Zbytky jídla v keramických hrncích co jedli v severní a střední Evropě před 5 000 lety?

Výzkumníci z Kielské University dokázali v první archeobotanické studii spálených zbytků jídla na povrchu keramických nádob prokázat, jak rozmanitá a chutná byla jídla připravovaná ve východním Holštýnsku před 5 000 lety.

Analyzované keramické nádoby pocházejí z jedné z nejstarších vesnic ve Šlesvicku-Holštýnsku – z neolitického sídliště Oldenburg LA 77 v Ostholsteinu. Studie publikovaná v PLOS ONE ukazuje, že hlavní roli v jídelníčku hrály jak obiloviny, tak divoké rostliny. Pomocí rastrovací elektronové mikroskopie SEM a chemické analýzy byla identifikována sofistikovaná příprava různých rostlinných potravin.

Připáleniny obsahovaly zbytky pšenice dvouzrnky, ječmene a merlíku bílého – divoké rostliny, která roste jako plevel a jejíž semena obsahují vysoké množství škrobu. „Zuhelnatělá zrna a plevy z pšenice a ječmene, stejně jako semena merlíku již byly zdokumentovány archeobotanickými rozbory vzorků půdy z tohoto neolitického sídliště,“ popisovala členka týmu Dr. Dragana Filipovićová.

Obiloviny měly důležité postavení ve stravě, divoké rostliny obohatily potravní spektrum prvních farmářů na severu. Ječmen se sklízel v mléčné zralosti a připravoval se podobným způsobem jako zelená špalda tradičně vyráběná v Bádensku-Württembersku. Pšenice se zpracovávala v naklíčeném stavu, což kaši dodalo sladkou chuť. Jídlo v neolitu tedy nebylo nevýrazné, ale spíše rozmanité. Lidé přikládali dobré chuti velký význam.

Chemické rozbory keramiky zatím prokázaly, že nádoby obsahovaly mléčné produkty. Obiloviny a mléčné výrobky byly pravděpodobně zpracovávány na kaši pro každodenní použití ve stejných nádobách a tvořily vyvážený dietní základ. Keramické nádoby tak sloužily téměř výhradně ke zpracování nebo vaření obilných zrn

„Zatímco živočišné tuky bývají do (porézní) keramiky absorbovány a zanechávají tam jasně identifikovatelné stopy, složky rostlinné potravy lze detekovat pouze ve spálené krustě,“ vysvětlovala Dr. Lucy Kubiak-Martensová, kooperační partnerka BIAX Consult a první autorka studie.

Ukazuje se, jak důležitý je přístup založený na více metodách pro rekonstrukci neolitických receptur z různých ingrediencí. Objev rozšiřuje chápání složitého procesu přeměny rostlin na potravu v období těsně po zavedení zemědělského způsobu života a pěstovaných rostlin v severní a střední Evropě.

Roman Němec

zdroje: phys.org, academia.edu, journals.plos.org

5000 let starý nálevkový pohár se spálenou potravinovou kůrkou z neolitického osídlení Oldenburg

mikroskopický snímek potravinové připáleniny (vlevo) a detailu připáleniny s nezralými zrny ječmene (o velikosti cca 4 mm x 1,4–1,8 mm) v matrici

příklady silnostěnných, nezdobených keramických střepů z Oldenburgu

snímky sem s fragmenty semen Merlíku bílého zapuštěné do matrice zbytků

střep old 15 spodní strana se stopami po ohni (vlevo nahoře) a vnitřní povrch se spečenými zbytky (vpravo nahoře) a také detail odebraného zbytku (dole). Bílé obdélníky označují vzorkované místo

střep old 08 spodní strana se stopami po ohni (vlevo nahoře) a vnitřní povrch se spečenými zbytky (vpravo nahoře) a také detail odebraného zbytku (dole). bílé obdélníky označují vzorkované místo

rekonstrukce neolitického osídlení Oldenburg

vykopávky na místě osady Oldenburg