Unikátní anglosaský kříž z pokladu detektoristy získal po třech letech čištění svůj původní vzhled

Když v roce 2014 Derek McLennan svým CTX 3030 objevil tzv. Gallowayský poklad, byla to ohromná událost, která doslova obletěla svět. V průběhu času jsme mohli sledovat videa z vyzvednutí jednoho z největších skotských pokladů, později se zatajeným dechem čekali na výsledky CT skenu obsahu unikátního karolinského hrnce, z nějž posléze konzervátoři extrahovali stovky nádherných zlatých a stříbrných artefaktů... A dnes jsme svědky dalšího úspěchu: Představení stříbrného a zlaceného kříže z 9. století v jeho původní kráse

Nejznámější artefakt z „Galloway Hoard“ byl odborníky z Národních muzeí Skotska kompletně vyčištěn, restaurován a představen v jeho původním dobovém vzhledu. Řecký kříž zdobí ornamenty s černým smaltováním a zlacením – typický způsob umění pozdně-anglosaského stylu. Každé z ramen nese symboly čtyř evangelistů obklopených květinovými vzory. Kříž byl vyroben v Northumbrii na konci 9. století. Je extrémně vzácný – z tohoto období je znám pouze jeden další anglosaský kříž, který však ani zdaleka není tak složitě a dokonale zdobený.

„Čištění odhalilo, že kříž z Gallowayského pokladu má typický pozdně anglosaský umělecký vzhled. Vypadá jako ten typ předmětů, které byly používány na nejvyšší společenské úrovni. Bylo zvykem, že prvorození synové se stávali pány a vladaři, zatímco druhorození často správci statků či vysoce postavenými duchovními. Je pravděpodobné, že patřil jedné z takových aristokratických rodin,“ uvedl Dr. Martin Goldberg – hlavní kurátor sbírek raného středověku. „Kříž se dochoval také se složitým spirálovým řetízkem pro zavěšení na krk. Jeho opotřebení naznačuje, že kříž byl značně používaný. Dalo by se téměř představit, že ho někdo sundal z krku, následně řetěz omotal kolem dokola, aby ho zahrabal do země. Má takový druh osobního kontaktu,“ doplnil pan Goldberg.

Když byl Galloway Hoard v roce 2014 za pomoci detektor kovů objeven, kříž ležel v horní vrstvě pokladu. Byl i s řetězem zanesený hlínou a silně usazenou špínou. Tenký stříbrný drát řetězu o průměru méně než jeden milimetr byl navinut kolem středu organického původu - analýza identifikovala jádro řetízku jako zvířecí střeva. Vyčistit pevně stočenou spirálu i smaltované drážky kříže představovalo obrovskou výzvu. Restaurátoři čistili usazené nečistoty za pomocí dikobrazího ostnu a skalpelu co nejopatrněji, aby nedošlo k poškození materiálu a zdobení.

Skotská národní muzea převzala poklad v roce 2017 po úspěšné kampani na získání finančních prostředků z darů veřejnosti, neziskových organizací a skotské vlády. Celkem se tehdy vybralo na 57 mikionů korun! Restaurátoři od té doby pracují na čištění a konzervování předmětů z pokladu, který čítá více než 100 kusů: Od šperků přes ingoty až po karolínský hrnec. Snaží se také zachovat jeho extrémně vzácné organické prvky – jako jsou např. zmíněná šňůrka ze střev ve spirálovém řetízku či textilie nalezená uvnitř hrnce.

Dosud největší a nejvýznamnější poklad vikinského věku objevený ve Skotsku od roku 1891 bude k vidění od 19. února příštího roku v Národním skotském muzeu v Edinburghu. Muzejníci kladou důraz na sousloví „vikinského věku“, protože poklad sice pochází z vikinské éry, ale jeho složení je různorodé, tvořeno artefakty z mnoha různých oblastí. Toto označení je proto přesnější, než dřívější pojmenování pokladu „vikinský“.
    „Počátkem 10. století se v reakci na vikinské invaze objevila nová království. Dynastie Alfréda Velikého položila základy středověké Anglie a Albionu. Prvně je také zmíněno pozdější království, které se stalo středověkým Skotskem. Galloway byl tehdy součástí anglosaského Northumbria. V irských kronikách se mu říkalo „saské pobřeží“ až do 10. století. Ale tato oblast se měla stát panstvím Galloway, pojmenovaným podle Galla-Gaedila, lidí skandinávského původu, kteří mluvili gaelsky a během vikinského věku ovládli oblast Irského moře. Smíšený materiál z Galloway Hoard je příkladem tohoto dynamického politického a kulturního prostředí," vysvětloval kurátor Goldberg.

Poznámka závěrem: Mne osobně nikdy nepřestane Galloway Hoard udivovat. Psal jsem o něm v roce 2014 prvně a stále mě mrazí, když sleduji, co všechno jeden detektorový „pípanec“ způsobil. Část pokladu už obletěla svět na putovních výstavách. Každoročně vycházejí na světlo světa nové informace a spojují se části skládačky, která má obrovský dopad na vědecké poznávání a vnímání anglosaského světa vikinské éry. Pokud vás zajímá historie tohoto pokladu a také neméně zajímavý příběh nálezce, hledejte na lovecpokladu.cz heslo: Derek McLennan.

Roman Němec

Derek McLennan

Toho sympaťáka vpravo určitě poznáváte - prohhlížáí si poklad v muzeu

hrnec před ct skenem a otevřením

Zdroje: thehistoryblog.com, archeology.org, nms.ac.uk