Trosky Salony

Salona aneb návrat o 2 000 let zpátky

Jelikož jsme Split a jeho Diokleciánův palác navštívili již během předešlé dovolené, rozhodli jsme se podívat na místo, kde to vše před více než 2000 lety začalo.

Při deltě říčky Jadro, v jednom z tehdy nejhezčích zálivů na východním jaderském pobřeží, vyrostlo město Salona. Někdejší malý přístav ilyrských Delmatů, kde domorodí Ilyrové přišli zásluhou obchodování do styku s kulturně vyspělejšími Řeky, záhy přilákal velké množství římských občanů. Díky své výhodné zeměpisné poloze a spleti příznivých hitorických
událostí se Caesarem založená COLONIA MARTIA IULIA SALONA stala na předělu epoch metropolí římské provincie Dalmácie.
Od té doby se ve městě začalo intenzivně stavět ...

Koncem 3. stol., v období Diokleciánovy vlády, stavební činnost vyvrcholila. Stavěly se nové objekty, obnovovaly, přestavovaly a přistavovaly se nové části ke stařším objektům.
Salona byla tehdy hustě osídlené město (s okolím měla kolem 60 000 obyvatel) prostoupené silným kosmopolitním duchem. Právě v této době do ní přicházeli ve velkém počtu obyvatelé
z východních římských provincií, kteří byli horlivými propagátory nového náboženství, křesťanství. Toto nové náboženství se v Saloně rozšířilo zejména po mučednické smrti předáka salonské cíkve, biskupa Domnia a jeho stoupenců, kteří byli zabyti během pronásledování křesťanů za Diokleciána. Místa, kde byla jejich těla pohřbena, se začala mimořádně uctívat a jejich okolí se stalo křesťanským pohřebištěm. Nad hroby mučedníků byly vybudovány baziliky. Tyto a jiné křesťanské stavby téměř úplně změnily urbanistickou podobu Salony.

V 6. stol., v období byzantské nadvlády zažila Salona svůj poslední stavitelský rozmach. Biskup Honorius vybudoval v jížní části původního episkopálního centra velikou baziliku ve tvaru řeckého kříže a přestavbou křestní kaple vznikla monumentální osmiúhelníková budova s křížovou křtitelnicí. V letech 530 a 533 se v Saloně konaly dva církevní koncily.
Bohužel, toto byly poslední slavné události v historii tohoto krásného města. Jeho hradby neodolaly houževnatým útokům Avarů a Slovanů a z města zbyly pouze trosky, které jsme měli tu čest navštívit :-)

Okolí bývalého města tvoří různorodá spleť zahrad a křovinatých luk.Bohužel jsme neměli dost času a popravdě řečeno ani odvahy vytánout naše detíky zkusit štěstí.Ale rozhodně by to šlo:)

Takže přejeme víc času a odvahy a hlavně více Denoklecianovích denárků.Na originály jsme koukali ve Splitu a dají se na starém městě pořídit v "A" kvalitě za 140 Euro.

Tačud