Žárový hrob skrýval nejstarší lidské pozůstatky severního Německa

U německé obce Lüchow narazili archeologové na 10 500 let starý žárový hrob. Obsahuje nejstarší známé lidské pozůstatky v severním Německu. Byly nalezeny v bažinaté oblasti Duvensee Moor, která je jednou z nejstarších a dobře prozkoumaných archeologických sídelních oblastí ve střední Evropě.

Archeologové zkoumají Duvensee Moor opakovaně již od roku 1923: „Bývalo zde jezero. Jsme hluboko v tehdejším vnitrozemí,“ vysvětloval ředitel projektu Harald Lübke. Baltské moře tehdy ještě neexistovalo. Tam, kde po tisíce let ležely v zemi lidské kosti, je v současnosti rozkvetlá louka. Patří farmáři Paulu Petersenovi.

Dnes pětasedmdesátiletý muž sledoval vykopávky celá desetiletí. Před 30 lety pozval se svou ženou archeology na grilování. Jeho žena Heike se zeptala archeologa Klause Bokelmanna, zda by se na jejich pozemku nedalo něco najít: „Kdo něco najde, dostane láhev sektu,“ řekl tehdy Bokelmann svým studentům. Za chvíli se vrátili s kamennými úlomky. „Druhý den jsem tam sám našel kamennou sekeru, prý byla stará 10 000 let,“ doplnil Petersen.

Až dosud zde bylo objeveno více než 20 mezolitických a neolitických archeologických nalezišť. Anaerobní prostředí rašeliniště výborně uchovává organické pozůstatky včetně spálených kostí. Současný objev na kraji vřesoviště pochází z vykopávek Centra pro baltskou a skandinávskou archeologii, poskytuje vědcům nové informace o životě lidí v této oblasti.

Poslední vykopávky odhalily přítomnost několika částí kostí, které nebyly zcela shořelé. Potvrzení archeologové získali z nezaměnitelné stehenní kosti. „Jen nález nám poskytl jistotu,“ říká vedoucí Harald Lübke s nadějí, že by z nich mohli získat DNA pro následný výzkum. Celý hrob byl vyzdvižen v půdním bloku in situ pro další studium v laboratorních podmínkách.

Podle Státního archeologického úřadu se jedná o první mezolitický pohřeb ve Šlesvicku-Holštýnsku. Odborníci proto hovoří o nejstarším hrobě v severním Německu. Dosud není známo, jak mezolitičtí lidé na severu nakládali se svými mrtvými. Oba nálezy naznačují, že žárové pohřby mohly být na počátku dnešního interglaciálu převládajícím pohřebním rituálem lovců a rybářů.

Hroby lovců-sběračů-rybářů z raného období mezolitu jsou extrémně vzácné. Dřívější nálezy ze severu Německa a jižní Skandinávie jsou všechny mladší (ze 7. - 6. tisíciletí před naším letopočtem). Jediný časově srovnatelný hrob byl nalezen v Jutsku v Dánsku. Také se jedná o žárový pohřeb, což naznačuje, že kremace mohla u mezolitických lovců a sběračů převládat.

„Je to pro mě senzace,“ řekl Lübke. Spolu s kolegy doufají, že jim nález poskytne více informací o tom, jak druhohorní lovci, rybáři a sběrači zacházeli se svými mrtvými. Na vřesovišti našli různé lidské kosti, ale po lebce zatím ani stopy. Některé kosti nejsou úplně spálené. Lübke doufá, že je využije k získání DNA: „To by byla opravdová pokladnice.“

Nejstarší známý severoněmecký žárový hrob vzbuzuje zatím jen spoustu otázek. „V případě spálených kostí je např. těžké určit příčinu smrti,“ řekl Lübke. Celá oblast Duvensee Moor je pro archeology skvělou lokalitou: „Nyní jsme zde otevřeli nové dveře. A za nimi jsou v tuto chvíli zatím jen temné místnosti.“

Archeologické práce zde budou pokračovat i v příštím roce.

Roman Němec

Zdroje: zeit.de, sueddeutsche.de