V deníků nacistického důstojníka má být návod k nalezení 11 pokladů

Deník z konce 2. sv. války patřil důstojníkovi SS Egonu Ollenhauerovi. Píše se v něm, že na rozkaz Adolfa Hitlera mělo být v ochraně před postupující sovětskou armádou naloženo asi 260 vozidel cennostmi, zlatem, uměním a dalšími vzácnými artefakty. Deník, který po desetiletí vlastnili zednáři z německého Quedlinburgeru, prý označuje místa uložení celkem 11 pokladů na území Slezka...

Deník dnes patří nadaci Schlesische Brücke (Slezský most), kterou založil podnikatel Darius Franz Dziewiatek z Opole: „Asi před deseti lety se Quedlinburská lóže rozhodla deník věnovat nám,“ říká Roman Furmaniak z nadace Schlesische Brücke. „Informace o něm zveřejňujeme až dnes, protože jsme chtěli počkat, než všechny osoby, které by mohly být s deníkem nějak spojeni, zemřou. Zejména důstojníci Waffen SS. Toto bylo v souladu s přáním Quedlinburské lóže.“

V říjnu loňského roku nadace informovala polské orgány. Posléze spolupracovala s polskou vládou a příslušnými institucemi na ověřování pravosti deníku. Pokud nyní získají povolení, chce nadace provést záchranné práce a výzkum na vlastní náklady.

Dziewiatek na setkání s polským ministerstvem kultury uvedl přesné umístění pěti míst s poklady v Dolním Slezsku. Jedna z lokalit podle polských médií údajně skrývá 28 tun zlata z pobočky Reichsbank ve Wrocław (tehdy Breslau). Další úložiště má obsahovat zlaté mince, medaile, šperky a cennosti. Jiné místo má ukrývat 47 uměleckých děl, které byly odcizeny ze sbírek ve Francii, včetně děl Botticelliho, Rubense, Cezanneho, Carravagia, Moneta, Dürera, Raffaela a Rembrandta. Jinde by měly být schovány náboženské objekty, které byly nakradeny po celém světě Himmlerovou Ahnenerbe ve snaze najít důkazy pro Hitlerovy rasové teorie.  

Dziewiatek ve svém veřejném prohlášení naznačil, na kterých místech se údajné poklady skrývají. Jedním takovým je prý hluboká studna v jistém palácovém parku. Další je na dně rybníka v parku jiného zámku. Jako zajímavý se jeví betonový sarkofág pode dnem potoka či podzemí oranžerie v dalším zámeckém parku. Mluví také o tajné místnosti mezi zámeckými zdmi...

Dle Romana Furmaniaka byla pravost deníku ověřena pěti institucemi v Německu, včetně katedry dějin umění na univerzitě v Göttingenu: „Chtěli jsme zveřejnit tyto informace v době, kdy si připomínáme 100. výročí obnovení nezávislosti Polska a také 1 100. výročí založení Quedlinburské lóže. Jejím přáním je, aby byly nalezené věci vráceny rodinám původních majitelů. To však pravděpodobně nebude možné ve všech případech. Přesto i naším záměrem je, aby se majetek dostal k oprávněným vlastníkům."

Ollenhauer byl klíčovou postavou celé operace. Působil jako spojka mezi důstojníky SS a místními aristokraty, kteří potřebovali své poklady ukrýt. Je proto možné, že informace v deníku mají svůj opodstatněný základ; nicméně, někteří odborníci jsou zatím skeptičtí: „Deník je velmi zajímavý, protože obsahuje spoustu podrobností o tom, co se dělo na konci války ve Slezsku, a také obsahuje informace o tom, kam mají (nacisté) v úmyslu skrýt věci. Ale podle mého názoru nebude nalezen žádný poklad z deníku. Kdyby tito lidé skutečně věděli, kde poklady hledat, tak by takto (veřejně) nejednali. Deník může být skutečný, ale je třeba udělat ještě spoustu práce,“ komentovala situaci historička Joanna Lamparska.

Joanna Lamparska

Deník

Koncem války byly schovávany cennosti jako je tento poklad, který byl nalezen v solném dole

Roman Němec
Zdroje: thefirstnews.com, dailymail.co.uk