Vědci našli nejstarší dochované víno na světě

V roce 2019 bylo při rekonstrukci domu ve španělské Carmoně objeveno kruhové mauzoleum z 1. století s bohatou hrobovou výbavou. Mimo jiné také skleněnou popelnicovou urnou obsahující zvláštní načervenalou tekutinu. Dochovaná kapalina po 2 000 letech je sám o sobě „zázrak“, nově však byla tekutina podrobena rozboru a při něm zjištěno, že obsahuje víno. Nejstarší víno světa.

Mauzoleum leželo pod současným moderním domem. Zřejmě patřilo bohaté rodině. Původně stálo vedle důležité silnice, která spojovala Carmo s Hispalis (dnešní Sevillou) a mělo i věž, která se nedochovala. Klenutý prostor tvořilo osm pohřebních výklenků (loculi), nichž šest obsahovalo urny s kremačními pozůstatky a několik náhrobků.

Výklenek značený jako „Loculus 8“ schraňoval skleněnou pohřební urnu uvnitř olověného pouzdra s víkem. Urna obsahovala zpopelněné mužské ostatky, zlatý prsten s podobiznou dvojhlavého Januse a čtyři kovové předměty, které mohly pocházet z nohou pohřební postele. Nádoba byla až po okraj naplněna načervenalou tekutinou.

Archeologové vyloučili možnost druhotného naplnění vodou: „Nejprve nás překvapilo, že se v jedné z pohřebních uren zachovala tekutina,“ vysvětloval archeolog města Carmona Juan Manuel Román. „Ačkoli uplynulo 2000 let, podmínky uchování hrobky byly mimořádné; neporušená a dobře uzavřená hrobka umožnila kapalině zachovat přirozený stav a vyloučila negativní vnější vlivy, jako jsou záplavy, netěsnosti uvnitř komory nebo kondenzační procesy,“ dodal.

Následným úkolem týmu bylo potvrdit, zda je načervenalá tekutina skutečně vínem. Za tímto účelem provedl tým z katedry organické chemie na univerzitě v Cordobě pod vedením profesora José Rafaela Ruize Arrebola ve spolupráci s archeology Magistrátu Carmona sérii chemických analýz a zveřejnili je v Journal of Archaeological Science.

Zkoumali pH, (ne)přítomnost organické hmoty, minerální soli, přítomnost určitých chemických sloučenin, které by mohly souviset se sklem urny nebo kostmi zesnulých. Zjištěné informace porovnali se současnými víny značek Montilla-Moriles, Jerez a Sanlúcar. Klíč k identifikaci závisel na polyfenolech, biomarkerech typicky přítomných ve všech vínech. Díky technice schopné identifikovat tyto sloučeniny ve velmi malých množstvích, našli odborníci sedm specifických polyfenolů. Získali tak první důkaz, že tekutina je opravdu víno.

Nejobtížnější bylo určit původ vína, protože neexistují žádné vzorky ze stejného období, se kterými by se dalo porovnat. Proto využili hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) ke stanovení chemických prvků v minerálních solích vína. Nedostatek kyseliny syringové, polyfenolu nalézaného při rozkladu pigmentu v červeném víně a profil minerální soli potvrdily, že se jedná o bílé víno. Jeho minerální soli korespondují s bílými víny vyráběnými v této lokalitě, zejména s víny Montilla-Moriles.

Víno, prsteny, parfém a další artefakty byly součástí pohřebního rituálu, který měl doprovázet zesnulé na jejich cestě do posmrtného života. Mužské ostatky nebyly do nádoby s vínem vloženy náhodou. Ve starověkém Římě měly ženy dlouhou dobu pití vína zakázané. Byl to prostě „mužský“ nápoj. Urna s ženskými ostatky neobsahovala ani kapku vína. Zato byly uvnitř tři jantarové šperky, lahvička parfému s vůní pačuli a zbytky hedvábných látek.

Roman Němec

Zdroje: phys.org, sciencedirect.com

a), b) Pohřební komora. (c) Urna ve výklenku 8. (d) Pouzdro obsahující urnu. (e)

detail pohřební urny

detail skleněné urny s olověným obalem a vínem uvnitř

víno bylo uloženo ve skleněné pohřební urně s ostatky zemřelého muže

vchod do hrobky

testy obsahu