No jo člověče podoba tam je.Dobrá připomínka
Sokolovo
Kategorie: Války
Takže pozvánka vyřízena, kdo budete mít čas a zájem, můžete se přijet podívat. Myslím, že by to mohlo být zajímavé. Já se teď pokusím přiblížit, o co vlastně v Sokolovu šlo
Konec února 1943 znamenal pro Rudou armádu zastavení postupu, do té doby probíhaly ofenzivní akce ve velké Vlastenecké válce. Sověti neměli v oblasti Charkova souvisle pokrytou frontu, toho využili Němci a zahájili protiútok. Ve vesnici Sokolovo se pak uskutečnila bitva mezi 1. čs. samostatným praporem a Wehrmachtem (s tankovými jednotkami elitních tankových divizí Waffen-SS „Adolf Hitler“ a „Totenkopf“).
8. března 1943 asi v 13:30 zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Rudé armádě se útok podařil zastavit za pomoci děl a raketometů. Němci se dali na ústup. Před vesnicí
však zůstaly tři hořící tanky, byl to dobře promyšlený plán. Minimálně jeden z nich nebyl vůbec poškozen a šel z něj dým z dýmovnice. Německé posádce se podařilo zjistit postavení sovětských a československých zbraní. Druhý útok byl již v režii Wehrmachtu- podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký kulomet. Rozpoutal se těžký boj, českoslovenští vojáci se snažili tanky zničit protitankovými puškami a granáty. Protiraketové pušky neměly účinnost probít čelní pancíře tanků, a tak museli střílet do pásů, do boků nebo pod věž. Vojenská přesila Němců byla příliš velká. Kolem 17:00 zaujali vojáci kruhovou obranu kolem kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl vyslat do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním tankem, který projížděl přes řeku, se prolomil led. To byla kupodivu dobrá zpráva pro sovět. a čs. vojsko. Německá vojska již nemohla v chodu překročit řeku, protože led v důsledku tání rozmrzá. Další rozkaz byl, stáhnout se za řeku. V důsledku minometného střílení bylo přerušeno telefonní vedení a byla zničena radiostanice.
11. března – českoslovenští radisté zachytili německou zprávu, byl odhalen německý protiútok. Sovětské vojsko soustředilo palbu do místa, kde byli Němci seskupeni a rozprášili je.
Po opětném dobytí Charkova německými vojsky 15. března 1943 hrozilo 1 čs. armádnímu praporu obklíčení a tak zvolili taktický ústup. Nejhůře skončili vojáci, kteří byli zajati. Jako občané Protektorátu mohli být za vlastizradu popraveni. Většinou se do zajetí dostávali kvůli zranění nebo bezvědomí. Čechoslováci, kteří byli těžce raněni, byli umístěni do nemocnice v Charkově. Po obsazení města byli bezmilostně postříleni. Z dvaceti zajatých jich pět odvezli Němci do protektorátu k propagandistickým účelům. O zbývajících vojácích není nic známo, nejspíš byli také postříleni.
Po nástupu komunismu, byla bitva zneužívána k propagandě. Jako projev nesporného
přátelství mezi Československem a Sovětským svazem. Na hrdiny z této bitvy se zapomínalo. Jenom Otakar Jaroš – byl zcela oprávněně in memoriam povýšen na kapitána a jako první cizinec posmrtně vyznamenán titulem „Hrdina Sovětského svazu, byl naopak zcela neoprávněně označován “ mladý komunista," i když tento prvorepublikový důstojník neměl s komunisty nic společné (dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát). Po sametové revoluci došlo k opačnému pojetí - mluvilo se o armádách a letcích ze "Západu" a nasazení našich vojáků na "Východě" bylo bráno jako pouhá propaganda.
Fakta:
Čechoslováci:
- Vojenská síla: 1. rota 1. čs. samostatného praporu, 1. četa kulometné roty, posily - celkem asi 350 vojáků.
- 2 protitankové kanóny, 16 protitankových pušek, podpůrné dělostřelectvo
- Ztráty: 86 vojáků padlých, 20 zatčených a nezvěstných, 114 raněných
- Ztráty techniky: dva protitankové kanóny, 7 protitankových pušek, 5 těžkých kulometů, 16 lehkých kulometů, 5 minometů.
Němci
- Vojenská síla:
- 3 prapory pěchoty
- 40 - 60 tanků, 20 obrněných vozidel
- Ztráty: 300 - 400 vojáků
- Ztráty techniky: 19 tanků, 6 obrněných transportérů
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Díky za doplnění, hledala jsem jména vojáků na fotografii,ale nenašla jsem je.
bohužel se na tu akci nedostanu i když jí mám 30kiláků od baráku ale dnes jsem si půjčil v knihovně knížku HRDINOVÉ OD SOKOLOVA -solidni bichle do podrobna popsaná bitva - doufám že to dočtu než roztaje snih
jen doplním sorrisa- na fotce je úplně vlevo severočech Antonín Sochor a foto pravděpodobně vzniklo u příležitosti dekorování všech tří vojáků řádem Rudého praporu (nepletu-li se) po osvobození Kyjeva. Třetímu hrdinovi nějak nemohu přijít na jméno, rozpomene se někdo?
Pokusím sa doplniť vaše údaje.V 90.rokoch sa mi dostala do ruky jeho kniha.Tretí menovaný by mal byť Buršík(meno mi uniklo).Sochor velil samopalníkom, Tesařík a Buršík boli tankáni.Myslím ,že Buršík po víťaznom únoru 1948 emigroval.Komančom sa to nehodilo do kapely, tak z fotky ho vyretušovali.Mám za to ,že retuš bola reprodukovaná aj v Svobodovej knihe Z Buzuluku do Prahy.
Na fotu zleva:Sochor,Buršík,Tesařík
více např.v knize J.Buršík-Nelituj oběti Naše vojsko 1992 Kčs 39,-(to byly ceny !)
viděl někdo tu teruš fotku a kde?
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.