Stanice lovců a sběračů z pozdního paleolitu Nejsevernější Čechy nejsou archeologicky příliš bohatá

Nejsevernější Čechy nejsou archeologicky příliš bohatá oblast. Zřejmě se ale jedná pouze o současný stav poznání, neboť se zdá, že zdejší členitá krajina plná kopečků a potoků vyhovovala nejen mezolitickým, ale nově také paleolitickým lovcům ze samého závěru poslední doby ledové.

Nález

Již delší dobu chodím sbírat štípané pazourky na jedno návrší. Typické nástroje, podle kterých by šlo industrii časově zařadit dlouho chyběly, avšak dle nálezů z blízkého i vzdálenějšího okolí jsme ji s kamarádem řadili k mezolitu. Nálezy po poslední orbě nás ale znejistěly. V krátkém pásu oranžové hlíny, kde zřejmě pluh zajel hlouběji, vylezlo na povrch několik netypicky velkých a bíle patinovaných úštěpů, které do klasického mezolitického inventáře nepatří. Rozhodl jsem se je tedy ukázat na katedře, a vyjma několika mezolitických artefaktů byl celý soubor datován do pozdního paleolitu. Jeden kus dokonce pochází ze středního paleolitu. Jedná se o zlomek veliké, silně eolisované pazourkové čepele s oboustrannou retuší. Ta ale zřejmě byla na lokalitu donesena později, pravděpodobně jako surovina na výrobu nástrojů. Otázkou je odkud, na české straně je nejbližší středopaleolitická lokalita jen asi 30km daleko, nicméně zde byly pro výrobu používány pouze lokální křemence-sluňáky. Na německé straně jsou nejbližší podobně datované lokality vzdálené asi 100km, v Polsku dokonce přes 200km.

Celý soubor tvoří 11 čepelí a jejich zlomků, 9 jader a kusů suroviny, asi 20 úštěpů, 1 rydlo a 1 vrtáček. Vše vyrobeno z pazourku, pouze jedno jádro, či spíše kus suroviny je z křemence.

Naleziště představuje v našem okrese teprve druhou potvrzenou povrchovou lokalitu z tohoto období. Vzhledem k onomu vyoranému pásu světlé hlíny s artefakty se předpokládá, že někde hlouběji by stále mohla být kulturní vrstva, kterou by šlo sondáží či odkryvem prozkoumat. Přesnější kulturní zařazení je prozatím kvůli stálému nedostatku charakteristických tvarů, a díky obecně nejasnému rozlišení tehdejších kultur problematické. Nicméně, jiné pozdně paleolitické povrchové nálezy v Sasku a severozápadních Čechách bývají řazeny ke skupině Federmesser, rozšířené mezi lety 12 000-10 800 BC.

Charakteristika období

Pozdní paleolit je velmi krátké, asi 2300 let dlouhé období na konci posledního zalednění, uzavírající dlouhou éru pleistocénu. Radiometricky je datován mezi 11 950-9 640 BC, ovšem jeho podrobnější členění je díky rychlým kulturním změnám a nedostatku či rovnou absencí stratigrafií problematické.

Již na konci magdalenienu, před necelými 15 tisíci lety, přišlo kolísající, leč definitivní oteplení, které s ustupujícím ledovcem umožnilo osídlení do té doby zamrzlých území severní Evropy. Tuto klimatickou změnu ovšem přerušilo globální ochlazení v podobě mladého dryasu před 12 850-11 650 lety. Jeho příčinou mohlo být náhlé vylití kanadského ledovcové jezera Agassiz do atlantického oceánu, a následné narušení cirkulace teplé vody od rovníku k severnímu pólu, čímž zejména v SZ Evropě a Británii došlo k opětovnému návratu tundry. Tato událost trvající asi 1200 let ale ve výsledku nijak nezastavila celkový trend růstu teploty.

Se zlepšujícím se klimatem dochází k pomalému šíření a zapojování boro-březových porostů, nicméně krajina byla stále otevřená a křovinatá. Se změnou prostředí nastává i ústup chladnomilné stádové zvěře na sever, či směrem do hornatých území, kde mohla přežívat až do preboreálu. Místo ní nastupují lesní druhy jako jelen, los a bovidi. Megafauna jako mamut, nosorožec srstnatý či medvěd jeskynní se v tomto období na území Čech již nevyskytují.

Pozdní paleolit končí před 11 500 lety nástupem holocénu a rychlým vzrůstem teplot o 5-10°C. V postupně se zalesňující krajině žijí poslední lovci a sběrači-mezolitici, pokračující s drobnými změnami v paleolitickém způsobu života. Inovací je ojedinělá výroba broušených nástrojů z jizerského metabazitu, počátky pěstování plodin či záměrné vypalování porostů.

Vývoj teploty a hlavní evropské technokomplexy pozdního paleolitu

Část středopaleolitické čepele

Část středopaleolitické pazourkové čepele-kresba

Čepele a jejich části

Rydlo

Rydlo-kresba, šipka značí tzv. rydlový úder

Úštěpy

Vrtáček