V Polsku se našly 1 000 let staré hroby skandinávských válečníků

Čtyři bohatě vybavené hroby nalezené uprostřed středověkého hřbitova vesnice Ciepłe na východě Polska obsahovaly pozůstatky skandinávských mužů s kompletní zbrojí. Vybavení i typ hrobů se lišil od všech ostatních. Válečníci proto vyvolali mnoho otázek mezi archeology a historiky, včetně toho, kdo byli, proč jsou pohřbeni právě zde a odkud přišli. Poslední otázku zodpověděla teprve nedávno provedená analýza DNA.

Vykopávky na hřbitově probíhaly v letech 2004 až 2014. Rozbor dřevěných částí a analýza DNA vzorků kostí z centrálních hrobů prokázaly, že všichni čtyři muži přišli skutečně ze Skandinávie, pravděpodobně z Dánska. Jejich hroby byly datovány do období vlády prvního polského krále Boleslava I. Chrabrého (967 – 1025). Umístěny byly přímo ve středu hřbitova, přičemž jsou ze všech prozkoumaných hrobů jednoznačně nejstarší a také nejhonosněji vybavené.

Válečníci byli pohřbeni včetně výstroje a výbavy, která odkazuje na válečnický, ale zřejmě také úřednický stav. Kromě kompletních postrojů koní - třmenů, ostruh a popruhů byly nalezeny precizně zdobené meče, nože a hroty kopí. Mezi dalšími artefakty byly také mince, hřebeny, dvě sady vah a závaží, různé kovové a dřevěné náčiní…

Hroby jsou samy o sobě výjimečné, i kdyby neobsahovaly tak významné a cenné artefakty. Představují totiž tzv. komorové hroby, skládané v patrech kulatinou přes sebe - podobně jako roubený dům. Takové hroby jsou v archeologických záznamech středověkého Polska velmi vzácné. Dva z hrobů byly zhotoveny z vodorovných kmenů, v rozích spojených „ozubenými klouby“ a dva byly zhotoveny ze zašpičatělých svislých pilotů.

Všechny čtyři hroby obsahovaly největší dosud nalezené rakve tohoto typu v Polsku. Všechny byly orientovány podél severojižní osy, což je další neobvyklý rys v polských hrobech z tohoto období. Hroby byly oploceny (zřejmě palisádou) a nikdy nebyly narušeny, což naznačuje respekt místních obyvatel po celé další generace.

Podle vedoucího archeologa Dr. Sławomira Wadyla založil osídlení v oblasti kolem Ciepłe právě Boleslav I. Pro rostoucí raný piastovský stát bylo nově vznikající osídlení jedním z prostředků, jak získat kontrolu a svrchovanost nad východní částí Pomořanska. „Nebožtíci v centrální části hřbitova představovali tehdejší společenské elity, o čemž svědčí monumentální struktura jejich hrobů a bohatá výbava. Pravděpodobně patřili do skupiny elitních jezdců, ale jejich role zřejmě nebyla omezena jen na funkci válečníků.“

Dr. Wadyl se navíc domnívá, že krom toho byli také najatými výběrčími daní, které vybírali od místních obyvatel ve prospěch polského vládce. „Toto je indikováno nalezenými vahami se sadami závaží nalezenými ve dvou hrobech a u zbývajících dvou byly objeveny prubířské kameny, užívané pro zkoušení slitin drahých kovů, což naznačuje přístup k těmto kovům a také účast na čilém obchodu.“

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog,com, thefirstnews.com, archaeologynewsnetwork.blogspot.com