Začal hledat, aby se hýbal. Po dvou měsících objevil zlatý nález století

Na ostrově Rennesøy v jihozápadním Norsku byl za pomoci detektoru kovů objeven unikátní soubor zlatých brakteátů, korálků a prstenů z pozdního období stěhování národů. Vše bylo zřejmě součástí jediného opulentního náhrdelníku, který musel patřit někomu z nejvyšších vrstev společnosti. Odborníci hovoří o zlatém 0bjevu století.

Nález sestává z devíti zlatých brakteátů (ploché, tenké, jednostranné medailony) se stylizovanými obrázky koní, dále deseti zlatých korálků a tří zlatých spirálových prstenů. Celková hmotnost zlata v souboru činí něco málo přes 100 gramů. Náhrdelník byl uložen v těžké době plné konfliktů, morových nákaz a otřesů po sopečné erupci v letech 535 až 536, což vedlo k rozsáhlé neúrodě a hladomoru.

Erlend Bore začal s detektorovým hledáním poté, co mu fyzioterapeut a lékař důrazně doporučili, aby chodil více ven a bojoval s neduhy sedavého povolání. A tak ve středu 7. června začal novou etapu svého života, když si pořídil svůj první detektor kovů. O dva měsíce chození a získaných zkušeností později zaznamenal jeho detektor silný signál. Když přizvedl hroudu hlíny a uviděl zlatavý odlesk, domníval se, že je to obal od čokoládové mince. Bore ho nabral, aby se podíval zblízka, když v tom se hlína kolem rozsypala a ukázaly se zlaté korálky...

Okamžitě kontaktoval krajského archeologa a poslal mu snímek nálezu. Archeolog vzápětí odpověděl, že Bore našel zlatý poklad z období stěhování národů. „Toto je zcela unikátní objev. Žádný z archeologů v Rogaland County Municipality nic takového nezažil a je těžké popsat to vzrušení, když jsme to viděli,“ řekla Marianne Enoksenová, vedoucí sekce kulturního dědictví v Rogaland County Municipality.

Rádi bychom pochválili detektoristu, který udělal vše správně, když našel tento unikátní zlatý nález. Místo označil a dále nehledal. Kontaktoval nás na krajském úřadě a byli jsme informováni Archeologickým muzeem. To znamenalo, že krátce nato jsme se mohli vrátit na místo objevu, abychom provedli další vyšetřování,“ dodala Enoksenová.

Ředitel Archeologického muzea na univerzitě ve Stavangeru Ole Madsen nazval poklad „zlatým nálezem století“, protože v Norsku se na jednom místě už dlouho nenašlo tolik zlatých šperků. Ve Skandinávii bylo dosud objeveno přibližně 1 000 zlatých brakteátů. Podle profesora Sigmunda Oehrla z Archeologického muzea jsou zlaté přívěsky z Rennesøy vzácného specifického typu; zobrazují totiž motiv koně v dosud neznámé podobě.

„Motivy se liší od většiny ostatních dosud nalezených zlatých přívěsků. Symboly na přívěscích obvykle zobrazují boha Odina, který léčí nemocného koně jeho syna Baldera. V době stěhování národů byl tento mýtus považován za symbol obnovy a zmrtvýchvstání a nositeli šperku měl poskytnout ochranu a dobré zdraví,“ vysvětloval Oehrl.

Na brakteátech z Rennesøy je však vyobrazen pouze kůň: „Na těchto zlatých přívěscích je vidět visící koňský jazyk a jeho pokleslý postoj a zkroucené nohy ukazují, že je zraněný. Stejně jako křesťanský symbol kříže, který se přesně v této době rozšířil v Římské říši, symbol koně představoval nemoc a úzkost, ale zároveň naději na uzdravení a nový život,“ dodal Oehrl.

Brakteáty, korálky a spirálové prsteny jsou nyní konzervovány v Archeologickém muzeu na univerzitě ve Stavangeru a poté budou vystaveny. Podle norského práva každý archeologický objekt datovaný do roku 1537 patří státu. Nálezce a vlastník pozemku si rozdělí nálezné ve výši stanovené Národním památkovým úřadem.

Roman Němec

Zdroje: uis.no, kommunikasjon.ntb.no, thehistoryblog.com

braktátový náhrdelník

detail zlatého brakteátu

archeologové zkoumají okolí nálezu

zlatý korálek

Sigmund Oehrl

konzevátorka Helle Hegundová

celý soubor

Erlend Bore

zlaté spirálové kruhy - prsten

brakteáty