Téměř 600 let starý mincovní poklad odborně posouzen. Opět potěšil a pomohl i dalším

Před půl rokem našel kamarád Vláďa mincovní depot pražských a míšeňských grošů z počátku 15. stol., o kterém jsme již informovali v časopise Lovci Historie č. 4. Nález nám přinesl řadu nových zkušeností a v mnoha ohledech pro nás byl velkým dobrodružstvím. Nicméně samotným nálezem a odevzdáním příběh mincí neskončil. Kudy mince po odevzdání cestovaly, kde skončily, jak dopadla spolupráce s odborníky a jaké překvapení nakonec přinesly?

Krátké připomenutí

Vláďa našel poklad přesně 6 dní poté, co si koupil svůj první detektor kovů. Po nálezu mi ihned volal se žádostí o pomoc při určení a jak s ním naložit. Okamžitě jsme začali jednat a přes Marka Mlejnského kontaktovali archeologa regionálního muzea v Teplicích PhDr. Jindřicha Šteffla a současně kurátorku oblastního muzea v Děčíně paní Mgr. Václavu Bubnovou. Pan Šteffl nález od Vládi po předchozím průzkumu lokality převzal a protože územně spadal pod Děčín, posléze předal paní Bubnové. Poté byly mince odborně vyčištěny, zakonzervovány a zaslány do Západočeského muzea v Plzni k posouzení.

Co bylo dál

Mezitím jsem o nálezu informoval v článcích pro časopis Lovci Historie a také do regionálních novin. Brzy nato se nám ozval redaktor z České televize, že by měl zájem o reportáž. Nejprve jsme nechtěli – jednak z důvodu ochrany lokality a dále také po předchozích varování z různých stran, že televize může reportáž sestříhat a upravit jakkoli s možností špatného dopadu na výsledek. S Vláďou jsme pečlivě celou věc probírali, avšak byl jsem redaktorem ujištěn, že reportáž nebude negativně laděná. Měl zájem poukázat na dobrý příklad spolupráce mezi detektoristy a odborníky, obzvláště, když je tento mincovní depot teprve druhým odevzdaným na celém Děčínsku. Nakonec jsme tedy na reportáž kývli a jednoho dne zrána po dvou hodinách v terénu natočili. Odkaz na video o nálezu: Středověké mince nalezené detektorem

Dopadlo to dobře, vysílaná reportáž sice neobsahovala vše, co jsme na kameru říkali a sdělit veřejnosti chtěli (omezený vysílací prostor nestačil), ale i tak, myslím, nevyzněla nijak špatně. Měli jsme dobré ohlasy laické veřejnosti i samotných odborníků. Od té doby se mi ozvalo již několik desítek přátel a kolegů detektoristů, kteří mají zájem o spolupráci s muzeem a to i z jiných regionů. Spolupráce nám přinesla mnoho zajímavých zkušeností a získali jsme kontakty na profesionály, kteří náš zájem vítají a i nadále s námi spolupracovat chtějí.

Po konzervaci a určení další radost

S Vláďou jsme až donedávna čekali na odborný posudek nálezu. Před několika dny k nám dorazil a tak nyní můžeme ukázat mince v plné kráse i s odborným určením. Posudek potěšil i další nadstavbou celého příběhu – určení doby a pravděpodobné příčiny uložení depotu. Nedoufal jsem v to, avšak potvrdila se má domněnka, která se stala vlastně ústředním motivem příběhu nalezených mincí. Bylo potvrzeno, že nejmladší mince je z roku 1428 a depot musel být uložen po této době a tedy s vysokou pravděpodobností v souvislosti s husitskými válkami, konkrétně s bitvou v září 1429 u Rumburku. Více o tomto v časopisu LH4 – míšeňské groše na severu a na konci níže uvedeného posudku.

Závěrem si dovolím shrnout mé postřehy: Laická veřejnost zprvu nechápala smysl našeho počínání, především proč Vláďa mince odevzdal. Po přečtení článku a shlédnutí reportáže většinou ti samí lidé změnili názor. Následně jsme navázali spolupráci s odborníky – jak teplickým, ústeckým, tak děčínským muzeem. Od té doby jsme řešili několik dalších odevzdaných předmětů s cennými nálezovými informacemi (např. tato unikátní spona, bronzová dýka a sekera, římské mince a další…). Současně došlo ke zprostředkování kontaktu  archeologů s dalšími detektoristy. Navíc já osobně jsem se seznámil s archeology i z jiných regionů a dostal „pozvánku“ na budoucí záchranné – výzkumné akce.

Vnímám spolupráci s odborníky jako nejen přínosnou, ale do budoucna i nezbytně nutnou. A Vláďa to vidí podobně: “S muzeem spolupráce a komunikace dobrá, přednostně poslali výsledky a fotky. Do budoucna když najdu nějaký zajímavý nález, určitě zase odevzdám. Je dobře mít „vlastního“ archeologa,  kterému můžeš důvěřovat. A radit se“.

Odborné určení a posudek:

Zbývající část článku je citace práce vedoucího historika – numismatika Západočeského muzea v Plzni – PhDr. Miroslava Husa:

„Na konci února  2016 byl předán do Západočeského muzea v Plzni k odbornému určení hromadný nález středověkých grošových mincí, objevený  koncem roku 2015. Nález učinil detektorem p. Vladislav … v místní části … ca 1200 m jihovýchodně od ... a cca 500 set metrů od … Přesné souřadnice jsou ... Nález byl uskutečněn 4. 11. 2015, k předání do OM Děčín došlo 10. 11. Z nalezených mincí bylo 12 slepeno do hroudy a odkryto v hloubce cca -25 cm, ostatní mince byly rozptýlené po nejbližším okolí v hloubce cca -10 až – 20 cm. Nebyly nalezeny žádné střepy, mince byly patrně původně uschovány v schránce z organického materiálu (váčku apod.). Nález je deponován v Oblastním muzeu Děčín.

Depot byl péčí ředitele muzea mgr. Milana Rosenkrance odborně vyčištěn a předběžně zvážen. Jde o 18 grošů, pražských a míšeňských, bližší určení viz dále včetně zhodnocení na konci rozboru. V soupisu jsou mince seřazeny podle očíslování z děčínského muzea. Případné ligatury (stažení dvou písmen do jednoho) jsou označeny podtržením. Průměr mince byl měřen digitálním posuvným měřidlem (dvě hodnoty, měřené na lícní straně na vodorovné a svislé ose, na sebe kolmo) s rozlišením na setinu milimetru a hmotnost zvážením na laboratorních elektronických vážkách A&D Instruments GX-200 s rozlišením na tisícinu gramu, byť u nálezových mincí (s ohledem na korozi a následné chemické čištění, kdy dojde k určité ztrátě hmotnosti) je taková přesnost až nadbytečná.  Vzhledem k omezené zásobě symbolů ve Wordu je v tomto textu obyčejná pětilistá růžice označená symbolem  ,  ostnatá růžice (tzv. Stachelrose) symbolem ¤  a ležatá čtyřlistá růžice symbolem .  Ze stejného důvodu u pražských grošů je rozdělovací znaménko  „dva ležaté křížky nad sebou“  znázorněno jen dvojtečkou.“

POPIS NÁLEZU:

Mince č. 1       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr 28, 65 / 28, 15 mm, hmotnost 2, 575 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů.            

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS

Cit: Krug 693/ 1

Mince č. 2       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr 28, 44 / 28, 45 mm, hmotnost 2, 563 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ i variantu jako u mince č. 1.     

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS

Cit: Krug 693/ 1

Mince č. 3       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425….

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1412 – 1417, mincmistr Franz Wilde (do 1413) nebo Franz Grosse (od 1413). Průměr 29, 37 / 29, 36 mm, hmotnost 2, 435 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny postupně 82 (od 1414 až 82⅓ ks) grošů ryzosti 9, 14 (od 1414 jen 8, 89) lotu, tedy cca 571 až 556/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ jako u mince č. 1, ale jiná varianta (rubní opis nezačíná ostnatou růží, ale pětilistou). V rubním opise mírný dvojráz a místo N je písmeno H.      

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem   GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnEHSIS

Cit: Krug 684/ 5

Mince č. 4       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr  28, 25 / 28, 67 mm, hmotnost 2, 566 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ i variantu jako u mince č. 1.     

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS

Cit: Krug 693/ 1

Mince č. 5       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr 28, 02 / 28, 08 mm, hmotnost 2, 311 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ i variantu jako u mince č. 1.     

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS

Cit: Krug 693/ 1

Mince č. 6       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr  28, 72 / 28, 45 mm, hmotnost 2, 499 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ i variantu jako u mince č. 1.     

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS

Cit: Krug 693/ 1

Mince č. 7       MÍŠEŇ - SASKO, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428), jako kurfiřt ( od 1423) Fridrich I. Samostatná ražba.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Gotha, ražba v letech 1425 – 1428, mincmistr Hans Martersteck. Průměr  27, 80 / 27, 99 mm, hmotnost 2, 527 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 92, 5 ks ryzosti 9, 166 lotu, tedy cca 573/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů.            Jde o jiný typ i variantu míšeňských grošů (opisy začínají 2 ležatými čtyřlistými růžicemi a křížkem).        

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž (bez štítku), v úhlech čtyřpasu písmena  R – V – X – C. Opis mezi perlovcem  +   FRID ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku, štít provázen nahoře a po stranách vždy jednou rozetkou. Opis mezi perlovcem   +    GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnEHSIS

Cit: Krug 674/ 3

Mince č. 8       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr  28, 26 / 28, 36 mm, hmotnost 2, 311 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ i variantu jako u mince č. 1.     

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS. Mírný dvojráz u slov Grossus March

Cit: Krug 693/ 1

Mince č. 9       MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425.

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1417 – 1424, mincmistr Franz Grosse (do 1420) nebo Hans von Meideburg (od 1420). Průměr  28, 27 / 28, 35 mm, hmotnost 2, 539 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny 86, 3 ks ryzosti 8, 5 lotu, tedy cca 531/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ jako u mince č. 1, ale patrně jiná varianta (na rubu ve slově Misnensis je H místo N).          

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG. Opis u slova lang je otřelý a málo čitelný

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem  ¤ GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnEHSIS.  Opis u slov grossus  a misnensis  je otřelý a málo čitelný

Cit: Krug 693/ 5

Mince č. 10     MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428), samostatná ražba.

Míšeňský groš helmový, bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1405 – 1411, mincmistr Petrus Bornis (od 1409). Průměr 28, 82 / 28, 18 mm, hmotnost 2, 631 g. Podle předpisu mělo být raženo z hřivny zprvu 81, pak 81⅔ ks ryzosti 9 a šestina až osmina lotu, tedy cca 571/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o jiný typ než u ostatních míšeňských grošů.  Mírně otlučená hrana.         

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  FRID ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVRInG ◦ LAnG. Opis u slov Gracia a Turing je ohlazený.

Rub: Kolčí helm s buvolími rohy postrkanými šípovými praporečky (6 + 2). Opis mezi perlovcem  GROSSVS ◦ MARCh ◦ MISnENSIS. Opis u slova Grossus je ohlazený, opis nezačíná rozetkou !

Cit: Krug 663/ 2

Mince č. 11     ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, král Václav IV. (1376 – 1419).

Pražský groš. Mince je velmi otřelá a ohlazená, opis je téměř nečitelný, minci lze blíže určit jen podle (nezřetelných) náznaků v kresbě lva či koruny. Průměr 27, 01 / 26, 82 mm, hmotnost 2, 413 g (mince je vylomená, celá by vážila víc). Mincovna Kutná Hora, mincmistr  neznámý (viz pozn. dole), ražba snad kolem 1400 (1384 – 1407?). Podle předpisu mělo být z hřivny vyraženo 88 grošů (ke konci vlády již 90 i víc), ryzost klesala od prvotních 12 lotů (750/1000) až k 9 ¾ lotům (610/ 1000) ke konci vlády.

Líc: Ohlazený, téměř nečitelný (královská koruna, kolem dvojitý opis). Z vnitřního opisu + Wencezlaus : Tercius jsou vidět  jen písmena  - - - - - - - - VS : T- - - - - -. Z vnějšího opisu  + Dei  : Gratia + Rex  : Boemie jsou vidět jen písmena  - - I : GR- - -A + R- X : - - - - - -

Rub: Ohlazený, téměř nečitelný (český lev, kolem opis). Z opisu  +  Grossi + Pragenses je čitelná jen část, tedy písmena   - -   - RO- - - : - - - - - - - ES.

Podle ztvárnění lvích tlap se jedná o mladší typ groše, snad typ VIII (kolem roku 1400).

Cit: Hána VIII/ var.?

Mince č. 12     ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, král Václav IV. (1376 – 1419).

Pražský groš. Mince je velmi otřelá a ohlazená, opis je téměř nečitelný, minci lze blíže určit jen podle (nezřetelných) náznaků v kresbě lva či koruny. Průměr 26, 82 / 26, 89 mm, hmotnost 2, 431 g. Mincovna Kutná Hora, mincmistr  neznámý (viz pozn. dole), ražba snad po 1407 nebo až kolem 1419. Podle předpisu mělo být z hřivny vyraženo 88 grošů (ke konci vlády již 90 i víc), ryzost klesala od prvotních 12 lotů (750/1000) až k 9 ¾ lotům (610/ 1000) ke konci vlády.

Líc: Ohlazený, téměř nečitelný (královská koruna, kolem dvojitý opis). Z vnitřního opisu + Wencezlaus : Tercius jsou vidět  jen písmena  +W - - - - ZLAVS - - - - - - - -. Z vnějšího opisu  + Dei  : Gratia + Rex  : Boemie  není vidět nic, zcela otřelé

Rub: Ohlazený, téměř nečitelný (český lev, kolem opis). Z opisu  +  Grossi + Pragenses je čitelný jen náznak slova   - - -  -GROSSI : - - - - - - - ES.

Podle ztvárnění lva se jedná o mladší typ groše, snad typ XIV (po roce 1407) nebo typ XVIII (kolem 1419).

Cit: Hána VIII/ var.? Nebo Hána XVIII/ var?

Mince č. 13     ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, král Václav IV. (1376 – 1419).

Pražský groš. Mince je velmi otřelá a ohlazená, opis je téměř nečitelný, minci lze blíže určit jen podle (nezřetelných) náznaků v kresbě lva či koruny. Průměr 26, 89 / 27, 82 mm, hmotnost 2, 554 g. Mincovna Kutná Hora, mincmistr  neznámý (viz pozn. dole), ražba snad po 1419 (tedy post mortem). Podle předpisu mělo být z hřivny vyraženo 88 grošů (ke konci vlády již 90 i víc), ryzost klesala od prvotních 12 lotů (750/1000) až k 9 ¾ lotům (610/ 1000) ke konci vlády; mince po smrti Václava IV. byly jakostí velmi nevyrovnané a často pod 8 lotů (500/ 1000) a hmotností až ke 2 gramům (tj.i 100 grošů z hřivny !).

Líc: Ohlazený, téměř nečitelný (královská koruna, kolem dvojitý opis). Z vnitřního opisu + Wencezlaus : Tercius jsou vidět  jen písmena  +WENCE - - - - -  -   - - - - - - -. Z vnějšího opisu  + Dei : Gratia + Rex : Boemie  jsou vidět jen patky písmen (mince okrájená), zcela otřelé  + DEI : GR- - - - - - - - - - - - - -     -

Rub: Ohlazený, téměř nečitelný (český lev, kolem opis). Z opisu  +  Grossi + Pragenses jsou vidět jen patky slov    +  GR- - - +  - RAG - - SES.

Podle ztvárnění lva (úzká dlouhá rovná nízká tlama s výraznými zuby a nízkou nepropracovanou jednoduchou korunou) se jedná o mladší typ groše, snad typ XXI, ražený určitě po 1419 (až do roku 1423?).

Cit: Hána XXI/ var.?

Mince č. 14     MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425….

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1412 – 1417, mincmistr Franz Wilde (do 1413) nebo Franz Grosse (od 1413). Průměr  max. 28, 43 (vzhledem k fragmentaci nelze určit druhý rozměr), hmotnost 1, 879 g (celá mince by vážila jistě přes 2, 2 g). Podle předpisu mělo být raženo z hřivny postupně 82 (od 1414 až 82⅓ ks) grošů ryzosti 9, 14 (od 1414 jen 8, 89) lotu, tedy cca 571 až 556/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ jako u mince č. 3, tj. rubní opis nezačíná ostnatou růží, ale pětilistou. Mince je vylomená (cca 1/8) a rozlomená na 2 kusy, větší o cca 1, 42 g a menší o  cca 0, 45 g).

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem - - ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ T- - - - G ◦ LAnG

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem   - - - - SVS ◦ MARCh ◦ MISn- -SIS

Cit: Krug 684/ 5 nebo 684/ 1. Vzhledem k absenci markantů nelze přesněji zařadit.

Mince č. 15     ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, král Václav IV. (1376 – 1419).

Pražský groš. Mince je velmi otřelá a ohlazená, opis je téměř nečitelný, minci lze blíže určit jen podle (nezřetelných) náznaků v kresbě lva či koruny. Průměr 26, 75 / 27, 92 mm, hmotnost 2, 309 g (mince je mírně vylomená, celá by vážila víc). Mincovna Kutná Hora, mincmistr  neznámý (viz pozn. dole), ražba snad kolem 1400 (1384 – 1407?). Podle předpisu mělo být z hřivny vyraženo 88 grošů (ke konci vlády již 90 i víc), ryzost klesala od prvotních 12 lotů (750/1000) až k 9 ¾ lotům (610/ 1000) ke konci vlády.

Líc: Ohlazený, téměř nečitelný (královská koruna, kolem dvojitý opis). Z vnitřního opisu + Wencezlaus : Tercius jsou vidět  jen písmena  + WEN – E - - - VS : - - - - - - -. Z vnějšího opisu  + Dei  : Gratia + Rex  : Boemie jsou vidět jen písmena  + DE- : - - - - - -  - - - - : - - - - - -

Rub: Ohlazený, téměř nečitelný (český lev, kolem opis). Z opisu  +  Grossi + Pragenses je čitelná jen první část, tedy interpunkční znaménka    +  a z legendy jen náznak písmen, snad jen u slova Pragenses začátek.

Podle ztvárnění koruny (nedotažená) se jedná o starší typ groše, snad typ V až VIII (do roku 1400).

Cit: Hána VIII/ var.??

Mince č. 16     MÍŠEŇ, markrabě Fridrich  IV. Bojovný (1381 – 1428) spolu se svými bratranci Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Durynským (Mírumilovným) – spolu 1412 – 1425….

Míšeňský groš štítový (knížecí, tzv.Roseler), bez data, mincovna Freiberg, ražba v letech 1412 – 1417, mincmistr Franz Wilde (do 1413) nebo Franz Grosse (od 1413). Průměr  max. 28, 67 (vzhledem k olámání nelze určit druhý rozměr), hmotnost 2, 040 g (celá mince by vážila jistě přes 2, 3 g). Podle předpisu mělo být raženo z hřivny postupně 82 (od 1414 až 82⅓ ks) grošů ryzosti 9, 14 (od 1414 jen 8, 89) lotu, tedy cca 571 až 556/ 1000. Na 1 rýnský zlatý šlo 20 míšeňských grošů. Jde o stejný typ jako u mince č. 3, tj. rubní opis nezačíná ostnatou růží, ale pětilistou. Mince je vylomená (cca 1/8).

Líc: Ve čtyřpasu liliový kříž překrytý gotickým štítkem se lvem, v úhlech čtyřpasu písmena C – R – V – X. Opis mezi perlovcem  F ◦ W ◦ F ◦ DEI ◦ GRACIA ◦ TVR- - - -  -  - AnG. Ve slově Turing legenda vylomená, u iniciály W olámaný okraj.

Rub: V gotickém štítě lev ve skoku. Opis mezi perlovcem   GROSSVS ◦ MARCh ◦ MIS - - -SIS. Ve slově Misnensis legenda vylomená, u slova March olámaná.

Cit: Krug 684. Vzhledem k absenci markantů nelze přesněji zařadit.

Mince č. 17     ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, král Václav IV. (1376 – 1419).

Pražský groš. Mince je velmi otřelá a ohlazená, opis je téměř nečitelný, minci lze blíže určit jen podle (nezřetelných) náznaků v kresbě lva či koruny. Průměr 26, 73 / 26, 62 mm, hmotnost 1, 815 g. Mincovna Kutná Hora, mincmistr  neznámý (viz pozn. dole), ražba snad kolem 1400. Podle předpisu mělo být z hřivny vyraženo 88 grošů (ke konci vlády již 90 i víc), ryzost klesala od prvotních 12 lotů (750/1000) až k 9 ¾ lotům (610/ 1000) ke konci vlády. Mince je rozlomená na dva kusy (větší cca 1, 46 g, menší cca 0, 35 g), ale neolámaná. Mince je oproti jiným velmi lehká, cca 2/3 běžné hmotnosti.

Líc: Ohlazený, téměř nečitelný (královská koruna, kolem dvojitý opis). Z vnitřního opisu + Wencezlaus : Tercius jsou vidět  jen písmena  +W - - - - - - - - -   -  - ERCIVS. Z vnějšího opisu  + Dei  : Gratia + Rex  : Boemie  jsou čitelná písmena -  - - -  - - - - - -   -  - EX : BO - - - -  Z vnějšího opisu jsou čitelné pouze patky písmen, střížek byl okrájený (nebo výrobně menší).

Rub: Ohlazený, téměř nečitelný (český lev, kolem opis). Z opisu  +  Grossi + Pragenses je čitelný jen náznak slova    +  GRO - - - : - RA - - - - ES.

Podle ztvárnění lva se (zubatý, ale koruna jednoduchá) a koruny na líci (dotažená) se jedná o starší typ groše, snad typ VII (kolem roku 1400)

Cit: Hána VII/ var.?

Mince č. 18     ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, král Václav IV. (1376 – 1419).

Pražský groš. Mince je velmi otřelá a ohlazená, opis je téměř nečitelný, minci lze blíže určit jen podle (nezřetelných) náznaků v kresbě lva či koruny. Průměr 26, 64 / 26, 94 mm, hmotnost 2, 257 g. Mincovna Kutná Hora, mincmistr  neznámý (viz pozn. dole), ražba snad kolem 1400. Podle předpisu mělo být z hřivny vyraženo 88 grošů (ke konci vlády již 90 i víc), ryzost klesala od prvotních 12 lotů (750/1000) až k 9 ¾ lotům (610/ 1000) ke konci vlády. Mince je neolámaná.

Líc: Ohlazený, téměř nečitelný (královská koruna, kolem dvojitý opis). Z vnitřního opisu + Wencezlaus : Tercius jsou vidět  jen písmena  -  - - - - EZLAV-   -  - - - - - - S. Z vnějšího opisu  + Dei : Gratia + Rex  : Boemie  jsou čitelná písmena -  - - -  - - - - - A   +  - - - : - - - - IE.   Z vnějšího opisu jsou čitelné pouze patky písmen, střížek byl okrájený (nebo výrobně menší).

Rub: Ohlazený, téměř nečitelný (český lev, kolem opis). Z opisu  +  Grossi + Pragenses je znát jen konec posledního slova   - - - - - - - - - : - - -  - - NSES.

Podle ztvárnění lva se (zubatý, velká hlava, koruna nečitelná) a koruny na líci (nedotažená) se jedná o starší typ groše, snad typ VIII nebo VI (kolem roku 1400)

Cit: Hána VII/ var.?

SHRNUTÍ:

Celkem bylo předloženo 18 ks mincí. Z toho bylo 12 grošů míšeňských a 6 grošů pražských.

Z míšeňských grošů šlo o 10 štítových grošů Fridricha IV. Bojovného spolu s Vilémem II. Bohatým a Fridrichem Mírumilovným (vše mincovna Freiberg, 7 kusů varianty ostnatá růže z let 1417 -1424 a 3 kusy varianty pětilistá růže z let 1412 – 1417), 1 štítový groš Fridricha IV. (I.) již jako kurfiřta (mincovna Gotha 1425 – 1428) a 1 helmový groš opět samotného Fridricha IV. (mincovna Freiberg 1405 – 1411).

U pražských grošů (určení je s otazníkem, mince byly velmi otřelé a téměř nečitelné) jsou 4 kusy ze střední doby vlády Václava IV., snad z etapy před 1407. Zbývající 2 kusy (jeden s otazníkem, jeden téměř jistě) jsou naopak z konce vlády nebo dokonce z doby po smrti Václava IV. (tedy ražba husitská v Praze 1419 – 1423, snad Zikmunda v Kutné Hoře 1420 – 1241 nebo husitů tamtéž 1421 - 1423).

Všechny mince tedy pocházejí z let 1400 – 1428, nejvíce z nich z doby kolem roku 1420 (devět – sedm míšeňských a dva pražské). Dobou uložení pokladu je ale datace nejmladší mince, což je onen štítový groš Fridricha IV. z mincovny v Gothě (1425 – 1428). Na tuto dobu napovídá i dobrý stav ostatních míšeňských grošů, které jistě nebyly dlouho v oběhu. K uložení depotu došlo tudíž koncem dvacátých let 15. století, jistě v souvislosti s husitskými válkami. Pánem města byl Hynek Berka z Dubé, protivník husitů a město bylo obsazeno husitským vojskem v roce 1429. To je pravděpodobné datum ukrytí mincí.

Posudek a určení mincí vyhotovil PhDr. Miroslav Hus

Pozn.:

Mincmistři v kutné Hoře na přelomu 14. / 15. století:

Albert Reinlin (1383 – 1385)
Kunrát Kaplíř ze Sulevic (1386 – 1388)
Hanuš Kaplíř ze Sulevic (1388 - 1391)
Petr z Písku (? – 1396)
Fridouš Kunel ( ? – 1400)
Konrád z Vechty (1401 – 1405), v mezidobí krátce Oldřich z Hradce 1403
Petr Zmrzlík ze Svojšína (1406 – 1419)

REFERENČNÍ  LITERATURA:

Hána, Jiří: Pražské groše Václava IV. z let 1378 – 1419. Klatovy (Vlastivědné muzeum dr. Karla Hostaše) 2003
Krug, Gerhard: Die meissnisch-sächsischen Groschen 1338 bis 1500. Berlin (Deutscher Verlag der Wissenschaften) 1974
Smolík, Josef: Pražské groše a jejich díly (1300 – 1547). Doplnili Karel Castelin a Ivo Pánek. Praha (ČNS) 1971“

Zdraví Roman – GM4PRO