedfordshiru, Buckinghamshiru a Cambridgeshiru, zatímco v Suffolku jsou extrémně vzácné.

Král Addedomarus vládl kmeni Trinovantů koncem 1. století př. Kristem. Jeho působiště se rozkládalo v širších oblastech na jihovýchodě Británie. Byl prvním keltským králem, který v dané oblasti razil mince s nápisem – a to již kolem roku 35 př. n. l., Mince tohoto panovníka jsou poměrně vzácné, navíc jedna z mincí souboru byla odborníkům až dosud neznámá – nikdy předtím taková nebyla nalezena.

Další mince se vzorem „květinového typu“ odborníci zařadili mezi „málo vídané“, dvě mince z pokladu měly na reverzu nezvykle obrácené symboly písmene S. Mince, z nichž mnohé pocházely z roku 45 – 25 před naším letopočtem, byly pravděpodobně uloženy po roce 20 n. l.

Zatím není jisté, které muzeum nakonec mince získá. Nicméně podle koronera a dr. Boothové je o ně vcelku očekávaný velký zájem. Koronerem stanovená (dosud nezveřejněná) částka bude rozdělena mezi nálezce a majitele pozemku dle zákona o pokladech z roku 1996.

Roman Němec

Zdroje: archaeology.org, bbc.com