Velký Dánský zlatý poklad

1500 let starý před vikingský nález je jedním z nejvýznamnějších zlatých pokladů Dánska. Obsahuje více než 20 vzácných předmětů, což z něj činí zásadní nález v dánské historie.

Ole Ginnerup Schytz se loni v prosinci procházel se svým starým spolužákem v okolí dánského města Vindelev a bavil se hledáním s detektorem kovů. O několik hodin později učinil nález, který je kvalitativně jedním z největších zlatých nálezů v dánské historii, zlatý poklad starý 1500 let. V tu chvíli o něm však ještě nevěděl.

Nejprve při kopání objevil malý kousek ohnutého kovu. "Byl plný otluků a bláta. Neměl jsem o něm ani tušení. Jediné, co mě napadlo, bylo, že to vypadá jako víčko od konzervy kyselých sleďů," řekl dánské televizi.

Když pak ale pokračoval v kopání, narazil na asi 20 vzácných předmětů sestávajících z obrovských medailonů zvaných „brakteáty“ o velikosti talíře a mincí a šperků z období Římské říše. S největší pravděpodobností se nosily jako ozdoba nebo oděv.

Po tomto obrovském nálezu se archeologové pustili do vykopávek. Nyní vědí, že poklad byl zakopán v místě původní budovy asi před 1 500 lety. Podle Vejlemuseerne, konsorcia muzeí v dánském městě Vejle, váží obrovský zlatý poklad téměř 1 kg. Muzeum jej označilo za "jeden z největších, nejbohatších a nejkrásnějších zlatých pokladů v dánské historii".

Některé předměty mají motivy, které mohou odkazovat na tehdejší panovníky, zatímco některé symboly a nápisy se nesou v duchu severské mytologie.

Mezi „bracteates“ v tomto smyslu vyniká jeden. Má mužskou hlavu s mnoha runami. Pod hlavou je kůň, pták a runový nápis mezi koňskou tlamou a předními končetinami, který říká "houaʀ".  Nápis znamená "Vznešený" a pravděpodobně odkazuje na tehdejšího vládce nebo v metodickém kontextu ctí severského boha Ódina. Nejpozoruhodnější mince naopak pochází z Římské říše a je na ní vyryta tvář římského císaře Konstantina Velikého.

Podle badatelů tento poklad dokazuje propojení Evropy válkami a obchodem již od doby železné.

Archeologové předpokládají, že poklad byl zakopán během globální klimatické katastrofy.  V roce 536 vybuchla sopka a vytvořila mohutný oblak popela, který způsobil špatné úrody a hladomor po dobu několika let.  Tato katastrofa způsobila, že se obyvatelé dnešního Dánska začalo bouřit proti tehdejší vládnoucí třídě. Vedlejším důsledkem pak bylo ukrytí řady větších či menších depotů. Nešlo pravděpodobně jenom o strach ze ztráty majetku v chaotickém odbdobí, ale také o uspokojení „rozzuřených bohů“, 

Vzhledem k celé této sbírce se dnes odborníci domnívají, že Vindelev byl v pozdní době železné centrem velké říše.  

Očekává se, že vzácné předměty z Vindelevského pokladu budou vystaveny v únoru 2022 v muzeu ve Vejlemuseerne, než se přesunou do dánského Národního muzea.

zdroj:trtworld.com