U Madagaskaru byl v těchto dnech objeven poklad – měl patřit bájnému pirátu kapitánu Kiddovi!

Četli jste někdy knihu Roberta Louise Stevensona (anebo viděli film) Ostrov pokladů? Pokud ano, pak vás jistě vzrušovala výprava mladého Jimma Hawkinse, sponzorovaná bohatými měšťany a iniciována tajnou mapou s místem pokladu. A věděli jste, že autor knihy se inspiroval skutečnými událostmi a příběhy jednoho z nejznámějších pirátů světa – kapitána Kidda?

Minulý týden ukázala prezidentská kancelář Madagaskaru médiím a veřejnosti unikátní stříbrný prut, který u břehů ostrova Sv. Marie nalezl tým podmořských odborníků vedený zkušeným archeologem Barrym Cliffordem. Prut ze 17. století váží plných 100 liber (cca 50 kg), jsou v něm vyraženy různé značky a písmena. Podle Clifforda může pocházet z lodi pirátského kapitána Kidda.

Barry Clifford je podmořský archeolog, hledač pokladů, potápěč, který se věnuje hledání vraků pirátských i obchodních lodí. Jeho objevy přispívají k zajímavým vhledům do vzrušivého období námořních událostí 17. a 18. století. Natočil mnoho dokumentů a sérií filmů pro National Geographic, Discovery Channel, spolupracoval s PBS, BBC One a dalšími. V minulosti našel např. potopený koráb Whydah, přičemž úspěšně ze dna vyzvedl zlaté a stříbrné mince, africké nástroje a šperky. V roce 1999 objevil potopenou pirátskou loď, která by mohla být (dle materiálů a okolností nálezu) vrakem Adventure Galley kapitána Kidda. Ačkoli je v uvedené oblasti podobných vraků  více, Barry je přesvědčen, že se jedná právě o loď slavného kapitána.

Kdo byl kapitán Kidd?

William Kidd se narodil 22. ledna 1645 v Dundee ve Skotsku. V mládí mu zemřel otec a peněz nebylo nazbyt. Proto v ještě jinošském věku vyrazil na moře. Nechal se najmout na pirátskou loď, která brázdila Karibik a přepadala obchodní lodě. V roce 1689 se posádka lodi v čele s Kiddem vzbouřila, původního kapitána vysadila a loď zamířila k britské kolonii na ostrově Nevis. Tam se spojila s flotilou ostrovního guvernéra Christophera Codringtona, který čelil častým nájezdům francouzských válečných i pirátských lodí. Flotila tak sloužila k ochraně souostroví a také britských obchodních lodí v Karibiku. Namísto žoldu námořníci směli přepadat a loupit na nepřátelských lodích. Z této doby zřejmě Kidd nashromáždil slušné bohatství. Ačkoli se jednalo o pirátství, pokud šlo z pohledu Angličanů o francouzské lodě, byly takové činy dokonce velkolepě oslavovány. Ovšem, stejně tak se k anglickým lodím stavěli i francouzští korzáři...

Roku 1691 se Kidd rozhodl usadit. Vzal si bohatou mladou dvojnásobnou vdovu Sarah Bradley Cox Oortovou, která patřila – především díky dědictví z prvního manželství – k nejbohatším ženám v New Yorku. Kidd rázem získal solidní postavení, jaksi „zlegalizované“ jmění a dá se říci i slušný věhlas. Byl věren anglickému králi a a udržoval úzké styky na vysokých místech.

Výprava Williama Kidda za piráty

V roce 1695 byl „požádán“ guvernérem New Yorku, aby vystrojil loď a „pochytal“ piráty, kteří tehdy leželi nejen bohatým anglickým obchodníkům v žaludku. Samozřejmě šlo také (a to asi především) o investiční záměr. Investoři předem domluvili podíly na zisku z předpokládaných ukořistěných lupů pirátů. Výpravu, kterou Kidd nemohl odmítnout, protože by se jednalo o odpor vůči nejvlivnějším lidem té doby, sponzorovala šlechtická elita Anglie i Nového světa v čele s králem Williamem III, který sice „veřejně“ nic do výpravy neinvestoval, ale přesto si činil nárok na desetinu výnosu.

S přispěním investorů tak nakonec za 8 000 liber šterlinků byla postavena a pro své účely dokonale vybavena loď Adventure Galley stavitele Williama Castlea z Deptfordu.  Se 150 – 160 muži na palubě, 34 děly, vybavena moderními plachtami a vesly pro případ bezvětří a potřebu rychlého manévrování, byla loď o délce 38 m, šířce 8 m a výtlaku 287 tun opravdovou špičkou své doby. Za ideálních podmínek dosahovala loď pod plachtami rychlosti 26 km/h, za bezvětří pomocí vesel pak 5, 6 km/h. William Kidd si pro posádku vybral jen ty muže, které považoval ze nejlepší – ovšem mnozí z nich měli za sebou již slušnou řádku trestných činů...

Ačkoli měli vše – vynikající loď, zkušenou posádku a finance do počátku, nepodařilo se jim najít žádnou pirátskou loď. Marně se snažili. Francouzské nepřátelské a pirátské lodě jako naschvál v nedohlednu. Nálada v mužstvu klesala stejně rychle, jak se tenčily zásoby a odměny námořníků. S narůstajícími náklady bez jakýchkoli možností pokrytí hrozila stále více vzpoura mužstva. Již v prvním roce, kdy se zjistilo, že se stavem lodi to není až tak dobré, na kolik by se zdálo dle pořizovacích nákladů být, bylo nutné na Komorských ostrovech leccos opravit, přičemž téměř třetina posádky během jediného měsíce zemřela na tropickou horečku.

Celé dva roky brázdila Adventure Galley vody Atlantiku, urazila tisíce kilometrů, aniž by narazila na jedinou pirátskou loď... Snad proto, jsa tíživými okolnostmi donucen jednat, aby zachránil loď i sebe před vzbouřenou posádkou, uchýlil se kapitán Kidd k návštěvě vod Indického oceánu. Tam konečně narazil na obchodní loď Quedah Merchant, která vezla drahocenné látky, koření, zlato, šperky a další cennosti. Avšak ke vší smůle byl kapitánem arménské lodi angličan a majitelem lodi dosti zámožný obchodník s úzkými styky na Londýn. Ve chvíli, kdy se o svém omylu Kidd dozvěděl, chtěl veškerý náklad i loď vrátit jejímu anglickému kapitánovi. S tím ovšem Kiddova posádka jednoznačně nesouhlasila, hrozila vzpourou. William tedy, i když nerad, musel posádce ustoupit a loď i s nákladem si nechal. Veřejnost se časem dozvěděla o přepadení lodi a Kidd, aniž by to tušil, byl sám nyní prohlášen za hledáného piráta a psance.

Neslavný konec plný polopravd a mýtů

Kidd měl značné pravomoce, posvěcené nejvyššími místy. Ale stal se zřejmě trnem v oku mnohých vlivných lidí a když vlastně investorům nejenže neodevzdal to, nač se všichni těšili – tedy zisk z plánované kořisti pirátských lodí, ale navíc svým činem při přepadení lodi Quedah Merchant „ohrozil“ pověst oněch mecenášů, ti se k němu nejenže obrátili zády a dávali ruce pryč, ale někteří se i aktivně za jeho odsouzení přičinili, aby sami sebe očistili. K nim se přidali i dříve Kiddem propuštění nebo zběhlí námořníci, kteří výměnou za vlastní svobodu svědčili proti jejich bývalému kapitánovi.

A tak po návratu z Indického oceánu do New Yorku byl překvapený Kidd zatčen a uvězněn. Po roce pak odeslán do Anglie, kde byl  přes štědře placené právníky odsouzen a nakonec i 23. května roku 1701 oběšením popraven. Při prováděné exekuci údajně dvakrát prasklo lano, teprve to třetí vydrželo. Po smrti bylo jeho tělo natřeno dehtem a v řetězech zavěšeno na břehu Temže pro výstrahu všem, kteří by jen pomyslili na pirátské řemeslo.

Skrývá Sv. Marie u Madagaskaru Kiddův bájný poklad?

Možná, že Kidd nebyl až tak ukrutný kapitán a pirát, jak se o něm snažili tvrdit tehdejší soudy. Možná, že to jen „odskákal“ za chyby jiných. Každopádně, jeho příběh je i dnes opleten tajemstvím, navíc v zlatavém oparu pohádkového bohatství, po kterém pátrali a dosud pátrají tisíce dobrodruhů... A v mnohém je podobnost se Stevensonovým Ostrovem pokladů více než nápadná. Ale co Kiddův poklad, skutečně existuje nebo jde jen o fámy?

Když tehdy (chtě-nechtě) ukořistil Quedah Merchant, kterou příhodně přejmenoval na Adventure Prize, připlul Kidd k Madagaskaru. V té době většina zbylé posádky „dezertovala“ na pirátskou loď Roberta Culliforda, namísto toho, aby ji dle rozkazu Williama Kidda ukořistila. Tím přišel kapitán o posádku, zbylo mu pouhých 13 nejvěrnějších mužů. Dle jednoho z námořníků (William Jenkins) zbylí členové posádky poškozenou Adventure Galley zapálili a potopili. Sám Kidd však při procesu tvrdil, že loď se potopila v důsledku poškození (snad neopravitelných trhlin v silně prohnilém trupu) u Madagaskaru sama, tudíž jim zbyla jen Adventure Prize, na které do New Yorku posléze doplul.

Po smrti Williama Kidda se vynořila celá řada příběhů smyšlených, vybájených nebo odvozených od zčásti pravdivých, mnohem více však zkreslených informací. Dle mnohých musel Kidd myslet na zadní vrátka; pokud tušil, že je na něj vydán zatykač, možná naloupené cennosti schoval a chtěl jimi uplatit soudce a činovníky v chystaném procesu. Podle jiných prostě o loď přišel a ta šla ke dnu i s nákladem cenné kořisti. Další verze pak říká, že Kidd své poklady průběžně ukládal na různá místa po celém světě. Kde je pravda? Možná, že nejvíce se jí přiblížil Barry Clifford, když tvrdí, že loď Kidd záměrně zapálil a poslal ke dnu i s pokladem...

Oblast kolem ostrova Sv. Marie byla oblíbeným stanovištěm pirátů 17. století. Na mořském dně výprava Berryho Clifforda celkem našla a zatím z hledáčku vyloučila 13 potopených vraků lodí v zálivu. Teprve u této lodi, kterou považují za Kiddovu Adventure, našli konečně opravdový poklad v podobě padesátikilového kusu stříbra. Clifford je přesvědčený, že s týmem objeví další podobné stříbrné pruty, věří, že jich mohou být u pobřeží Sv. Marie i stovky...

Zdraví GM4PRO - Roman

Zdroje: telegraph.co.uk, cnn.com, wikipedia.org, youtube.com