Studie detektorového nálezu zlatého římského pokladu odhaluje síť evropských elit

Na farmě v jutském městě Vindelev pravděpodobně sídlila významná mezinárodní osobnost. Nově publikovaný výzkum největšího dánského pokladu zlatých římských mincí a brakteátů prokazuje silný vliv malé osady a jejího spojení s elitními římskými městy.

Poklad tvoří 23 zlatých předmětů z období stěhování národů (375 – 568 n. l.) objevených na farmě ve Vindelevu u Jellingu za pomoci detektoru kovů v prosinci 2020. Obsahuje 13 severských zlatých brakteátů s rytými postavami severské mytologie z 5. století, které drží hned několik „nej“:

Jeden jako největší brakteát na světě, další obsahuje nejstarší známou runovou zmínku o Odinovi. Krom toho bylo v souboru objeveno granulované zlaté kování meče a čtyři zlaté římské medailony ze 4. století našeho letopočtu, které byly upraveny do podoby přívěsků.

Medailony byly vydány Konstantinem Velikým (306 - 337 n. l.), Constansem (337 - 350 n. l.), Valentinianem I. (364 - 375 n. l.) a Gratianem (367 - 383 n. l.). Je proto krajně nepravděpodobné, že by byly uděleny vznešené osobnosti ve Vindelevu. Navíc měly dodatečně a mimo Římskou říši připájená očka na provlečení, aby mohly být nošeny jako přívěsky. Medailony proto zřejmě několikrát měnily majitele, než skončily ve Vindelevu..

Podle vedoucí výzkumu Helle Horsnæsové mohly být medailony součástí platby za nevěstu nebo věnovány jako dary pro významné evropské muže a ženy. Velké zlaté medailony byly obvykle používány jako dary císařského domu předním římským senátorům a generálům. Najít všechny čtyři zlaté medailony v jediném souboru je skutečně výjimečné – až dosud se nikdy nic podobného nenašlo. Majitelem musela být proto velmi významná osobnost s velkým vlivem napříč tehdejší Evropou.

„V oblasti východního Jutska máme i jiné vzrušující zlaté nálezy, ale Vindelev je největší ve všech parametrech. V tuto chvíli nemáme žádné známky toho, že by Vindelev měl být mocenským centrem, takže je pro nás překvapivé, že nacházíme objekty, které ukazují nejen místní vliv, ale také evropské spojení,“ říká. „To skutečně staví Vindelev na evropskou mapu a majitele pokladu na nejvyšší evropskou úroveň,“ dodala.

 Jeden z medailonů byl navíc ražen úplně stejným razidlem, jako medailon nalezený v polském Zargozynu. Oba medailony byly raženy v jedné dílně Římské říše, poté byly v jiné dílně oba shodně změněny na přívěsky a následně se vydaly různými směry přes celou Evropu: „Ukazuje to, že evropská síť v této době byla široce rozvětvená a evropská elita byla již tehdy vzájemně propojena,“ vysvětlila Helle Horsnæsová, která svůj výzkum publikovala v mezinárodním vědeckém časopise Numismatic Chronicle.

Roman Němec

Zdroje: via.ritzau.dk, natmus.dk

Vindelevský poklad

na výstavě

vystavené části pokladu

Římský medailon z Vindelevského pokladu (X15), avers. Právě tento nese stejné znaky razidla jako medailon v Polsku

Revers medailonu X15. Právě tento nese stejné stopy razidla jako identický medailon v Polsku

Helle Horsnæsová