Vědci zveřejnili princip tzv. „Mechanismu z Antikythéry“ – prvního počítače na světě

Výzkumní pracovníci Londýnské Univerzity zhotovili digitální model 2 150 let starého mechanického přístroje Antikythéra, nejstaršího známého počítače světa. V článku najdete dechberoucí záběry a podrobný popis principu fungování stroje, který předvídal s dokonalou přesností pohyby slunce, měsíce a všech pěti starověku známých planet.
První velmi zkorodované části přístroje objevili potápěči u řeckých břehů ostrova Antikythéra v roce 1900. Ležel v troskách vraku obchodní římské lodi, která se potopila kolem roku 70 př. n. l. Přístroj o velikosti krabice od bot byl kdysi plný ozubených soukolí, jež byla precizně vyrobena k dokonalé přesnému zobrazení pohybů nebeských těles. 

V dalších 120 letech kosmický mechanismus ohromoval a také mátl celé generace vědců. Nalezené fragmenty tvořily pouhou třetinu celého zařízení – vysoce sofistikovaného, ručně poháněného přístroje pro přesné zobrazení pohybů pěti planet, slunce, fáze měsíce a jejich zatmění. Tato tělesa stroj zobrazoval ve vztahu k načasování významných událostí, např. olympijských her.
Navzdory mnoha rokům pečlivého výzkumu však vědci dosud nebyli schopni mechanismus plně rekonstruovat. Nyní však odborníci z londýnské University College vytvořili jehi repliku dle starověkých metod výpočtů, počítačového modelování a moderních znalostí, aby zjistili, jak přesně funguje: „Naše práce odhaluje mechanismus Antikythery jako krásné prolnutí špičkového inženýrství do geniálního zařízení,“ napsali vědci 12. března v časopise Scientific Reports. „Vyvrací všechny naše předsudky o technologických schopnostech starověkých Řeků.“ 

Vědci chtěli zařízení znovu sestavit, aby se pokusili vysvětlit všechna tajemství, jež stroj obklopují. Dosud nikdo nevytvořil model takzvaného „Kosmu“, který by se shodoval se všemi fyzikálními jevy: „Vzdálenost mezi složitostí tohoto zařízení a dalšími současně vyráběnými zařízeními je nekonečná,“ řekl pro Live Science spoluautor práce Adam Wojcik, vědecký pracovník UCL. „Upřímně řečeno, nic podobného dosud nikdy nebylo nalezeno.“
Složitá ozubená kola, která tvořila mechanismus zařízení, jsou v měřítku, jaké byste mohli očekávat u starých hodin. Avšak ozubená kola z tohoto období bývala mnohem větší a hrubší. Byla užívána v zařízeních jako jsou balisty, velké kuše a katapulty. Takto vysoká přesnost přináší mnoho otázek ohledně výrobního procesu a také proč bylo objeveno pouze jedno takové zařízení – nikde na světě totiž nemá obdoby.

„Co dělalo na té lodi? Našli jsme jen jednu třetinu; kde jsou další dvě [třetiny]? Zkorodovaly? Fungovalo to vůbec někdy?“ ptal se Wojcik. „Jsou to jsou otázky, na které můžeme opravdu odpovědět pouze prostřednictvím experimentální archeologie. Je to jako odpovědět na otázku, jak lidé kdysi postavili Stonehenge – bylo nutné zapojit 200 lidí s lanem a velkým kamenem a zkusit ho přesunout přes Salisbury Plain. Podobně jsme se to snažili udělat tady.“ 
Při vytváření modelu výzkumníci využili veškerý předchozí výzkum a znalosti o zařízení, včetně práce Michaela Wrighta, bývalého kurátora londýnského Vědeckého Muzea, který předtím zkonstruoval částečně funkční repliku. Pomocí nápisů nalezených na mechanismu a matematického modelu pohybu planet, který jako první definoval řecký filozof Parmenides, dokázali vytvořit počítačový model pro mechanismus překrývajících se ozubených kol osazených v prostoru o rozměrech pouhých 2,5 centimetru.

Jejich model převádí každý rychlostní stupeň a otočný číselník tak, že zobrazuje pohyb planet, slunce a měsíce přes Zodiac (starověká mapa hvězd) na přední straně a fáze měsíce a zatmění na straně zadní. Replikuje starořecký předpoklad, že všechna nebeská tělesa se točí kolem Země. 
Nyní, když byl vytvořen počítačový model, chtějí vědci vytvořit jeho reálnou kopii – nejprve s využitím moderní technologie, aby mohli ověřit, že zařízení funguje, a poté s využitím technik, které mohli znát staří Řekové: „Nemáme žádné důkazy o tom, že by staří Řekové dokázali něco takového postavit. Je to opravdu záhada,“ řekl Wojcik. „Jediným způsobem, jak to ověřit, je pokusit se to postavit tehdejšími metodami.“

Hodně se také debatuje o tom, komu zařízení sloužilo a kdo ho sestavil: „Někteří se domnívají, že to byl sám Archimedes,“ řekl Wojcik. „Žil přibližně ve stejné době, kdy byla Antikhytera postavena, a nikdo jiný neměl takovou úroveň technických schopností jako on. Byla to navíc římská loď, na které byl přístroj nalezen, přičemž Archimedes byl zabit Římany během obléhání Syrakusy a jeho technologie byly zcizeny.“

Dosud je záhadou, zda staří Řekové používali znalosti a postupy k výrobě podobných, dosud neobjevených zařízení. Existuje někde kopie mechanismu Antikythera? „Je to trochu jako mít TARDIS v době kamenné,“ řekl Wojcik v narážce na kosmickou loď z oblíbeného britského seriálu Doctor Who, která cestuje napříč vesmírem a časem

Roman Němec

Dochovala se jen asi třetina zařízení ve více než 80 fragmentech

Vědci vytvořili digitální model komplexního převodového systému zařízení

Zdroje: nature.com, livescience.com, bbc.com