Unikátní žárový pohřeb ze starší doby železné může přepsat učebnice

Na pohřebišti v rakouském Hallstattu byl odkryt přes 2500 let starý žárový pohřeb s bronzovými šperky a unikátními textilními fragmenty, které by mohly být prvním důkazem ukládání zpopelněných ostatků do vaků. V hrobě byly objeveny také bronzové spirálové fibuly a náramek, čepel bronzového nože s dochovanými a dosud připojenými fragmenty dřevěné rukojeti, část plechového kování opasku či zvířecí kosti z obětin.

Vysoko v údolí Salzbergu se nachází jedno z nejvýznamnějších pravěkých pohřebišť v Evropě spojené s provozem solných dolů. Zdejší sůl byla známa již lidem neolitu před 7 000 lety, ale systematická těžba soli začala až v 16. století př. n. l. Největšího provozu dosáhly doly mezi lety 850 př. n. l. zhruba do roku 350 př. n. l.

V hrobech byly nalezeny luxusní šperky a importované zboží z celého tehdy známého světa, což svědčí o velkém bohatství a dalekosáhlých obchodních vztazích, které přinesla těžba soli v Hallstattu. Rozmanitost, kvalita a odlišnost zde nalezených artefaktů přiměla badatele používat „Hallstatt“ jako název kultury a celého období evropského pravěku (8.–5. století před naším letopočtem).

Nálezy byly do nejnověji objeveného hrobu hustě naskládané, proto nebylo zprvu zřejmé, že se na nich dochovaly textilní pozůstatky. Zejména na spodních stranách masívního žebrovaného náramku a spirálových kotoučů – pravděpodobných fibul, sloužících ke spínání oděvu. Všechny bronzové předměty byly záměrně poškozeny. S ohledem na vybavení hrobu předpokládají archeologové, že se jedná o ženský pohřeb, ale to prokáže až následná analýza.

Textilní pozůstatky na bronzových artefaktech mohou být prvním archeologickým důkazem, že k uložení zpopelněných ostatků bývaly užívány textilní vaky. Zdejší zpopelněné ostatky bývají velice kompaktní, tudíž archeologové měli dlouho podezření, že bývaly uloženy v organických pytlích, jejichž materiál se během tisíciletí rozložil. Navíc urny se na halštatském pohřebišti vyskytují oproti jiným soudobým pohřebištím jen velice zřídka.

„Pozoruhodný je ale nejen dobrý stav uchování textilu a šperků, které byly uloženy do hrobu,“ vysvětloval Johann Rudorfer, vědecký pracovník prehistorického oddělení NHM Vídeň a vedoucí Obertagu. výzkumné týmu vykopávek, „ale inspiruje nás i fakt, že se nám podařilo identifikovat jasně rozpoznatelnou pohřební jámu. Oblast byla v 19. století rozsáhle archeologicky prozkoumána, ale některým detailům, jako je stavba hrobu, byla věnována malá pozornost,“ doplnil.

Poprvé bylo pohřebiště objeveno v roce 1846 Johannem Georgem Ramsauerem, ředitelem solného dolu, který zde pracoval od svých 13 let jako dělník, který se později vypracoval. Když objevil první hrob, doslova se proměnil v pečlivého amatérského archeologa. V letech 1846 až 1863 řídil vykopávky halštatského hřbitova a vše, co našel, dokumentoval neuvěřitelně detailními kresbami.

Za 17 let vykopávek odkryl Ramsauer s jeho týmem přes 980 hrobů obsahujících téměř 20 000 předmětů. Myslel si, že našli vše, co se dalo najít, ale ve 30. letech 20. století byly objeveny další hroby. V roce 1992 započaly každoroční vykopávky, během kterých byly odkryty a zdokumentovány další úžasné nálezy. Nejnovější hrob naznačuje, že pohřebiště je ještě větší, než se dříve myslelo. Archeologové odhadují, že na místě může být dalších 4 000 – 5 000 neprozkoumaných hrobů.

Roman Němec

Zdroje: newsweek.com, thehistoryblog.com, arkeonews.net, nhm-wien.ac.at

masivní bronzový náramek

spirály in situ

hustě zabalené ostatky s hrobovou výbavou

žárový hrob z doby železné

Lokalita Hallstatt

lidarový snímek lokality

detail textilních vláken