Jo, tak takhle krásně vyčištěné bych to asi už vyhodil.
Traxxsasova metoda čištění železných nálezů
Kategorie: Čištění mincí, nálezů
TRAXXASOVA METODA ČIŠTĚNÍ ŽELEZNÝCH PŘEDMĚTŮ
Na přání mnoha z vás, jsem se rozhodl popsat mojí velmi jednoduchou a už vícekrát mnou popisovanou metodu čištění želízek.
Vycházel jsem z mých možností a dostupnosti chemie, kterou chci použít, aby ta splňovala mnou kladené základní požadavky, tzn. přiměřenou agresivitu, aby bylo možno do ní sáhnout rukou , aby fungovala rychle, aby byla možná snadná neutralizace, pokud možno vodou, aby nedevastovala čištěný předmět a výsledek byl co možná nejlepší. Po delším shánění informací o různých výrobcích a jejich dostupnosti a cenových relacích, jsem náhodou narazil na chemii, kterou v průmyslovém balení používáme v práci, ale to až na upozornění kolegy, mě to jaksi nenapadlo. Po telefonátu dodavateli této chemie, mimochodem je to známý a tykáme si, mi dotyčný sdělil, že takových výrobků je na trhu málo jako mnou zmíněná chemie. Jde o průmyslový výrobek firmy SIKA a jejich divize chemie pro stavebnictví. Název výrobku je SIKA Beton Loser. Na můj dotaz o vhodnosti a složení přípravku, za účelem použití mnou sděleného, mi odpověděl, že jeho kolega v práci to používá na totéž s dobrými výsledky a zkušenostmi, je také hledač detektorář a složení a vhodnost je vynikající. Zde uvádím výtah z technického listu výrobce:
Sika® BL (Betonlöser)
Přípravek na čištění a údržbu nářadí na stavbě
Popis výrobku Sika® BL (Betonlöser) je tekutina na čištění pracovního nářadí od zbytků cementu,
malt a betonu na stavbě, v oblasti transportbetonu a prefabrikace.
Použití Sika® BL (Betonlöser) je připravený hotově k použití. Používá se k:
? čištění míchacích a dopravních zařízení
? odstranění rzi a zbytků betonu na oceli
Výhody
? rychlé působení – rozpuštění cementových a betonových povlaků
? vniknutí účinných látek pod povlaky
? znemožnění nové tvorby povlaku na podkladu
? nenarušuje gumové části
? přechodná protikorozní ochrana oceli
Technické údaje
Chemická báze Kyselina fosforečná.
Rozpustnost Ve vodě.
Objemová hmotnost ~ 1,038 kg/l při +20 °C
Aplikační podrobnosti
Aplikace Aplikace závisí na síle znečištění nebo tloušťce rzi – používejte výrobek Sika® BL
(Betonlöser) neředěný nebo naředěný s vodou v poměru 1:1 až 1:5.
Je možné Sika® BL (Betonlöser) aplikovat stříkáním nebo natíráním.
Při silném znečištění je možné čištění opakovat několikrát.
Sika® BL (Betonlöser) je dobře oplachovatelný vodou (zvláště u míchaček betonu).
POZOR: po potřísnění pokožky je nutno okamžitě (co nejdříve ) omýt vodou a mýdlem a tím zneutralizovat působení – viz bezpečnostní list výrobce.
Pravda je taková, že pokud se v tom nebudete dlouho máchat a budete pracovat s rozumem, tak klidně můžete holou rukou sáhnout do nádoby, v které máte namočené věci a začít je očišťovat pod tekoucí vodou a vůbec nic se vám nestane, samozřejmě po ukončení práce omýt ruce mýdlem (a ošetřit krémem na ruce). Tolik tedy ke specifikaci a vhodnosti mnou uvedeného a používaného přípravku.
Nyní uvedu postup čištění.
Čistil jsem jak velké, tak malé předměty, jak s velmi silnou krustou, tak normální vrstvou rzi. Podle toho nejdříve mechanicky očistím-oklepání, šroubovák, kleště, atd, podle toho, co koho napadne jako vhodný nástroj pro hrubou očistu a odstranění těch nejsilnějších vrstev krusty, samozřejmě s přihlédnutím k faktoru, že nechceme ublížit čištěnému předmětu.
Jako druhý krok předmět omyji pod tekoucí teplou vodou za použití malého ocelového kartáčku velikosti zubního. Následuje ponoření předmětu do neředěného roztoku SIKA BL tak, aby byl celý ponořený. Samozřejmě, vzhledem ke spotřebě roztoku, je dobré vybrat co nejvhodnější a nejmenší tvar nádoby. BL nerozpouští ani neleptá PE, PP, samozřejmě odolává sklo, nerez, pokovené nádoby po dlouhodobém působení mohou mít mírně narušený pokovený povrch (cca po 1 týdnu působení, vlastní zkušenost). A teď nastává fáze trpělivosti. Podle vlastní zkušenosti doporučuji každý den předmět vyjmout a pod teplou tekoucí vodou ocelovým kartáčkem (mosazný barví do zlatova) očistit černý povlak a s tím i narušit další vrstvu krusty. Nelekněte se černé barvy na povrchu předmětu, když jej vyndáte z kyseliny. Rovněž roztok kyseliny je zabarven do černa a tzn , že zreagoval a je potřeba jej vyměnit za nový. Černý povlak na povrchu předmětů je volný a při dotyku ulpívá na rukách. Při jeho odstranění může roztok znova k čerstvé vrstvě a urychlíte tím proces. Tento proces se může protáhnout, podle toho, jak veliký předmět čistíme a jak silná je na něm vrstva, kterou chceme odstranit. Zároveň tímto každodenním dočišťováním máme vizuelní kontrolu, jak už je předmět vyčištěný. Konec procesu poznáte sami, nastává tehdy, kdy čištěný předmět po očistě pod tekoucí vodou lahodí vašemu oku. Předmětů v jedné lázni lze čistit vícero a to i různě zkorodovaných, neboť máte každodenní kontrolu stupně vyčištění a ty které už jsou „hotovy“ vyjmout.
A teď nastává další zdlouhavá fáze a to neutralizace. Já používám po delších zkušennostech pouze vodu z vodovodu. Lze urychlit , opět to mám vyzkoušeno, potřením předmětu obyčejným mýdlem a ponořit do horkého mýdlového roztoku. Já nyní aplikuji, že předmět kartáčuji umělohmotným kartáčkem na ruce s mýdlovým roztokem. Po oplachu napustím neutralizační nádobu/misku co možná horkou vodou a ponořím do ní předmět, opět tak, aby byl ponořen celý, teď už nemusíme ničím šetřit, takže čím větší, tím lepší. Jako levnou sondu probíhajících procesů používám měkké dřevo ( štětec s měkou dřevěnou násadkou) , občas promíchat. Vždy druhý den zkontroluji a pokud jsou na dřevu vysrážené krystalky „soli“ tak opět vodu vyměním a pokračuji, samozřejmě očistit i dřevo, popřípadě vyměnit. Po ukončení procesu ještě jednou předmět překartáčuji malým jemným ocelovým kartáčem do vzhledu, který se mi líbí. Pak ohřeji horkovzdušnou pistolí, já mám regulaci, ale stejně jedu naplno=630°C a podle velikosti předmět buď ponořím do parafinu nebo parafinem potírám. Parafin se mi osvědčil daleko lépe, než včelí vosk. Případné přebytky parafinu lze lehce odstranit dalším mírným ohřátím a otřením. Na závěr je možné předmět překartáčovat kartáčem z přírodních žíní.
Tak to je asi tak vše, rozepsal jsem se jako Alois Jirásek, tak jednoduchou věc jsem takhle pojmul jako on, který dokázal popisovat sekerku na 3 stránkách…J Ale nechtěl jsem nic podcenit, ani vaši bezpečnost, aby se někdo nepoleptal, ani poničení vašich artefaktů, ani úleky nad vyndáním předmětu z lázně.
Hodně štěstí při čištění želízek přeje
traxxas
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Taky si myslím, že jít s kyselinama na železo není zrovna to pravé ořechové. Mám s tím své neblahé zkušenosti... Nejlíp se mě osvědčil oheň, pak ocelák a nakonec rozpálený olej. 
Předpokládám, že ty bys tam rez nechal, aby mohla dál postupovat a těšil by ses z tlustý krusty, která by pro tebe byla nádhernou patinou
Právě že silným zahřátím se ta krusta (vlivem tepelné roztažnosti kovu) pěkně uvolní a pak jde lehko mechanicky odstanit. Zároveň se odpaří vlhkost a tím se zabrání postupu mezikristalické a hloubkové koroze. Rozpálený olej dobře vsakuje do struktury železa, nahradí odpařenou vlhkost a kov konzervuje. A co se týká patiny, tak mě osobně se na sterém železe líbí. Toť vsjo.
Jenže pokud to železo silně zahřeješ, tak se začne měnit vnitřní struktura materálu, což je mnohem drastičtější metoda, než odstanění rzi pomocí kyseliny, která působí vesměs jen povrchově a zdravej kov nijak nenapadá.
To je do jisté míry pravda. Staré železo bývá tvrdší a křehčí. Zahřátím na cca.500 st. se nepatrně popustí(změkne). Vadí to ale u věci, která už stejně nikdy nebude sloužit svému původnímu účelu? Ostatně kdysi se staré železo běžně překovávalo na nové věci a každý kovář by Ti potvrdil, že překováním staré železo jakoby ,,regeneruje". V našem případě jde ale hlavně o to, dostat ze starého železa pryč vlhkost a tu kyselinou neodsraníš. Spíš naopak. A že tam ta vlhkost opravdu je, otom se možeš přesvědčit sám, když hodíš nějaký hodně starý rezivý-třeba hřebík- do friťáku. Uvidíš, kolik z něj půjde bublinek...
Jen dodám, že stejnou službu udělá jakákoliv kyselina, například obyčejný ocet.
To columbo: Jediná opravdu účinná metoda ošetření železa je pomocí plazmy, kdy se vlastně povrchová vrstva oxidů znovu stane kovem. Metoda je to ale bohužel velice drahá.
Pokud železo znovu "vykováš" je pak otázka, zda se ještě jedná původní předmět? Na téma ošetření a záchrany železných předmětů, byse dala popsat docela poutavá knížka. Bohužel se tento kov příliš rád vrací do své původní podoby 
Elmaro, nechci nic překovávat! Šlo mi jeno to, že pouhým zahřátím se ten předmět nezničí (samozřejmě nic se nemá přehánět). Jasně že existují fajnovější metody, ale tahle je myslím dostupná každému. Jinak matně si pamatuju z chemie, že koroze=oxidace=vznik oxidů železa(rzi) a opačný proces-redukce, kdy se kyslík z oxidů železa váže na uhlík zplodin hoření(které působí jako katalyzátor) za vzniku CO2,CO a zůstává Fe. No, asi to není úplně přesné, ale tak nějak to funguje. Kdo ale dává přednst chemii, tak Fixinela taky obsahuje kyselinu fosforečnou, aje dostupná v každé drogerii
Co horšího teda provede železu kyselina, když přetvoření struktury je míň destruktivní ? Dle mýho názoru metodou zahřátí-mechanického čistění nelze korozi odstranit dokonale. Ale stejně tak připouštim tvoji poznámku, že metodou která je tady v článku, neni možný železo zbavit mikrokapiček vody, takže až se budu vrhat na nějaký to čištění, tak to po týhle metodě ještě šoupnu do trouby na 200°
Přiznává, že jsem potom ty železa pískoval. Leskly se ještě víc, než na těch fotkách. Jenže jim chyběla patina - punc starobylosti. 
Na starobylosti tomu dává dostatečně ten "houbovitej" povrch a v případě rezavýho železa se nedá mluvit o žádný patině.
Samozřejmě každej dle svýho vkusu, ale když někdo strká do vitrínky mince od hlíny, tak už mi to přijde trochu jako fetiš.., snad se nikoho nedotknu
...tie metódy sú OK ,ak ide o vzhľad. Len dúfam , že to neni archeo. Tažko potom určiť vek.
...tie metódy sú OK ,ak ide o vzhľad. Len dúfam , že to neni archeo. Tažko potom určiť vek.
Černá matná není problém: zahřát předmět a hodit do oleje.
Trefa do černého
Nechci být nějak drzí nebo tak něco ale k čemu je ten šrot, chápu že dneska kilo železa má cenu ale ve sběrně berou i rezavé.
petrosjanstik: jsou i mnohem... mnohem... starší železa, než tvoje nejstarší mince
To vypadá hodně dobře .
Můj postup, vyzkoušený už na hodně starých věcech (potom, co jsem octem zničil pár šipek, který vypadaly jako to železo tady) je nechat to pár týdnů odležet v konkoru a průběžně kartáčovat, větši kusy rzi otlouct. Pak to nechat kolem hodiny odmočit benzínu (třeba jsou na to lepší rozpouštědla, nevím) a nakonec namočit do vosku rozpuštěného v benzínu a otřít hadrem, za chvilku to zaschne. Ve výsledku to má pořád narezlou až černou barvu a vypadá jak v muzeu. Zatím se nic netváří, že by to chtělo začít znova rezivět, snad je to stabilní.
Na rez je dobrá i brzdová kapalina..
ešte by bodol článok o konzervovaní starého železa ...ocot som vyskúšal a výsledok je rovnaký ako na týchto fotkách ..avšak čo dalej ? 
Hrube cisteni, ocet, ocelovy kartac, trouba, kyselina fosforecna (zatepla), voda + mydlo + kartac, trouba, olej, (lestit/nelestit) a parafin (ja ale davam i WDcko)
Diky za dalsi radu a podrobnej popis.Dalsi vec na vyzkousenou.
Je to pěkný. Já používám na železo koupel v octu a obrušování drátěným kartáčem. Potom 3-5 krát vyvařit v destilované vodě. Následně nechat na půl hodiny v troubě na 150°C. Jako povrchovou úpravu potření rozehřátým včelím voskem a zapečení v troubě na 80°C asi 10 minut.
no neni nad elektrolizu
Z jakého období pochází ta sekera ?
Ten přípravek nemůžu sehnat. Pomůže mi někdo? Předem dík.
já zkoušel všechny metody co tu popisujete, teorie zmáknutá, ale praxe nic moc :D
A mně na rezlý železo pomohl dryák domácí výroby-ve stejném poměru: voda,ocet, citronová šťáva.
Jestli je to tu už někde uvedeno, omlouvám se.Jsem začátečnice.
Zkuste někdo Cocacolu, je to také odrezovač. Obsahuje kyselinu fosforečnou ..
Tak tedy do archeo bych chemii nedával. Postup muzea je koupel v destilce několik měsíců na odplavení oxidů železa + každý týden výměna vody a kartáčování jemným plast kartáčkem.Na konec se předmět potanátuje k jeho konzervaci.To zabraňuje přístupu vzduchu a následné oxidaci. Pokud jde o novodomé nebo relativně bezcené železo tak stačí ocet a ocelovej kartáč a navoskovat .
Podrobný postup:
http://is.muni.cz/th/239300/prif_b/B_P_konzervace_sekyry.pdf
já používám coca colu .... a funguje ale tenhle způsob vyzkouším díky za tip :)
Tak jsem se kouknul na svůj starý příspěvek, protože mě zajímalo, co jsem tenkrát napsal a porovnání s dalšími zkušenostmi.
Výsledek:
Od roku 2010, což je 14 let, žádný z takto mnou ošetřených předmětů nedoznal dalších změn. Žádná změna v povrchové struktuře, žádná další rez....jsem tomu velice rád, neboť to člověk může považovat za uzavřenou kapitolu a i třeba hezké nebo vzácné předměty ze středověku, třeba vysíci na zdi v běžném prostředí, může brát jako stabilizované a těšit svoje oko. 
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.