Soška Venuše ze Švábských hor přepisuje pravěk

Mezi 5. a 15. zářím 2008 bylo v Hohle Fels nedaleko města Schelklingen objeveno šest úlomků slonoviny tvořících podobu Venuše. Důležitost objevu začala být patrná 9. září, kdy byl objeven hlavní úlomek skulptury představující většinu torza. Soška se nacházela asi 3 metry pod současným povrchem jeskyně a 20 metrů od jejího vchodu. Všechny části byly nalezeny na jednom čtverečném metru v hloubce do 8 centimetrů. Do úplnosti sošce chybí už jen levá ruka a rameno. Jednotlivé kusy do sebe stoprocentně zapadají poukazuje.

Figurka je vyrobena z hnědočervené jílové naplaveniny. Úlomky sošky ležely vedle několika vápencových bloků. Kromě Venuše byly v oblasti nalezeny také kousky zaostřených pazourků, opracované kosti a slonovina, kosti koně, soba, jeskynního medvěda, mamuta a kozorožce. Podle rozboru radioaktivního uhlíku se stáří celé oblasti odhaduje ne 31 000 – 40 000 let. Díky tomu, že sošku překrývá pět aurignackých vrstev obsahujících tucet stratigraficky neporušených antropogenních rysů o hloubce 70 – 120 cm, se dá skutečně předpokládat, že Venuše pochází z počátku tohoto období. To znamená přibližně před 40 000 lety.

Navzdory tomu, že se slonovinové úlomky nachází ve spodní aurignacké vrstvě, v Hohle Fels a v přilehlé oblasti Geißenklösterle jde o první nález tohoto druhu ve Švábsku. Nález vyvrací názor, že figurální podobizny se začínají objevovat až v pozdějších aurignackých obdobích.
Venuše vykazuje známky unikátních rysů i několik znaků objevujících se na pozdějších ženských figurínách. Postrádá  například hlavu. Místo ní je mezi rameny, sice ne uprostřed, ale pečlivě vřezán kroužek. Ten dokazuje, že figurka byla pravděpodobně nošena jako přívěšek. Pod rameny, která jsou jak mohutná tak široká, jsou velká ňadra. Figurka má dvě krátké ruce s pečlivě vyřezávanými dlaněmi s viditelnými prsty, které spočívají na horní části břicha.

 Venuše má trochu přikrčenou polohu a pas trochu užší než ramena a boky. Početné hluboce vyryté horizontální linky pokrývají celé torzo. Pravděpodobně poukazují na nějaký druh oblečení. Mikroskopické obrazy ukazují, že byly vytvořeny několikanásobným řezáním ostrým kamenem po stejné linii.
 Nohy Venuše jsou krátké a ostré. Hýždě a genitálie jsou více detailní. Hluboká rýha rozdělující hýždě vede bez přestání až dopředu kde je viditelná vulva. Není pochyb o tom, že nadměrná ňadra, hýždě i genitálie mají zviditelnit sexuální rysy sošky. Mimo pečlivě zobrazených anatomických rysů je na povrchu Venuše mnoho záměrných linek a značek.

Zdůraznění sexuálních atributů či absence hlavy, je známa z mnoha podobných nálezů Venuší nalezených v Evropě datovaných před 22 až 27 tisíci lety. Pečlivá vyobrazení rukou připomíná některé Venuše včetně té nalezené v létě roku 1908 ve Willendorfu. Tyto atributy poukazují na bohatou tradici zobrazování žen v Paleolitu.
Soška z Hohle Fels zásadně mění náš pohled na paleolitické umění. Před tímto objevem dominovalo ve švábsku zobrazování zvířat. Zobrazování žen bylo naprosto neznámé. Je nutné také znovu přehodnotit fakt, že aurignackému období, ba i celé Evropě, dominovalo šamanistické nebo zvířecí zobrazování. Ačkoli můžeme polemizovat nad významem paleolitických Venuší, jejich sexuální rysy přímo nebo nepřímo poukazují na zvýraznění plodnosti.

 Mnoho badatelů včetně Nicholase Conarda předpokládá, že aurignacká umělecká díla vytvořili raně moderní lidé krátce po svém příchodu do Evropy. Tento názor nelze ani podpořit ani vyvrátit díky absenci kosterních pozůstatků ze švábských jeskyní.
Venuše z Hohle Fels je hlavní součástí výstavy ve Stuttgartu nazvané Umění a Kultura Doby Ledové. Výstava probíhala od 18. září 2009 do 10. ledna 2010.