V potopeném starověkém městě našli chrám s pokladem

Ve městě Thonis-Herakleion v zátoce Abukir nedaleko Alexandrie asi 10 metrů pod mořskou hladinou a 2,5 km od pobřeží byly objeveny pozůstatky dvou chrámů – jeden zasvěcený egyptskému bohu Amonovi a druhý řecké bohyni Afroditě. V ruinách Amonova chrámu byl nedávno objeven zlatý a stříbrný poklad z dob faraónů.

Ruiny potopeného města byly prvně objeveny v roce 2000 francouzským archeologem Franckem Goddiem. Výzkum od té doby vede neziskový Evropský institut pro podvodní archeologii (IEASM). Postupně bylo odkryto dno bývalého nilského kanálu a stěny Amonova chrámu. Město bylo známo jako Herakleion, jedna ze stél svatyně také nesla jeho egyptský název: Thonis. Definitivně tak bylo potvrzeno, že Hérakleion a Thonis nebyla ve skutečnosti dvě samostatná města.

Město bylo již od 6. století př. n. l. hlavním obchodním přístavem mezi Řeckem a pozdně faraonským Egyptem. Na vrcholu bylo největším přístavním městem Středozemí, než bylo zastíněno Alexandrií. Po celém zdejším mořském dně byly nalezeny votivní dary obchodníků a námořníků, mnohé z nich s námořním motivem (miniaturní kotvy, miniaturní lodě).

Letos tým zkoumal městský jižní kanál, do kterého se během katastrofické události datované do poloviny druhého století před naším letopočtem zhroutily obrovské kamenné bloky z velkého chrámu. Byl to právě chrám boha Amona, kam přicházeli faraoni, aby od nejvyššího boha staroegyptského panteonu získali tituly své moci.

Využití nových geofyzikálních technologií odhalilo dutiny a předměty uložené pod vrstvami jílu o mocnosti několika metrů. Dochované dřevěné konstrukce trámů a sloupů podpírající podlahy chrámu byly radiokarbonově datovány do 5. století př. n. l. Z chrámové pokladnice byly získány zlaté šperky, stříbrné nástroje, křehké alabastrové nádoby na parfémy nebo masti a rituální královské předměty v nedotčeném stavu.

Východně od Amonova chrámu byla objevena řecká svatyně zasvěcená Afroditě. V ní byly nalezeny importované bronzové a keramické předměty. Dokládají, že Řekové měli ve městě svá útočiště pro vlastní bohy a rituály. Četné nálezy řeckých zbraní svědčí o přítomnosti řeckých žoldáků. Bránili přístup do království při ústí této větve Nilu, která byla ve starověku největší a také nejlépe splavnou.

Po katastrofě ve 2. st. př. n. l. už Heracleion nikdy nezískal svůj dřívější význam, ačkoli byl stále osídlen až do konce 8. století. Nicméně série zemětřesení a rychle stoupající hladina moří postupně celé pobřeží zpustošily. Nakonec se kdysi významná delta Nilu kompletně zatopila a někdejší významné město Thonis-Heracleion skončilo pod hladinou moře.

Roman Němec

Zdroje: ngenespanol.com, thehistoryblog.com, indipendent.co.uk, franckgoddio.org

Bronzová nádoba ve tvaru ptáka a keramika

dřěvěná struktura pod podlahou Amonova chrámu

stříbrné misky a keramická rituální nádoba

votivní ruka na mořském dně

Zlaté amulety a šperky