Vědci znovu poskládali neolitický náhrdelník – je velkolepý

Umně zpracovaný náhrdelník z tisíců korálků z dětského hrobu v neolitické vesnici Ba'ja na jihu Jordánsku byl pět let od nálezu znovu sestaven do původního tvaru. Je to nejpropracovanější ozdoba, která byla kdy nalezena na neolitickém místě a obsahuje nejstarší známé jantarové korálky vůbec.

Ba'ja nedaleko skalního města Petra bylo obýváno mezi lety 7 400 a 6 800 př. n. l. Je hustě pokryto vícevrstvými kamennými stavbami – domy a sýpkami. Ačkoli obvykle byli zesnulí pohřbíváni mimo obydlí, někteří byli uloženi v individuálních dvojitých nebo hromadných hrobech pod obytnými stavbami.

V létě 2018 byl pod podlahou kamenného domu nalezen hrob s kosterními pozůstatky asi osmiletého dítěte pohřbeného ve fetální poloze (v poloze plodu). Kostra byla ve velmi špatném stavu, poškozena za tisíce let tíhou vrstev nad hrobem. Pohlaví nebylo možné jednoznačně určit, ale dle tvaru brady se jednalo zřejmě o dívku. Archeologové ji tedy pojmenovali Jamila (což v arabštině znamená „krásná“).

Vykopávky odhalily vysokou koncentraci korálků různých materiálů a velikostí, většinou seskupených okolo hrudníku a krku dítěte. Nakonec bylo objeveno 2 500 plochých, válcovitých, kotoučových a trubkových korálků. Většina byla vyrobena z pískovce, další představují tyrkysové, mušlové či jantarové korálky z Libanonu – nejstarší, jaké kdy byly objeveny.

Koncentrace korálků byly rozděleny mezi dva velké přívěsky: perleťový kroužek vyřezaný z jediné velké lastury s několika perforacemi byl na hrudníku a dvojitě perforovaný oválný hematitový přívěsek vzadu na krku. Perleťový kroužek je obzvláště velkolepý, pravděpodobně importovaný z Rudého moře vzdáleného více než 1 000 km.

Některé z korálků byly stále srovnané v několika řadách na levé straně (dítě leželo na levém boku), ale větší část byla rozptýlena. Opakované vzory a kombinace typu a barev korálků v dochovaných řadách naznačovaly, že korálky nemohly být rozptýleny po těle, ale nebylo jasné, zda byly původně součástí náhrdelníku, zdobeného oděvu nebo něčeho úplně jiného.

Hrob byl podrobně zdokumentován, koncentrace a dochované vrstvy umožnily badatelům rekonstrukci původní konfigurace. Celá sestava byla pro čištění, konsolidaci, restaurování a analýze zapůjčena výzkumným laboratořím v Německu a Francii. Většina korálků nalezených v prvních vrstvách, odpovídajících pravé straně těla, byla narušena v důsledku posunů a poškození lebky a pravé strany kosterních pozůstatků.

Aby bylo možné spolehlivě určit kombinace korálků, byla pečlivě prostudována archeologická dokumentace se zaměřením na dochované pozice korálků. Nápomocny byly i matematické analýzy. Zkoumalo se také opotřebení a intenzita použití na závěsném systému. Výsledek rekonstrukce je velkolepý – přes 30 cm široký a dlouhý náhrdelník v deseti korálkových řadách, z nichž sedm bylo spojeno s perleťovým kroužkem.

Na základě několika linií důkazů se vědci domnívají, že náhrdelník byl vytvořen v Ba`ja. Významné části korálků byly vyrobeny z exotických mušlí a kamenů, včetně fosilního jantaru, bezprecedentního materiálu, který v tomto období nikdy předtím nebyl potvrzen. Získání takové ozdoby ze života a věnování mladé zemřelé dívce zdůrazňuje významné sociální postavení tohoto jedince.

Kromě symbolických funkcí souvisejících s identitou se archeologové domnívají, že náhrdelník sehrál klíčovou roli při provádění inhumačních rituálů, chápaných jako veřejná událost sdružující rodiny, příbuzné, a lidi z jiných vesnic. V tomto smyslu není náhrdelník chápán tak, že patří zcela do říše smrti, ale spíše do světa živých, kde zhmotňuje kolektivní paměť a společné chvíle emocí a sociální soudržnosti.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, journals.plos.org

kamenná hrobka

část náhrdelníku

korárky z ulity

ukázka různých tvarů korálků

korálky in situ

znovusestavený náhrdelník

hematitový kámen