Stříbro ze 4 600 let starých egyptských královských šperků pochází z Evropy

Nová studie odhalila původ stříbra v největší známé sbírce raného egyptského období. Stříbrné náramky královny Hetepheres I. byly pro vědce až dosud velkou záhadou, nyní byl zdroj suroviny lokalizován v Řecku. Objev mj. potvrzuje, jak rozsáhlá a významná byla obchodní síť vrcholného období vzniku pyramid před čtyřmi a půl tisíci lety.

Hetepheres I. byla manželkou faraona Snofrua a matkou Chufua, stavitele Velké pyramidy v Gíze. Její hrobka byla objevena v roce 1925 vedle synovy pyramidy. Přestože byl alabastrový sarkofág prázdný a zřejmě v minulosti vykradený, hrobka stále obsahovala množství výbavy, včetně šperků, zlatých nádob a nejstarší neporušené soupravy baldachýnů, jaké byly kdy objeveny ve staroegyptské hrobce.

Nejzajímavější objev vězel uvnitř zbytků dřevěné krabice pokryté zlatým plechem. Obsahovala soubor 20 kruhových nápažníků, po deseti náramcích na každou ruku. Některé byly rozlámané, ale i přes určitou korozi jsou královniny náramky dosud největší dochovanou sbírkou nalezených stříbrných artefaktů z raného Egypta. Byly zhotoveny ze stříbra vykládaného tyrkysem, lapisem lazuli a karneolem ve tvaru motýlů. Náramky královny Hetepheres I. byly důkazem jejího bohatství a výsostného postavení.

Styl a materiály intarzie jsou egyptské, ale stříbro ze staré říše je velmi vzácné. Egypt nemá žádná původní ložiska stříbrné rudy a stříbrné artefakty se v archeologických záznamech konzistentně neobjevují až do střední doby bronzové (kolem roku 1 900 př. n. l.). Téměř sto let po jejich objevu byly proto náramky podrobeny kompoziční, mineralogické, mikroskopické a izotopové analýze. Analýza izotopů olova zúžila zdroj stříbra na Kyklady, druhým nejpravděpodobnějším místem původu byly doly Lavrion v Attice.

Stříbro bylo zřejmě transportováno skrze přístav Byblos na libanonském pobřeží. Je nejstarším dokladem o dálkové výměně mezi Egyptem a Řeckem: „Původ stříbra používaného na artefakty během třetího tisíciletí (př. n. l.) byl až dosud záhadou,“ řekla Dr. Karin Sowadaová z katedry historie a archeologie na Macquarijské Univerzitě. „Nové poznatky prvně ukazují potenciální geografický rozsah obchodních sítí používaných egyptským státem během rané Staré říše na vrcholu období stavby pyramid.“

„Snímky z elektronového mikroskopu ukazují, že náramky byly vyrobeny tepáním za studena s častým žíháním, aby se zabránilo jejich rozbití,“ doplnil profesor Damian Gore z Macquarijské Univerzity s tím, že byly zřejmě také legovány zlatem kvůli lepší opracovatelnosti a vzhledu. Vzorky byly analyzovány ze sbírek Muzea výtvarného umění v Bostonu.

Roman Němec

Zdroje: scimex.org, doi.org, thehistoryblog.com

Jeden z náramků královny Hetepheres

Soubor zkorodovaných fragmentů náramků

Náramky byly po čištění a konzervaci vystaveny již ve 30 letech

Náramky v královské pohřební komoře v roce 1925