V Litvě našli 500 let staré pohřební klenoty tří panovníků

V podzemí katedrály ve Vilniusu byly objeveny královské pohřební klenoty z 1. poloviny 16. století. Patřily litevským a polským vládcům. Desítky let po nich pátraly týmy archeologů a hledačů pokladů s detektory kovů. Před měsícem byly objeveny v zazděném výklenku krypty.

Předměty byly původně uloženy v rakvích velkoknížete litevského a krále polského Alexandra I. Jagellonského (1461 – 1506). Dále rakouské arcivévodkyně, polské královny a litevské velkokněžny Alžběty Habsburské (1526 – 1545), první manželky Zikmunda II. Augusta. Třetí rakev patřila jeho druhé manželce Barboře Radziwiłłovně (1520 – 1551), královně polské a velkokněžně litevské.

„Tyto klenoty se za života panovníků nepoužívaly, byly vyrobeny až po jejich smrti výhradně pro pohřební obřady, řekl Gintaras Linas Grušas, litevský římskokatolický kněz, arcibiskup vilniuský a předseda Rady evropských biskupských konferencí. Při povodních v roce 1931 byly rakve tří panovníků vyzvednuty a zachráněny. O 8 let později vypukla 2. světová válka. Katedrální kapitula se rozhodla cenné předměty z hrobek vyjmout a umístit na bezpečné místo. Další cennosti kostela uschovala do trezoru.

Když Litva znovu získala nezávislost, byla katedrála několikrát důkladně prohledána. Původně hledali hrob Vytautase Velikého z roku 1430 (dodnes nebyl nalezen). Zatímco pokladnice byla znovu objevena už v roce 1985, po klenotech se pátralo doposud marně. Specialisté hledali pomocí neinvazivních metod, jako např. georadaru, tepelného zobrazování i detektorů kovů. Bez výsledku.
V roce 2023 chtěli odborníci vytvořit 3D mapu všech úložišť, ale došly finance. Teprve 16. prosince 2024 pomocí endoskopické kamery na základě meziválečných a moderních
nákresů a výpovědí očitých svědků, byly skrze staré trhliny ve zdech královské pohřební
klenoty znovu objeveny.

„Jsem vděčný všem, kteří se ochotně zapojili do tohoto pátrání a jsem upřímně rád, že se tyto cennosti nakonec díky spolupráci několika institucí podařilo objevit,“ řekl arcibiskup. „Nyní budou studovány, restaurovány a v budoucnu prezentovány veřejnosti. Objevené pohřební klenoty vládců Litvy a Polska jsou neocenitelnými historickými hodnotami, symboly dávných tradic litevské státnosti, znaky Vilniusu jako hlavního města a pozoruhodná šperkařská díla,“ dodal závěrem.

Roman Němec

Zdroje: nevsedoma.com.ua, arkeonews.net, medievalists.net