ZANIKLÁ OBEC MUŠOV

Okolí zaniklé obce Mušov se honosí vzácnou historií. Na tomto území se v nedávné minulosti nalezlo mnoho artefaktů, které svým významem zdaleka přesahují hranice naší republiky. Historie tu zkrátka „dýchá“ na každém kroku….

K zatopení katastru obce Mušov došlo při stavbě vodní nádrže Nové Mlýny v roce 2000. Z nepřeberného množství památek nacházejíce se na tomto území vedou ty z doby římské. Výzkumu, probíhající již desítky let, odhalily, že celá lokalita využívaná Římany má rozlohu cca 40 hektarů a je ohrazena mohutným opevněním. O existenci tak významného „objektu“ víme i díky místním zemědělcům, kteří při pracích na svých polích nalézali vzácné artefakty. Všechny tyto nálezy můžeme zařadit do období mezi lety 172 – 180.

Pálavské vrchy zaznamenaly první otřesy v roce 172, kdy tudy procházela vojska Marka Aurelia. Tento historický fakt byl doložen nálezem husté sítě římských táborů. O tento objev se zasloužila především tzv. letecká archeologie. Nalezeny byly pozůstatky minimálně pěti římských táborů, jeden z nich dokonce spadá do období raně římské augustovské. Tato skutečnost dokazuje vojenskou kampaň proti Marobudovi v roce 6 n. l. Děsivým důkazem událostí, které se zde odehrály, jsou kostry nalezené v příkopech jednoho z nalezených táborů, celkem se jedná o 32 těl převážně mladých žen.

Velmi zajímavý byl objev římské dřevěné nadzemní stavby, u které se nacházela i apsida s peristylovým dvorem (centrální dvůr obklopen jednotlivými křídly s obytnými a hospodářskými místnostmi. Na dvou i více stranách dvora je sloupové loubí) a nedokopanou studnou (šířka 8,5 m x výška 16m).

Římané si také byli nuceni v této oblasti zřídit velitelskou základnu a to v důsledku vedení válek na cizím území. Jedna z těchto základen se nacházela poblíž soutoku Jihlavy se Svratkou. Od roku 1927 se zde vystřídalo již mnoho badatelů. Zatím byly odkryty pozůstatky dvou zděných staveb – velitelská budova (praetorium) a lázně (balneum). Obsahovaly podpodlažní topení (hypocaustum) a vodovod, stěny byly omítnuty barevnými omítkami. Nalezeno bylo množství cihel, některé s kolky X. legie. Komplex byl obehnán hrotitým příkopem a valem dřevěné konstrukce. Pozdějšími výzkumy byly prokázány i kůlové stavby tvořící řemeslnický okrsek na terasovité úpravě východního svahu - lze tedy prokázat, že zde působila dílna (fabricae).

Vojenský charakter těchto objektů dokládá velké množství nalezené výzbroje a výstroje římské armády (hroty kopí, trojbřité šipky, kování pochev mečů, bronzové, železné a stříbrné šupiny z několika pancířů, železné cvočky z římské boty (caliga), kování opasků a řemení a zlomky přileb. Obzvláště zajímavý je nález ozdobné bronzové faléry (významného římského vyznamenání), velká část stříbrného šupinového pancíře a unikátní spínací destička slavnostního šupinového pancíře (lorica squamata) jezdce X. legie. Nejnovější archeologické nálezy dokazují, že k opuštění této pevnosti došlo velmi rychle. Deklaruje to obrovské množství kovových nástrojů římského typu, které zde byly nalezeny.

K přesné dataci také pomohly nálezy mincí a to především ražby - Antonina Pia, Marka Aurelia a Commoda. Nejmladší nalezená mince pochází z období vlády Septimia Severa (193-211). Byla nalezena společně se sedmi denáry na severním svahu v roce 1932.

V katastru obce Mušov se nacházelo také několik významných hrobů. Mezi ně patří i knížecí hrob z druhé poloviny 2. století. Odhalil ho výzkum v roce 1988. Hrobka o rozměrech 6 x 4 x 3 m se stala kořistí zlodějů. Přesto však byli tak laskavi, že zanechali několik římských a germánských předmětů - 5 stříbrných nádob, 20 skleněných nádob, 8 bronzových nádob (zvláště je třeba zmínit unikátní kotel se čtyřmi hlavami Germánů s typickým svébským uzlem a plnovousem), dva picí rohy, toaletní a kosmetické potřeby, bronzovou dvouramennou lampu, bronzový skládací stolek s držadly v podobě koňských hlav, zlaté a stříbrné ozdoby, početnou výzbroj (vyniká především stříbrem tauzovaný hrot kopí) a výstroj (římský šupinový pancíř, bohatě zdobený opasek), tři páry honosných stoličkovitých ostruh a množství dalších kovových předmětů a samozřejmě římskou a germánskou keramiku. Rozbory DNA určily, že v hrobce byli pohřbeni dva muži a žena, zřejmě se jednalo o rodinnou hrobku, kde mohl být pohřben i vazalský král.

Všechny tyto nálezy dokazují, že římská výprava nebyla podniknuta jen za účelem zpacifikovat Germány a vrátit se zpět. Dokonce mohou dokazovat teorii, že se na tomto území byla plánována zbudování samostatné římské provincie. Římané katastr Mušov opustili v roce 180, kdy umírá, umírá duchovní otec plánované provincie, císař Marcus Aurelius. Jeho nástupce Commodus byl slabý vládce a špatný vojevůdce. V bojích s Germány proto dál nepokračoval a raději s nimi uzavřel mírovou smlouvu, později dokonce vykupoval jejich poslušnost penězi. Římská vojska se z Moravy stáhla a Germáni se vrátili do svých osad.

http://nove-mlyny.ceskehory.cz/

www.21stoleti.cz

www.phil.muni.cz

http://cs.wikipedia.org/