Zajímavý článek. Nechci aby to vypadalo, ze jsem nevzdelany blb,😀 ale o metetorickém železu se dozvidam poprvé.
Šíp z doby bronzové po 150 letech od nálezu „promluvil“: Pochází z vesmíru
Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem v západní Evropě
Mezinárodní tým odborníků zjistil, že hrot šípu z pozdní doby bronzové umístěný ve sbírkách Bernského historického muzea byl vyroben z meteoritického železa. Objeven byl při výzkumu v letech 1873 – 1874, přičemž ostatní na místě nalezené hroty byly bronzové. Má trojúhelníkovou čepel s krátkým trnem. Váží 2,9 gramu a jeho celkové délka je 39,3 mm.
Dřívější výzkum ukázal, že meteoritické železo bylo relativně často využíváno lidmi od Eurasie po Střední východ a Afriku. Naopak v Evropě existovalo až donedávna jen několik známých příkladů. S podezřením, že mezi dříve nalezenými artefakty mohou být i ty z meteoritického železa, ale dosud nebyly správně rozpoznány, se odborný tým zaměřil na průzkum archeologických sbírek v různých místech Švýcarska.
Analýza hrotu šípu umístěného v muzeu historie v Bernu prokázala, že byl vyroben částečně z izotopů hliníku-26, které se na Zemi přirozeně nevyskytují. Obsahoval také slitinu železa a niklu, která byla dosud objevena pouze v meteoritech. Tým při kontrole zjistil, že hrot šípu byl objeven na místě osady z doby bronzové zvané Mörigen obývané v letech 900 až 800 př. n. l.
Na hrotu šípu byly také objeveny zbytky lepidla ze smoly a dehtu, tudíž původně byl šíp upevněn k dřevěnému dříku. Místo nálezu je pouze osm kilometrů od dopadu meteoritu Twannberg, což vedlo k úvahám o pravděpodobném zdroji železa. Ale při bližším zkoumání se zjistilo, že koncentrace germania a niklu se neshodují a surovina k výrobě šípu pochází z jiného zdroje.
V geologické databázi bylo zjištěno, že v Evropě byly až dosud nalezeny pouze tři meteority se shodnou kombinací kovů: jeden v České republice, další ve Španělsku a třetí v Estonsku. Nejpravděpodobnějším zdrojem hrotu šípu byl ten estonský – ukazuje, jak rozsáhlé a čilé obchodní sítě v průběhu doby bronzové ve střední Evropě fungovaly.
Roman Němec
Zdroje: phys.org, thehistoryblog.com, sciencedirect.com
hrot šípu z meteoritického železa
Hrot Mörigenského šípu se skládá z rzi pokrytého železného kovu s velmi výraznou laminovanou texturou
Gama spektrometrie Mörigenského šípu
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí > Nálezy nejenom s detektorem v západní Evropě
Komentáře
pro Makoves: Tak já ti dám malou osvětu. Meteority máme železné, kamenné a železnokamenné. Ty železné tvoří asi 5% z celkového počtu nálezů. Jsou to pozůstatky jader planetek, co se vzájemnou srážkou zničily či pozůstatky jejich zárodků. Dělí se podle obsahu niklu na hexaedrity mají pod 6% niklu, oktaedrity 6- 18% niklu a ataxity. U těch ataxitů už ale nevznikají naleptáním kyselinou dusičnou Widmanstättenovy obrazce.
Jinak v pravěku používaly i tektity do šperků. Já vím o Libyjském skle. To bylo v Tutanchamonově hrobce nalezeno v několik špercích a to jsme někde 1900 B.C.
Jinak koukni sem. To je Paráda s velkým P.
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/meteorit-170589/
Meteorit | LovecPokladu.cz
Detail nalezeného předmětu – Meteorit.
Díky, juknu se. Čím víc se dozvídám, tím víc zjišťuji, že vím úplný prd.
GM4PRO: nemohlo dojít u hmotnosti k posunu desetinné čárky?
Při takové váze by šipka nemohla mít vliv na vedení šípu (pokud tedy nešlo u foukačku, což tvar neumožňuje)
Takto to vypadá že by mohla sloužit max. tak k lovu sýkorek a hrabošů
P.S.: Vzduchovková diabolka je cca 2x těžší
Tovarnik: Ty jo, trochu jsi mě zděsil, ale zde: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440323001073?via%3Dihub jsem čerpal z jejich info. Koukl jsem i na ty diabolky a váží půl, max 1 gram.
Aaa, omlouvám se, to zděšení jsem fakt nechtěl...
Tady jsem tu desetinnou čárku posral já, ale i tak mi to přijde divné.
Třeba sockačka má 4g a něco v této váhové kategorii bych do šípu tedy neinstaloval
Ale jo, v originálním článku to tak píšou, tož nezbývá než věřit
Dobré počtení, tak má Tutanchamonova dýka vzdálenou sestřenici
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.