Životní nález, co to vlastně znamená?

Každý si asi představí nějaký poklad nebo alespoň něco luxusního. Zlato, stříbro, šperky a nebo spoustu válečných, případně jedinečných artefaktů. A právě to slovo „jedinečný“ přesně vystihuje můj nález z Listopadu roku 2017.

A jak to vlastně začalo? Byl poměrně slunečný den a jelikož spolu jezdíme pravidelně s kamarádem Jendou, vydali jsme se na oblíbené políčko. Osobně pole preferuji před lesním porostem. Den pomalu plynul  a nějaké ty nálezy na sebe nedali dlouho čekat. Občasný měďák s krásnou patinou, všude přítomné plomby a ojediněle i stříbrný signál v podobě grešličky nebo jedno krejcárku.  Jak tak čas ubíhal, prochodili jsme snad všechny místa na poměrně malém kousku rozlehlého lánu. Stop od bot v terénu s přímou úměrou nachozených metrů přibývalo a tudíž prostor se začínal zmenšovat v neprobádaných místech. Když už to vypadalo že není jediný kousek kde bychom nešlápli nebo nedloubli lopatkou, byl čas na přemístění na jiné pole. A jak tak jsme se pomalu stahovali k autu najednou to přišlo. Signál sice nepřeslechnutelný za to ale podivného ID čísla které skákalo sem a tam. „Zas nějaký mikro alobal“, pomyslel jsem si. Ale což kopat se má vše co alespoň trochu barvu připomíná. A tak lopatka zajela do zeminy až po okraj. Chvilka lovení onoho signálu a kuk na svět v ruce držím jakýsi plíšek zhruba kruhového tvaru vzdáleně připomínající prohnutou minci. Snažím se šetrně očistit povrch a začíná se mi zjevovat cosi co by mohlo být alespoň trochu podobné stříbrňáku velikosti grešle. V podstatě jsem v první chvíli tak i usoudil „jo asi grešle a navíc asi fejk a ohnutá“….

Mince poté putovala do připravené krabičky a jelo se dál na další oblíbené políčko.

Doma vyndávaje z kapsy všelijaké poklady jsem si vzpomněl i na dva stříbrňáky a jeden fejk grešle. Následně došlo na očistu. Co mne ovšem zarazilo pod proudem vody, bylo to že na minci není klasické jablko ale cosi divného a tedy o grešli zřejmě nepůjde. Ještě nějakou dobu jsem se snažil vyčistit zbytky nečistot v destilované vodě abych ve finále zjistil že to ona grešle rozhodně není, ba naopak že je to ještě daleko něco ošklivějšího. Nebudu zastírat že jsem byl docela zklamán nad tou divno-ošklivou mincí.

Protože jsem ale člověk zvídavý, začal jsem se pídit po tom co jsem to vlastně našel. První co mne napadlo bylo oslovit pár znalých lidiček na FB v oboru „mincovnictví“. Tam poprvé padlo slovo DENÁR. To už jsem zbystřil zrak a začal pátrat v katalogu Nejstarších českých mincí od autora Františka Cacha. Naveden na směr že by se mělo jednat o denár Konráda Oty. V katalogu jsem vyhledal nejpodobnější danému vzoru na minci a vycházelo mi že by se mohlo jednat o typ Cach č.641 a č.642. Což o to jedna strana byla téměř shodná ale zadní úplně někde jinde….

Tedy jsem se rozhodl že (víc hlav víc ví) a fotky jsem dal i sem na LP do katalogu mincí.

https://www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/denar-154717/

Od zveřejnění fotek a prosby o pomoc se začala rýsovat poměrně slušná záhada reverzu mince. Celou záhadu se pokusil rozklíčovat „kocour1“ který bohužel již na LP není, nicméně začínalo být jasné že nejde o klasickou „běžnou“ ražbu ale o určitou zvláštnost. No a protože znám jednoho z našich nejpřednějších odborníků na české a především moravské denáry, oslovil jsem Jana Videmana. Zároveň jsem minci ukázal i mému známému a kamarádovi Archeologovi Mgr. Davidovi Daněčkovi. Zájem byl okamžitý a David jej převzal do opatrovnictví a přislíbil i rentgenové snímky a prvotní expertízu složení kovů metodou XRF. Rentgenové snímky a další fotky pod mikroskopem byli provedeny ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Pravda je že RTG snímky nebyly nijak vypovídající protože RV strana byla konečně rozluštěna v podobě dvou ryb. A od té chvíle začal fungovat pojem „RYBÍ DENÁR“. XRF expertíza prokázala velice nízký obsah stříbra což se dalo vysvětlit až poté co se dostal k rukám Jana  Videmana.

Stav bádání byl poměrně zdlouhavý a vleklý, to už ale u těchto (jedinečných) věcí bývá. Ovšem jak známo „trpělivost růže přináší“ a tak se i stalo. Podařilo se rozlousknout záhadu zatím jednoho jediného RYBÍHO denáru u nás. Chtěl bych na závěr moc poděkovat Janu Videmanovi a Davidu Vránovi za excelentní práci a Davidu Daněčkovi za nezištnou pomoc.

Milan Černý (alias Cobra)