Zarážející obrazce objevené na blízkém východě

Viditelné pouze z ptačí perspektivy. Zarážející obrazce Nazca objeveny na blízkém východě

Jde o specifickou verzi obrazců Nazca, zvaných „geolyfy“. Jedná se o kresby, jenž pokrývají pouště jižního Peru. Díky satelitním snímkům a mapovacím technologiím Jordánska se objevují i v jiných částech světa. A jejich počty stoupají do tisíců.

Archeologové je označují  jako „kruhy“. Tyto kamenné obrazce mají neuvěřitelné spektrum tvarů. Od obyčejných kol až po kola z jejichž středu vyzařují paprsky. Vědci se domnívají, že pocházejí z antického období před více než 2 000 lety. Jejich rozměry se pohybují mezi 82 až 230 stopami (tedy 25 až 70 metry).  „V Jordánsku nacházíme tyto kamenné stavby v mnohem větším počtu, než v Nazce. Jsou také větší a starší.“ Říká David Kennedy, profesor klasické a antické historie z university Western Australia.

Kennedyho výzkum bude zveřejněn v příštím vydání Journal of Archaeological Science, kde se dovíme, jakým způsobem se tyto kamenné kruhy staly nedílnou součástí okolní krajiny. Zahrnují jak oltáře (na kterých byla zabíjena zvířata), mohyly (v nichž byli pohřbíváni mrtví), zdi, ale také podivuhodné kamenné struktury, jejichž existence nemá prozatím žádné logické vysvětlení. Vědecký tým se zaměřuje na dlouhodobý výzkum. Letecky zkoumá archeologická naleziště v Jordánsku. Přesto zatím nenalézají odpověď na otázku jejich významu pro tehdejší civilizace.

Fascinující stavby

Kennedyho hlavním oborem je římská archeologie. Důvodem, proč se o tento obor začal zajímat, byla náhoda. Jako student si přečetl zprávu pilotů Royal Air Force o jejich přeletu roku 1920 nad Jordánem. „Jak by tím někdo nemohl být fascinován!“ Komentuje Kennedy. V roce 1927 byl plukovníkem RAF Percym Maitlandem publikován článek o jordánských ruinách v časopise Antiquity.  Mluví zde o tak zvané „lávové zemi“. Doplňuje, že tyto památky jsou beduíny nazývány „díly prastarých“.

Kvůli špatné viditelností kruhů ze země, je Kennedyho tým nucen studovat je pomocí snímků z Google Earth.
 „Když se nacházíte na místě vykopávek, je opravdu těžké si pořídit skutečnou představu o této pamětihodnosti,“ informuje. „Zatímco, když se dostanete tak 100 stop nad zem, dostanete o své práci hned zcela jiný obrázek.“
Kresby staveb musely být, v době jejich vzniku, zcela jiné. „Lidé kolem nich chodili celá staletí, možná i tisíciletí, aniž by věděli, jak ve skutečnosti stavba vypadá.“ (Tým vytvořil kolekci snímků kruhů z blízkého východu z mnoha různých úhlů).

K čemu byly používány?

Zatím nebyly kolem kruhů objeveny žádné jiné vykopávky. Tím je velmi zkomplikováno jejich datování. Výzkumníci pracující v době „před Google Earthovské “ se domnívali, že se jedná o pozůstatky domů. Možná hřbitovů. Kennedymu toto vysvětlení však nepadá příliš pravděpodobné. „Bylo by zvláštní, že by lidé v celé této oblasti, z ničeho nic dostali silné nutkání, stavět právě do kruhu.“

Některé z  kruhů byly nalezeny zcela osamocené. Jiné se tulí pohromadě. V jedné oblasti, poblíž oázy Azraq, byly dokonce nalezeny stovky těchto kruhů, uskupených v tuctových formacích. „Některé jsou opravdu úchvatné,“ raduje se Kennedy. V Saudké Arábii však nalezl Kennedyho tým kruhy, které jsou zcela odlišné. Některé z nich jsou obdélníkové,  jiné nepřipomínají kruh vůbec. Jiné jsou sice kruhové, ale pro změnu z nich vycházejí dva paprsky. Ukazují směr východu a západu slunce.

Ty, které byly nalezeny v Jordánu a Sýrii naopak obsahují mnoho paprsků. Žádné z nich však nenaznačují spříznění s jakýmikoli astronomickými jevy. „Ani po několikaleté studii těchto kruhů, se nám nepodařil najít návod, podle kterého by mohly být tyto paprsky postaveny,“ zoufá si Kennedy.

Kolem kruhů stojí mohyly. Někdy jsou postaveny kolem jejich obvodu. Jindy podél paprsků. Letecké snímky ze Saudské Arábie vypadají, jakoby se propojovaly. Určení stáří kruhů je velice komplikované. Přesto, že se tváří být prehistorické, mohou být jen 2000 let staré. Výzkum prozradil, že se často objevují na vrcholcích kopců starých až 9000 let. „To je nápovědou. Kruhy jsou mladší,“ komentuje Kennedy.

Amelia Sparavigna, profesorka fyziky na Polytechnické univerzitě v italském Torinu, napsala e-mail časopisu Live Sience. Vyjadřuje zde svůj názor na geolyfy, které považuje za stejné jako obrazce Nazca. „Pokud jsou „geolyfy“ definovány jako rozsáhlé uměle vytvořené kamenné znaky, tak jsou tyto kruhy geolyfy.“ Funkce kruhů by mohla být stejná, jako jejich záhadných kolegů v poušti Nazca.  „Když se na tyto kruhy podíváme s větším nadhledem, tak by mohly být například vytvořeny pro rituály uctívání předků a propojeny s různými astronomickými jevy a obdobími. Svoji funkcí by se podobaly obrazcům v Nazce. Vzhled je trochu jiný, ale funkce by mohla být stejná,“ píše.

Kennedy dodává, že význam těchto kruhů zůstává, alespoň pro teď, záhadou. „Otázkou stále zůstává jejich účel.“