V římském táboře našli více než 300 keramických nádob ze 4. století

Naleziště Viminacium na východě Srbska je obrovské a bohaté, kompletní výzkum by zabral více než 300 let. Město kdysi obývalo na 30 000 lidí, bylo větší než Pompeje. Dosud zde bylo nalezeno značné množství budov a staveb, soch, mincí, šperků, zbraní a předmětů denní potřeby. Nejnovějším nálezem jsou stovky neporušených keramických nádob v budově u západní zdi vojenského tábora.
Starověké Viminacium patřilo k nejdůležitějším místům římské říše – bylo hlavním městem provincie Moesia Superior a základním táborem VII. Claudiovy legie, leželo na křižovatce významných cest. Bylo to místo shromažďování římské armády, výchozí bod mnoha římských vojenských tažení proti barbarům na druhém břehu Dunaje. S populací okolo 30 000 lidí bylo Viminacium větší než slavné Pompeje...

Dnešní naleziště má rozlohu 450 hektarů, přičemž dosud odhalená plocha činí pouhé 2 %. Archeologové ho zkoumají už řadu let a tvrdí, že zdejší materiál postačí na 300 let nepřetržitého průzkumu. Jen v nekropoli bylo nalezeno více než 14 000 hrobů a hrobek se 30 000 zajímavými a cennými náhrobky, což z ní činí největší římský hřbitov na světě. Mezi četné zdejší nálezy patří krásné šperky, mince, zbraně a nástroje, keramika, sochy, reliéfy a fresky a předměty každodenní potřeby. Byly zde odhaleny zbytky amfiteátru, termálních lázní, akvaduktu, mnoha dílen, vojenských a veřejných budov, chrámů a bazilik a spousty dalších staveb obecného využití.
Výzkum je záchranné povahy – oblast leží v hledáčku uhelné společnosti, která se prozatím zastavila při patě tábora. Doposud zde bylo odhaleno několik set metrů obranných zdí, pozůstatky více než deseti věží, dvou bran, odvodňovací příkopy, obranné zákopy a několik ulic a staveb, mezi nimiž je také ohromná budova, ve které sídlila Legio VII Claudia Pia Fidelis (v překladu: „Legie loajální a věrná Claudiovi“).

Rozsáhlá stavba byla objevena za pomoci nedestruktivních archeologických metod (georadarem a magnetometrem), později za vedení archeologa Nemanja Mrđiće postupně odhalována a zkoumána. Budova má impozantní rozměry: Dlouhá sedmdesát a široká padesát metrů s celkovou podlahovou plochou 3 500 m2, skrývala v sobě na 40 místností! Později bylo potvrzeno, že se jedná o tzv. „Principium“, tedy ústřední objekt římského vojenského tábora. Byli zde ubytováni důstojníci, nacházela se tu zbrojnice, svatyně a pokladnice, uchovávaly se v ní standarty, prapory a další insignie legie.

Archeologové v dosud prozkoumané části budovy našli mj. pozůstatky podlahového a stěnového vytápění, tvořeného dutými keramickými trubkami, dále zbytky kašny a vodovodní sítě z olověných trubek. Mezi významné objevy v budově patří také množství římských mincí. Bylo zde objeveno 118 stříbrných mincí, denárů a antoniniánů, které razilo několik císařů ve 3. století – Gallienus, Claudius II. (Gothicus) a Aurelianus. Většina mincí ležela rozptýlena pod zbytky zřícené střechy, což naznačuje, že mohly vypadnout z keramické nádoby nebo kožené brašny, když jejich majitel spěšně opouštěl budovu.

Vojenský tábor ve Viminaciu byl založen v 1. století. Byly sem umístěny dvě legie – zmíněná Legio VII. Claudia Pia Fidelis a také Legio IV. Flavia Felix („ Šťastná Flaviova legie“) po dácké invazi. Úkolem jejich mužů bylo zastavit a odrážet vojenské útoky Dáků. Později dokonce útočníky zatlačili za Dunaj a starověkou Dacii nakonec i dobyli. I díky těmto výbojům si Legio IV Flavia zasloužila přízvisko Felix – tedy „šťastná“. Po dáckých válkách byla legie Flavia Felix přemístěna do starobylého Singidunu, současného Bělehradu, aby zde hlídala důležitou cestu Via Militaris a spojení mezi provinciemi Moesia Superior (pozdější Dardánie) a Pannonie. Její vojska se zapojila do mnoha vojenských akcí od Germánie až po Persii.

Legio VII Claudia zůstala ve Viminaciu, aby kontrolovala a sledovala povodí Dunaje a přechody do Dacie. Nesla pojmenování “Šestkrát věrná a šestkrát loajální“, protože její vojáci chránili hned několik císařů. Tuto slavnou legii založil sám Julius Caesar v 1. století př. n. l. během intervence v Galii a při invazi do Británie. S více než stoletou tradicí dostala přízvisko „Stará“ legie. Její muži se účastnili bojů na východě, v Palestině, Arménii, Sýrii, Persii a dalších zemích...
Viminacium představuje významnou archeologickou lokalitu, která bohužel láká i vykradače cenných kulturně historických památek. Naposledy koncem září zde v pozdních nočních hodinách působili organizovaní zloději s detektory kovů, kteří byli vyrušeni přivolanou hlídkou. Po zběsilé honičce nakonec byli dopadeni. Veškeré jejich vybavení bylo bez náhrady zabaveno a čeká je přísný soud.

Video s krásnými záběry Viminacia

Roman Němec

Zdroje: archeoserbia, viminacium.org.rs