Dobrá práce,
Zapomenutí rodáci ze Sudet: Karl Wenzel Ernst
Kategorie: Osobnosti
Kdysi před lety jsem pomáhal kamarádovi vyklízet jeden starý dům, jehož majitel zemřel a četní dědicové nebyli schopni se domluvit. Dům proto chtěli prodat a o zisk se rozdělit. Už předtím si ovšem rozebrali a rozprodali vše, co považovali za cenné. V domě zbyly prakticky jen německy psané knihy a rozbitý nábytek na spálení. Jedna z těch nemnoha knih, které se mi povedlo zachránit před jistým ohněm (co jsem uvezl na kole), byla sbírka básní profesora, literáta a vypravěče K. W. Ernsta: Nordböhmische Heimat (Severočeská vlast). Tato kniha mě seznámila s člověkem, o kterém jsem do té doby nikdy neslyšel...
Kdo byl K. W. Ernst?
Narodil se v malé vesničce Röhrsdorf bei Hainspach (Liščí u Lipové) 26. března 1830. Již v dětství byl nadaným žákem a bystrým studentem, jevil zájem o literaturu, dějiny a umění. Miloval svůj rodný kraj, jeho historii a příběhy. Melancholická krajina šluknovské pahorkatiny, lidé, pověsti a historie zapůsobili na duši pozdějšího c. k. zemského školního rady tak mocně, že jej ovlivnili v celoživotním konání a literárním díle...
Syn dráteníka, výrobce sít a cedníků se měl původně učit otcovu řemeslu, než však, osud s ním měl jiné plány. Od mládí bystrý a talentovaný hoch se výborně učil, bez problémů absolvoval gymnázium v Litoměřicích, odkud v roce 1847 přešel na universitu do Prahy. Tam ale nevydržel příliš dlouho, nikoli však z nedostatku studijní invence, která mu rozhodně nechyběla, ale pro příčinu politickou.
Sotva odrostlý mládenec se přimotal ke studentské revoluci za svobodu a práva, za výsady, pro které se bouřila tehdy celá Evropa od Itálie, přes Francii, Německo až po rakouské země. Bohužel pro Wenzela, revoluci v Praze již záhy po jejím vypuknutí rázně potlačili Windischgrätzovi vojáci. Mladý Ernst byl mezi šedesátkou zatčených studentů „buřičů“ a jako exemplární příklad nakonec na Hradčanech vojenským tribunálem nelítostně odsouzen ku 15 letům tvrdého žaláře. V osmnácti letech příliš krutý trest za pouhou nerozvážnost mládí...
Wenzel byl po dlouhých sedmi letech amnestován, avšak ta nejlepší mladá léta mu již nikdo nevrátil. Celých pět roků z oněch sedmi si „odseděl“ v maďarské pevnosti Munkács (Mukačevo). Zkušenosti z vězení sepsal v knize „Gefängniserlebnisse von Prager Studenten in den Jahren 1848 – 1854 / Vězeňské zkušenosti pražských studentů v letech 1848 – 1854“.
Po návratu z vězení pokračoval v přerušených studiích, aby nakonec úspěšně složil zkoušky v oborech filologie a historie. Avšak, ani po studiích to neměl jakožto bývalý politický vězeň jednoduché. Nemohl si činit valné naděje na nějaké slušné místo a tak pracoval jako soukromý učitel, příležitostný novinář a redaktor.
Když se po roce 1860 císařským „Říjnovým diplomem“ změnily a uvolnily politické i společenské podmínky, byl K. W. Ernst plně rehabilitován. Nyní mohl konečně naplno rozvíjet své dovednosti a předávat je studentům. Stal se oblíbeným profesorem na střední reálné škole v České Lípě, kde vyučoval zeměpis a historii. Roku 1869 přijal místo profesora c. k. Státní střední školy ve Vídni, kde působil až do důchodu roku 1891. Za vynikající práci ve školství si vysloužil titul c. k. zemského školního rady.
Karl Wenzel Ernst zemřel ve Vídni 6. srpna roku 1910. Až do jeho smrti se plně věnoval tvorbě prozaické i lyrické. Napsal několik knih, byl častým hostem literárních spolků, kde pořádal veřejná čtení a vyprávění... Přeložil do němčiny Tylovu a Škroupovu píseň Kde domov můj, která se především od padesátých let 19. století ujala jako národní neoficiální hymna, jakýsi vzdor vůči monarchii. Teprve s pozdějším vznikem Československa byla tato hymna uznána za státní a Ernstův překlad dávno po jeho smrti přijat jako oficiální německá verze státní hymny.
Kniha „Nordböhmische Heimat (Severočeská domovina)“ s podtitulem „Gedichte in der Mundart des Böhmischen Niederlandes (Básně v dialektu Českého Nizozemí)“ vyšla tiskem v roce 1908 ve Varnsdorfu. Právě tato sbírka básní, kterou jsem kdysi zachránil před plameny, mě seznámila s člověkem, který náš kraj proslavil po celém světě a na kterého naše česká historie poněkud „zapomněla“. V době, kdy Ernst žil a publikoval, nikdo neřešil, zda pochází z německé rodiny, byl to prostě obyvatel a občan Rakouska-Uherska, oblíbený profesor a uznávaný školní rada, velmi čtený básník a spisovatel. Lidé cenili jeho osobnost a hodnoty, které v dílech předával.
Po roce 1918 se s rozpadem monarchie a vznikem Československa poměry změnily, korunu všemu nasadil minulý režim. Je však s podivem, že ani dnes, po čtvrt století v demokracii, nejsou zahrnuti významní čeští Němci, rodáci z pohraničí, v osnovách škol. Velmi smutné přitom je, že ani v rodných krajích a obcích těchto osobností se žáci zpravidla nic nedozví! Přitom jde často o persony světového významu...
K. W. Ernst většinu svého produktivního věku prožil ve Vídni, ale nikdy přitom nezapomněl na rodný kraj Šluknovského výběžku. Sbírka Nordböhmische Heimat je unikátní v mnohém – jednak je psána unikátním dialektem typickým jen pro tento kraj, ohromným dílem pak proto, že popisuje krajinu, události a významné osobnosti dějin. Jinak řečeno, Ernst nejen v tomto díle uchovává historickou paměť krajiny a lidí a to měrou významnější o to víc, oč nás připravil minulý režim při likvidaci téměř všeho, co nám naši předkové z tohoto kraje zanechali. Jsem rád, že při objevování toho všeho krásného a skoro zapomenutého mohu i díky takto významné historické osobnosti Šluknovska být...
Na závěr jsem si možná troufale dovolil „přeložit“ (řekněme spíše: „Velmi volně převyprávět“) úvodní báseň W. Ernsta ze stejnojmenné sbírky básní tohoto autora. Snad mi odpustíte nedokonalý překlad, místní dialekt je pro mě a především v básních, dosti tvrdým oříškem.
Titulní báseň Nordböhmische Heimat / Severočeská vlast, autor W. Ernst, 1908
Ó domovino rozmanitá,
s lukami zelenými a lesy tmavými,
zde pole a půda orná, onde skalní stěna,
buď mi pozdravena země severočeská!
Tu o stráně zlehka se opírají,
u potoků široce rozložené,
v řadách dlouhých domy pěkné,
svobodně dýchají ti, kdož v nich přebývají.
Jako balzám hladí lesní vzduch,
zahrady květy vonné nabízejí,
poutníkům zde k potěšení,
z každých úst zní pozdravení.
Návštěvník překvapen stojí při údolí,
v němž štíhlými komíny četnými,
mnohé město též k návštěvě vzývá.
V časech kvetoucích dobře se dařívá.
A naše údolí Labské horami střežené,
jak životem čilým pulzuje!
V kráse a v provozu hojném,
břehům Rýna je podobné.
Lid způsobů a povahy ušlechtilé,
věrně zvyků a jazyka uchovává,
zvučné nářečí poněkud hrubě snad, přesto příjemné,
v mnoha stupních tónů a významu hlasem zaznívá.
Slovo z hloubi duše od srdce,
promlouvá též rozličnými ústy,
to je přeci pevné pouto naše,
to pojí nás ve vlasti.
Dlouho již a daleko jsem z domu otcovského,
však nezapomněl jsem nářečí kraje rodného.
A co sdělují mi ústa vlasti,
to stalo se nyní mou básní...
Zdraví GM4PRO – Roman
Zdroje:
kulturportal-west-ost.eu
Franz Brümmer: Lexikon der deutschen Dichter und Prosaisten vom Beginn des 19. Jahrhunderts bis zur Gegenwart
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Doba,člověk.život.Antik,listopad,2012.Dobrý den sháním obraz Císaře pána nemáte náhodou?Vážený pane, dříve na něj plivali a teď by ho každej chtěl!To je prostě civilizace lidstva.Civilizace neprospívá člověku:To Franz Josef věděl ale vysvětli to těm Národům! Monarchie nebo Republika? Masaryk-Monarchie je nereformovatelná to je můj poznatek z parlamentu! Převrat 1918 německá území obsazena českými úřady.Staletí se tady měli podle sebe ale obrať se na Čecha s nějakým problémem, když to tu nezná! A tak se ptám.Bylo by to tady jak,....nebýt převratu 1918 a odsunu 1945? 
čas je milosrdný a sto let je dlouhá doba.
ale habsburkové za 500 let vlády dokázali
svojí "lásku" k čechům do sytosti...
a bylo by to tady jak, kdyby čalouník dokončil svojí vizi?
Těžko na tu otázku odpovídat. Ono nemá asi cenu řešit hříchy minulosti, už se stejně nedají odestát... Otázkou by mělo být, co dál a jak se z toho ponaučit. Hrozně se mi líbí, že tohle uvědomění začíná fungovat konečně i u nás. Hodně lidí nejenže obnovuje paměť krajiny, ale dovede najít společnou řeč i s německými sousedy, dovedou se o minulosti normálně bavit, bez vzájemnmých výčitek a osočování.
Ta krajina byla česká, lidé zde, ačkoli německy hovořící, byli prostě českými Němci. Naše takzvaně "typicky česká kultura" je s tou německou natolik svázána, ať už se to týká řeči, řemesel a umění, architektury, vědeckých poznatků, tvůrčích osobností našich společných dějin, atd..., že není možné myslet si, že odsunem milionů obyvatel se zbavíme všeho toho, co v nás ze společné historie zůstalo. Tím společné mám na mysli celou republiku, nejen pohraničí... Kdybychom šli do hloubky, zjistíme, že i jinak "české" persony (např. Franz Kafka byl pražský Němec a žid) vlastně ani tak "ryze" české, jak se o ních učí ve školách, nejsou... Prostě, některé osobnosti jsme si počeštili, přijali je, ale současně o nich nikomu neříkáme, že jsou německého původu, jiné jsme záměrně z historie vymazali. Nehodilo se to takříkajíc "do krámu" bývalým vládám a režimům. Už myslím přišel čas přestat zavírat oči a strkat hlavu do písku.
Abychom mohli chápat současnost, je třeba pečlivě studovat minulost. Pak se stane zcela automaticky, že člověk ty události vnímá jinak. Nemůže je vnímat tak, jako kdyby je prožil, ale může se tomu trochu přiblížit. Rozhodně se při pátrání dozví tolik nových informací, které se ve školách neučí, veřejně se o nich až donedávna nemluvilo, že jen žasne... Pokud tohle člověk dovede, umí si i představit, co by mohlo do budoucna opět nastat. A to myslím, že by mělo být hlavním odkazem poznávání minulosti.
Komentář jsem psal jako odpověď buiaimonovi, ale dá se říci, odpovědět tak lze i ja.runaovi...
Ještě jedna zajímavá věc k historii přímo Ernsta - jako jeden z mála studentů to odskákal i za jednoho z hlavních strůjců povstání, za Karla Havlička Borovského. Paradoxem je, že právě Borovský, který mezi studenty toto národní vzedmutí inicioval (ano, Ernst byl na straně Čechů, kde jinde, byl to přeci Čech, ač mluvil německy), seděl jen pár dní ve vazbě a nakonec byl coby právě zvolený poslanec díky imunitě propuštěn. Ale Ernst, tehdy o 10 let mladší sotva osmnáctiletý kluk, seděl i za něj 7 let v tvrdém vězení, které Rakouské mocnářství pro politické vězně rozhodně nikterak neulehčovalo. O Ernstovi se ovšem v žádné publikaci o historii národa Českého nedočtete zhola nic. Zato o Borovském se pěly ódy, stal se povinnou četbou a učí se o něm každé díte ve škole. To je jen taková drobná ukázka velmi zajímavého paradoxu českých dějin...
@gm4pro: vím jak to myslíš a s větším odstupem máš pravdu,
bohužel ta poslední konfrontace je i dnes poměrně "čerstvá"
a čeští němci si vybrali stranu dobrovolně...
tohle asi musí odžít ještě další generace, aby se na to dalo nahlížet jinak.
No, přesněji - nevybrali si ji všichni dobrovolně... Někteří pro výběr té strany taky zemřeli... Jinak ohledně čísel: Na Šluknovsku bylo na té "německé" straně asi 70 % původního obyvatelstva - tedy až po totální masírce, vyhrožování a čistkách, je třeba chápat celkový kontext doby - ale to jsem psal i v jiných článcích, např. o těch odznacích, tam jsem to trochu rozvedl. Nicméně, celých 30 % se i tehdy v 38. roce postavilo proti. Z těch pak mnozí skončili nedobře ( o tom se ale nemluví). Nicméně, Ernst zemřel v roce 1910, tedy jeho básně a tento můj článek vlastně o těchto významných personách společné historie Čechů a českých Němců nemá nic společného s nacismem a dění kolem 2. světové války.
čekal jsem tu poslední poznámku
ono to tam sklouzlo po tom příspěvku buiaimona.
ale němčina se "nenosila" ani po vzniku republiky,
proto asi tyhle věci upadly neprávem v zapomnění.
/btw. v Lipové mám strýčka 
/
Tak se strejdy zeptej, zda někdy slyšel o Ernstovi
Ono to bylo vždycky tak trošku jinak.Chudý lid trpěl jak za Habsburka tak i před ním.Česká šlechta nebyla žádní lidumilové.O tom by mohl povídat Zikmund Lucemburský kde skončily peníze z husitských válek.K té Rakouské monarchii-tam měl dlouhou dobu vliv především Metternich,proto ten tuhý režim.Všem císařům ( a že se dožil věku) názorně předváděl co dokáže revoluce.Proto každý náznak byl hned tvrdě trestán.Jinak všechny zdravím a přeji Hezký(i když pošmourný)den.
No, on ten těžký úděl, který jsme za Rakouska-Uherska měli, je spíš jen takový českým národem pěstovaný mýtus. Rozhodně nelze mluvit o nějakém teroru nebo persekuci založené na národní příslušnosti. Byli jsme součástí mnohonárodnostního státu a prostě jsme nebyli tím národem, který tomu šéfoval. Někomu to vadilo, ale jiným to zase bylo naprosto putna. Nikdo češství cíleně nepotlačoval a míra tolerance v této oblasti by asi nejednoho překvapila. Někteří tehdy přesto horovali pro myšlenku samostatného státu. A těm, kteří horovali moc, to holt císařpán spočítal. Co taky jiného. Vždyť rozvraceli monarchii, to je snad za to měl plácat po ramenou... I dnes je rozvracení republiky ("úmyslné rozvrácení ústavního zřízení, územní celistvosti nebo obranyschopnosti České republiky anebo zničení její samostatnosti, a to účastenstvím na násilných akcích proti ní nebo proti jejím orgánům") trestným činem, sazba 8 až 12 let na tvrdo, plus možnost propadnutí majetku. A trestná je navíc i příprava takového činu...
Docela zajímavý díl Historie cs, který se k tématu článku hodí: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/215452801400018-holubici-narod/video/
Tak jsem na to kouknul a hned několik historických omylů:Nejsme, opakuji nejsme Slované.Ano máme něco Slovanské krve ale především jsme Keltské a Germánské krve!!To je již dokázané výzkumem genetiky.To je jako kdyby někdo tvrdil,že Maďaři nejsou potomci Hunů a Avarů.Proboha vždyť už to mají v názvu Hungaria.Dále Zikmund se zastával Husa jak jen mohl, varoval ho aby do Kostnice nejezdil-marně.Hus byl pozér a rád se poslouchal.Dále,před obsazením republiky se mělo bojovat i když pevnosti byly nedostavěné,sice za cenu ztrát.Tím že se demobilizovalo jsme obdrželi název"přizdisráči"Stejně jsme po válce za vše museli zaplatit."Stanislav Mottl-Kam se ztratil zlatý poklad republiky atd,atd. 
buiaimon: Myslím, že ses asi přeslechl, protože tam nikdo z diskutujících netvrdí, že jsme Slované - baví se tam vyloženě o tom, že to ti národní buditelé tehdy vlastně tu slovanskost jaksi označili blbě - v jiném smyslu, než jak byla tehdy pochopena a dále papouškována vlastně až do dnešních dob povinné četby na ZŠ. Nicméně, DNA Čechů je z cca poloviny tvořena slovanskými geny, zbytek už je mix MNOHA národností. Ale musím upozornit, že z Keltů v nás toho zůstalo velmi málo, asi jako z Mongolů...
Krtek: Současný stav myšlení národa je výsledkem desítek let potlačovaní pravd, skrývání a zamlčování skutečných historických událostí ze strany státu. Dodnes se neučí děti nic o českých Němcích, kteří vlastně významnou měrou ovlivňovali české dějiny. Je to ohromná chyba a ještě dlouho bude trvat, než Češi pochopí, že kulturně, historicky a sociálně, konečně vlastně i geneticky (ano, je to tak) máme blíže k Němcům, než třeba ke Slovákům (nic proti, bratia ). Ta problematika je velmi jednoduchá - pořád žijeme setrvačností z toho, co jsme se učili / neučili ve škole. Jestliže ale ani dnes děti zde v Sudetech nevědí, že celou krajinu a všechna města, jejich historie a odkaz vybudovali lidé, jejichž potomci museli z ohromné většiny odejít po hloupé a nesmyslné válce, jestliže mají děti v palicích natlučeno, že právě tihle Němci způsobili válku a proto se o nich nic nedozví, pak je i v téhle "demokratické" společnosti i 26 let po převratu něco sakra špatně.
@gm4pro: řekl bych, že to ženeš celé do opačného extrému. že byl odsun v podobě, ve které se údál minimálně diskutabilní je fakt. ale popsat tyhle dvě krajní polohy na jedné straně jako "hloupou a nesmyslnou válku" a druhou polohu "děti mají v hlavách natlučeno, že tihle němci...víš, milý gm, tihle "tvoji" němci si tu cestu vybrali, takže prostě museli nést důsledky. že se v tom poválečném kvasu udály nepravosti a křivdy asi nikdo nezpochybní, ale přesto mám z tvého textu pocit určité jednostranné až bagatelizace všeho, co předcházelo už samotnému vzniku války /myslím dění v sudetech/.
Mily ja.runae, ja jen poukazuji na realitu, nehodnotim, neresim, vnimas to jinak. Mas na to pravo, nikdo ti ten socpohled nebere. Ale uz po nekolikate - clanek neresi a neobhajuje, neodsuzuje deni kolem valky, jen se zminuji o faktech, ktera jsou proste realitou. Nic vic.
socpohled ... nesmíš servírovat jen fakta, která se ti hodí do tvého výkladu doby...
Ano, socpohled mas. Papouskujes presne to, o cem pisu, ze bylo narodu do palice vtloukano a zel Bohu, dodnes se v tom leckde na skolach zajetym stylem pokracuje... Ja sve clanky pisu velmi peclive, stejne jako o dobe velmi odpovedne diskutuji. Mluvil jsem a znal se z mnoha lidmi, kteri si leccos prozili, at Cechy ci ceskymi Nemci. Nepopisuju zde vlastni vyklad historie. Po celou dobu, co se na Lp clanky prezentuji, tak jasne rikam, ze nesoudim nikoho, neresim krivdy mezi narody, ale hledam fakta a svedectvi doby, ktera se snazim v jejich pravdivych pribezich prezentovat. Jestli v tom vidis neco jineho, nebo zamerne hledas, to je jen tva vec. Jen mi prosim nepodsouvej neco, co jsem nerekl. A navic - opakovane resis neco a nutis mne reagovat na neco, o cem tenhle clanek neni.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.