Zavlažovací systém umožnil najít vzácné artefakty

Když v roce 1701 založil francouzský důstojník Antoine de la Mothe Cadillac osadu Fort Détroit, stala se řeka svatého Josefa důležitým obchodním milníkem. Až zavlažovací systém však umožnil probádat vědcům břeh…

Michiganem protéká řeka svatého Josefa. Ono se nejedná o nich neobvyklého, pokud se však nezačne někdo zajímat, co se v ní ukrývá. Stejně zvědavá byla i skupina odborníků a studentů, kteří se vydali bádat do těchto míst, kde o ryby není nouze. Nutno však dodat, že onu možnost tuto řeku prozkoumat jim umožnil nový zavlažovací systém, který zpravidla pracuje 24 hodin 7 dní v týdnu.

Díky tomuto mechanismu se totiž zredukovalo množství protékající vody a odryla se i část břehu. Skupina badatelů se tak vydala do místního parku, kde začala nově odkrytou půdu zkoumat kousek po kousku. Během několika dní se jim podařilo najít několik desítek artefaktů, mezi nimiž byly knoflíky, mince, muškety, ale i primitivní zbraně.

Když v roce 1701 založil francouzský důstojník Antoine de la Mothe Cadillac osadu Fort Détroit, stala se řeka svatého Josefa důležitým obchodním milníkem. Francouzi se opírali především o schopnosti domorodých Američanů, kteří se zabývali výrobou kožešin. V té době se podle vědců jednalo o typický model multikulturní společnosti, kdy jeden národ byl závislý na druhém, a docházelo k vzájemné interakci.

Vědci se teď snaží bagatelizovat jednotlivé nálezy (knoflíky, korálky, krucifixy, ohořelou kukuřici, zbraně…), aby se mohli dozvědět více o způsobu života místního obyvatelstva. Zajímavým artefaktem je řetěz s železnými hroty, který používají náboženští fanatici. Na území severní Ameriky se nic podobného ještě najít nepodařilo, proto patřil řetěz pravděpodobně francouzskému misionáři, který jej sem přivezl.

V poslední dny výzkumu se přijel na místo podívat i televizní štáb, aby celou misi zdokumentoval. Jejich příjezd předznamenávali komáři a cikády, jinak všude vládlo ticho. Třítýdenní práce týmu však byla po příjezdu ihned znát. Po celém břehu se nacházely díry po kopání. Televizní štáb se na místě zdržel celý pátek a sobotu. Sledoval průběh prací a dokumentoval všechny nalezené artefakty.

Vedoucí výzkumu byla po celou dobu Cynthia Nostrant (55), jejichž účast si přáli sami studenti. Ona sama se již takových misí neúčastí, protože má ortézu na pravé noze, ale v tomto případě udělala výjimku. I díky ní se nakonec podařilo najít velké množství artefaktů, které mohou vědcům více přiblížit každodenní způsob života tehdejšího obyvatelstva.

http://www.freep.com/