SÍDLA VELKOMORAVSKÝCH KNÍŽAT I.

Archeologickými výzkumy velkomoravských hradišť a pohřebišť byla po druhé světové válce potvrzena existence státu Mojmírovců na území severně od středního Dunaje a objevena vyspělá hmotná velkomoravská kultura. Archeologické prameny k dějinám Velkomoravské říše tvoří hradiště, venkovská sídliště, pohřebiště, sakrální stavby, hromadné nálezy a velmi početný mobiliář.Páteř mocenské struktury Velké Moravy tvořila hradiště. Jen v jejím původním moravsko-západoslovanském jádru je dnes známo přes 40 hradisek.

Vedle tří ústředních politických center (Mikulčice, Uherské Hradiště – Staré Město, Nitra) jsou to „provinční hradištní města“ (např. Brno – Líšeň – Staré Zámky, Olomouc, Přerov, Znojmo – Hradiště,  Gars – Thunau, Bratislava – Hrad, Pobedim, Bíňa aj.), malé „hrady“ na strmých ostrožkách (Zelená Hora u Vyškova, Ducové), rozsáhlá nížinná hradiska – hospodářská střediska s velmožským dvorcem (Břeclav -  Pohansko, Strachotín, Rajhrad aj.), menší výšinná hradiska seskupená ve třech koncentracích na jižní a východní pohraniční linii (Schiltern, Děvín, Hronský Beňadík aj.) a terénní sporadicky osídlené dominanty – „strážní hradiska“ (Oberleiserberg, Vysočany, Hostýn, Klášťov, Nitrianské Pravno aj.).
Z uvedeného roztřídění je patrné, že hradiště měla různé funkce. Podle jednoho bavorského záznamu „Marharii halant XI civitates“, tj. 11 hradištních měst či správních okruhů. Toto sdělení ovšem lze jen těžko konfrontovat s archeologicky dokumentovanou situací. Hradiště největšího politického a hospodářského významu se nacházela v nížinách: vodní toky, ramena řek, a bažiny jim tvořily, kromě vlastních staveb, přirozenou ochranu. Kromě knížecích paláců, dvorců velmožů s kostely, hrobkami a hřbitovy se v objektech tohoto typu nebo v jejich „podhradích“ nacházela sídliště družiníků, řemeslné kolonie, tržiště, případně další satelitní opevněná sídliště s kostely. Naproti tomu výšinná hradiště plnila spíše funkce vojenské.Nejdůležitější centra, zcela jistě residence mojmírovských knížat, se nacházela u dnešních Mikulčic na Hodonínsku a v uhersko – hradišťsko – staroměstské aglomeraci:

VALY U MIKULČIC

Typické nížinné hradiště chráněné slepými rameny řeky Moravy. Velkomoravské město zde vzniklo přebudováním staré pevnosti z spolední třetiny 7. a 8. století. Jeho ústřední část tvoří knížecí hrad o rozloze asi 8 ha. Kolem něho se seskupovala řada dalších opevněných i neopevněných útvarů (Štěpnice, Kostelisko, Těšické, Pinuška aj.) o celkové rozloze přes 200 ha. Akropole byla opevněna hradbou s typickou dřevěnou komorovou konstrukcí s čelní kamennou zdí. K hlavní bráně vedl přes rameno řeky dřevěný most. Uvnitř knížecího sídla stálo několik zděných kostelů, zvláště trojlodní bazilika s baptisteriem, dále menší „vlastnické“ kostely a mauzolea se zděnými hrobkami, zděný knížecí palác a další zástavba s kamennými dřevěnými budovami.

Trojlodní bazilika s okolním pohřebištěm a baptisteriem představuje dosud největší známou velkomoravskou sakrální stavbu (d 35 m, š 9 m). V pěti hrobkách v chrámové lodi, žel, vyloupených a zdevastovaných, byli pohřbeni zcela jistě příslušníci nejvyšší velkomoravské duchovní či světské nobility. Objevil se i názor, že v hrobce č. XVI (hrob č. 580) v hlavní lodi baziliky, žel před výzkumem otevřené a zdevastované, byl pohřben arcibiskup Metoděj. Nálezy barevných omítek s figurální výzdobou a zlomků barevné okenní vitráže, zbytky bohatého původního inventáře hrobů, i nálezy kovových pisátek (stilů) ukazují, že tu zřejmě šlo o biskupský kostel. Také na pohřebišti kolem baziliky byli uloženi příslušníci vyšších sociálních vrstev. Z hrobu velmože, situovaného blízko jižní základové zdi baziliky (hrob č. 480), pochází vzácný nález „Charónovy mince“ – zlatého solidu byzantského císaře Michala III. z let 856 – 866, který nepochybně souvisí s misií soluňských bratří.

Také kolem ostatních kostelů na hradě i v suburbiích byly hřbitovy s bohatou výbavou (meče, ostruhy, zlatý šperk, křesťanské symboly). Celkem bylo v mikulčické aglomeraci odkryto 12 základních kostelů (z toho 3 rotundy), což svědčí o silné koncentraci duchovních sil. Mimo akropoli se pak našly řemeslnické (šperkařské, kovolitecké, hrnčířské, kovářské aj.) dílny, sídliště řemeslníků, obchodníků, další hřbitovy kolem kostelů atd. Celý mikulčický komplex představuje seskupení cca 2000 lidí, z toho 300 příslušníků vyšších vrstev na vlastním hradě. Mikulčice byly patrně také hlavním tržištěm Moravanů, skutečnou křižovatkou soudobého mezinárodního obchodu.

Mikulčické hradiště bývá považováno za onu „nevýslovnou a všem starodávným nepodobnou Rostislavskou pevnost“ a za „staré město Rostislavovo“ fuldských letopisů. Řada badatelů je považuje za hlavní město říše – legendární „Moravu“, bezpečně to však prokázat nelze.

Podborský, V.: DĚJINY PRAVĚKU A RANÉ DOBY DĚJINNÉ

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.