Třináctého, zvláštní datum?

Ahoj kolegové

Nedělní třináctý březen roku 2016, byl skutečně zvláštním dnem, neboť již od rána byl jiný, jinší než ostatní neděle. Ono totiž skoro vždy v neděli s naší hledací partou-já, Kapřík a Lukáš s drahou polovičkou- tak kolem 7.30 hodin ráno se scházíme buďto v terénu, nebo u někoho z nás a vyjíždíme na hledání. Jenže to se tentokráte nekonalo, protože 3/4 bandy se nemohlo účastnit ..kašílek,rýmička a naše něžné pohlaví konalo přípravy na zkoušky, proto jsem byl domluvený s kamarádem Milanem na hledání.

Sešli jsme se na obvyklém místě za Táborem ve 12 hodin a domluvili si odpolední hledací scénář, kterého jsme se také drželi. Tak se vyjelo na Bechyňsko, trošku delší cestou než přímo, to abychom se pokoukali po krajině a zjistili pro nás vhodné lokality, až jsme dojeli na místo, kde jsme se před lety oba dva poznali.

Já byl tenkrát na hledání a Milan se synkem trávili část odpoledne v přírodě. Na místě jsme si vybalili potřebné hračky a začalo hledání domluveným směrem. Počasí bylo tedy větrné a chladné a mě to nějak táhlo do lesa, tak jsem do něho zamířil, samozřejmě máchaje detektorem. S Milanem jsme byli v kontaktu přes vysílačku, proto bylo celkem jedno, že nebudeme na dohled. Vmáchám se do lesa, přeladím detektor a kochám se máchaje strojkem přírodou - no hotový balzám na nervy. První píp a ono opět pod kořenem. Na to já mám v lese prostě štěstí - mincička.Tak to volám s radostí Milanovi. Jenže to jsem ještě netušil, co mne čeká za 5 minut a že je to také jeden z posledních hovorů přes PMR, neboť baterie byly značně slabé.

Máchám si teda dále,a najednou takový dlouhatánský signál na barvě,trochu prsklé železem. Říkám si, co to může být, takto dlouhý signál v lese a ještě ke všemu barevný. No, tak si to kopnu. Zlehka zaryji rýček do jehličí a ozvalo se křup, jako když zlomíš rezavý plech. Rukou opatrně odhrnuji hrabanku a mezi prsty cítím kousek plechu a ze země na mě koukají napáskované náboje. Říkám si: "A do háje, bedýnka". Položím GM 5 vedle sebe, sundám sluchátka, vytahuji dohledávačku a vyndavám jeden náboj za druhým. Po čase mě již bolí celé hledací já, a tak se volá Milanovi, jenže PMR spapala baterky, tak tedy mobilem. Když ke mě přišel, prokulil oči, co jsem to zase vytáhl na svět. Dohledali jsme vše, zjistili jsme, že v okolí již nic není a nález jsme pečlivě ukryli zpátky pod zem a já zavolal PČR. S nimi jsem si domluvil místo a skutečně po zhruba půl hodině jsme se tam sešli. Kolega se dál věnoval pípání a já policistům. Zajeli jsme k tomu lesu, po minutce hledání našli místo nálezu (to jsem měl jasně a viditelně označené).PČR vykonávala svojí práci značně odborně a s takovým profesionálně-přátelským přístupem k věci. Za to jim patří velký dík. Dokonce i místo nálezu jeden z nich zahrabal. Munici si převzali, odvezli a předají ji dle jejich slov k odborné likvidaci. Mě popřáli hezké hledání a za chvíli jeli zpět. A já si to máchal lesem dál......

http://www.jcted.cz/taborsko/na-bechynsku-nasel-hledac-kovu-vojenskou-munici-temer-260-naboju/

MOSIN+ARISAKA+pistolové