Studijní stáž ve Slovinsku - výzkum římského města Emona

Výzkum probíhá v tehdejší severní části města, u národního divadla v Igrišské ulici, kde se odkrývají základy insuly, tedy obdoby dnešních bytových domů. Tyto budovy nebývaly nijak kvalitně stavěny a jejich konstrukce byla náchylná k požárům. Kvůli těmto nebezpečím bývaly byty v horních patrech levné a málo žádané, a tedy vyhledávané spíše nižší až střední třídou. (Insula)

Výzkum a nálezy

Jedná se o destruktivní celoplošný odkryv, při kterém odstraňujeme jednotlivé vrstvy a začišťujeme nalezené struktury, jež se poté zaměřují totální stanicí. S její pomocí pak zaměřujeme i nálezy s detektorem kovu (Kterému pracovníci Památkového ústavu říkají: „Machine for the coins“. A přitom je to jen Tesoro DeLeon…). Především mince ale i jiné kovové předměty, jako např. olověné nebo bronzové slitky a kusy bronzových předmětů. Železné artefakty až na výjimky přesně nezaměřujeme, protože jich je poměrně velké množství, nejsou v dobrém stavu a vesměs se jedná pouze o části hřebů. U nich si vystačíme s lokalizací na kvadrant. Podobné je to i s keramickými střepy, které v rámci jednoho kvadrantu shromažďujeme do sáčku.

U detektorových nálezů, a zvláště mincí, nás mimo polohy zajímá i umístění artefaktu v samotné zemi. Tedy jestli leží horizontálně nebo šikmo a zda leží rubem/lícem nahoru či dolu. Ne vždy se informace a orientace mince podaří zachovat, ale to pro výzkum není tak podstatné. Jedná se spíše o doplňkovou informaci. Důležitá je vlastní GPS poloha.

Historie města

Emona, římské město ležící v Lublani, na levém břehu řeky Ljubljanice, v průchodu mezi vrchy Grajski a Rožnik. Městem procházela jantarová stezka mezi východním Baltem a Akvilejí podél pobřeží Jaderského moře. S plochou 23 hektarů a půdorysem 540x430m pojalo až 6000 obyvatel. Podle starších teorií opírajících se o historické prameny a vlastní tvar města, mělo vzniknout ze staršího vojenského tábora. Nové archeologické nálezy ale naznačují, že tábor stál na druhém břehu řeky pod kopcem, a Emona byla založena později, nezávisle na něm.

Jeho počátek je kladen mezi roky 14 a 15 n.l. Během 2. století trpělo markomanskými válkami a morem, roku 238 n.l. jej měšťané vypálili a opustili, aby se v něm nemohla usadit armáda císaře a uchvatitele Maximina Thráckého (235-238 n.l.). V roce 314 bylo zasaženo občanskou válkou, roku 401 jej obléhali Vizigóti vedení Alaricem a roku 452 město zpustošili a pobořili Hunové. Emona zchudla, ale nadále existovala. Zaniká v neklidných dobách stěhování národů během 6. století.

Červeně cesta, modře základy


Poloha výzkumu

Destrukce pred začištěním

Destrukce po začištěni

Antoninian, Maximianus, 286-305 n.l.

Follis Constantina I.

Follis Constantius, polovina 4.stol. n.l.

Follis, zřejmě Valentinianus

Follis, nějaký Constantinovec, 4.stol. n.l.

Slepenec dvou mincí

Mince in situ

Možná část fibuly

Římské sklo

Závaží z geodetické pomůcky Groma