Seveřan

Tak jsem dostal stranický úkol, měl bych představit náš spolek, který působí na severu Čech. S manželkou jsme vždy měli dobrodružného ducha, tak bylo jen otázkou času, než přičichneme k detektorům. Stalo se tomu tak před bezmála deseti lety. Do světa detektorů jsme vstoupili, stejně jako mnoho dalších, prostřednictvím legendárního Garretta Ace 250.

Šly roky a my měnili detektory podle toho, co bylo zrovna na trhu nového. Všechno jsem musel zkrátka prubnout. A tak i detektory o kterých jsem říkal, že bych za to ty prachy nedal, přistály u nás doma. Čas běžel a my poznali Zipsyho (pro ty, kteří ho neznají, je to místní prodejce Lovce pokladů) a posléze se z něj stal náš velmi dobrý kamarád. Díky němu  jsme začali poznávat stejně postižené lidi tady u nás na Severu. Mezi nimi byl i Míša Salak (Sallyk). Tehdy jsme začali koketovat se založením spolku, kdy poznávání historie našeho okolí prostřednictvím nálezů ukrytých v zemi a jejich vsazení do historických kontextů,  se stalo naší hlavní myšlenkou. Michal se ujal všeho papírování a zařizování okolo založení spolku a nutno dodat, že opravdu se ctí. Všechno zařídil a zorganizoval. Založili jsme spolek Seveřan. Postupem doby jsme začali oslovovat muzea a jednotlivé archeology.

Vzešla z toho těsná spolupráce s ústeckým a teplickým muzeem. V současné době jsme navázali spolupráci se sdružením Archeo LP 2010. Během této doby probíhaly různé akce a průzkumy. Nutno dodat, že i jednotliví členové samostatně oslovovali další archeology a následně vznikaly další spolupráce. Za všechny uvádím spolupráci Míry Krejčího s ředitelem roudnického muzea Martinem Trefným. Spolupracovali jsme také na záchranném archeologickém výzkumu v Hrbovicích, kde jsme se synem pro potřeby muzea pořizovali i celkové snímky zkoumané plochy z dronu pro prezentační účely. Na výzkumu se podílel i Míra a nutno dodat, že dotknout se opravdu dávné historie na vlastní kůži bylo super.

Vyjádření Míry:
Koncem loňského léta bylo naše sdružení Seveřan osloveno archeology z Městského muzea v Ústí nad Labem Lubošem Rypkou a Eliškou Wiesnerovou. Byli jsme požádáni o pomoc při detektorovém průzkumu pozemku, na kterém se investor chystal stavět. Akce proběhla na nenápadné louce kousek za městem a samotný detektorový průzkum nepřinesl žádný zásadní objev (nejstarším nálezem byl asi krejcar M. Theresie), což bylo zklamáním především pro místního archeologa. Nezbývalo než počkat na začátek prací a zjistit co odhalí skrývka ornice. Po dohodě s vedoucím prací Karlem Svobodou jsme denně procházeli s detektory odkrytou plochu ve snaze objevit co možná nejvíc kovových předmětů. Bohužel výsledek byl opět slabý, což se dalo vysvětlit především nálezy, které bylo možné datovat do starších období, kdy používání kovových nástrojů nebylo ještě tak rozšířené. Objevovalo se stále více objektů, které naznačovaly, že místo bylo velice hustě využíváno našimi předky, což ostatně dokládaly střepy, části nádob a místy i kosti. Když se objevily obrysy prvních hrobů, bylo vše jasné.

Několik členů Seveřanu se zapojilo i do prací na vykopávkách a i nadále jsme drželi detektorovou pohotovost. Bylo úžasné vidět každý den další a další zkoumané objekty, prohlédnout si nalezenou keramiku a nástroje, které naši předkové používali před několika tisíci lety. Za vrchol účasti na záchranném výzkumu považuji práci na několika kostrových hrobech. Ocitl jsem se takříkajíc tváří v tvář pravěkému lovci - svému dávnému prapředkovi. S úctou a velmi opatrně jsem se snažil co nejlépe očistit jeho ostatky a při tom jsem přemýšlel, jak asi tehdy musel být život tvrdý. Odměnou za naši snahu byla pochvala od odborníků z řad archeologů. Opět jsme se přesvědčili, jak důležitá je spolupráce s archeology a že když chtějí obě strany, tak vše skvěle funguje. Za sebe mohu říct: jsem rád, že jsem mohl být u toho.

PÁR FOTOGRAFIÍ Z HRBOVICKÉHO VÝZKUMU:

FOTOGRAFIE Z DRONU: 

 
Pár řádek od Sallyka na konec:
Vše podstatné již bylo řečeno.  Na začátku jsme byli pouze tři, kdy jsme postupně rozšiřovali naše řady a nyní máme kolem třiceti stálých a spolupracujících hledačů.  S našimi nálezy se můžete setkat v několika muzeích, některé byly publikovány na celorepublikové úrovni, např. nález depotu zlatých a bronzových předmětů u Libochovan, s některými jste se mohli setkat na stránkách LP ať již v podobě článků nebo v současnosti při hlasování o nej nález roku 2017, kde náš spolek reprezentuje nález zlaté spony.  Jiný náš člen se podílí na odkrývání pozic protiletecké obrany (tzv. flaku) z období 2. světové války na Mostecku, naši členové se podíleli na průzkumu hradu Kalich – stručně řečeno, snažíme se.  Snažíme se v našich končinách změnit pohled státních institucí na hledače jako takové abychom v jejich očích nebyli  jen plenitelé kulturního dědictví našich předků.  Zda se nám to podaří, to ukáže čas.

Několik slov od archeologa Luboše Rypky na úplný závěr:
Se sdružením Seveřan spolupracuje Muzeum města Ústí nad Labem zhruba od roku 2014. Nejčastěji se jedná o výpomoc jednotlivců před zahájením záchranného výzkumu, detektorový průzkum ploch určených k výstavbě ještě před zahájením skrývkových prací, po skrývce ornice a dále pak i během výzkumu samotného. Několik členů se nedávno v Hrbovicích brigádně zapojilo i do vlastních výkopových prací. Kromě detektorového průzkumu spolupracujeme s některými členy Seveřana i na letecké prospekci (snímkování za pomoci dronu) a při povrchových sběrech (sběry keramiky na polích po orbě, často opět v kombinaci s detektorovým průzkumem). Jednotlivci též pravidelně nosí nálezy ze svojí vlastní prospekce, u některých pak v terénu zaměřujeme jejich polohu a volíme strategii dalšího průzkumu (ať již individuálního či organizovaného).

Ve vytipovaných lokalitách čas od času pořádáme i větší průzkumné akce s celým sdružením. Jde nejčastěji o lokality, kde dosud žádné výzkumy neproběhly, ale nálezy zde očekáváme, nebo odkud máme jen starší nálezy bez přesnější lokalizace, nebo kde v minulosti proběhly jen menší výzkumy. Za pomoci detektorového průzkumu (často v kombinaci s povrchovými sběry a leteckým snímkováním) se tak snažíme zjistit rozsah osídleného území a jeho archeologický potenciál pro případný další výzkum.  Kromě průzkumu ploch předpokládaných pravěkých sídlišť se věnujeme i postupnému průzkumu vybraných částí komplexu dálkových tras tzv. Chlumecké stezky, odkud už disponujeme velmi zajímavou kolekcí nálezů od doby kamenné po vrcholný středověk. Kvůli jiné terénní práci (dohledy při stavební činnosti) bohužel větších průzkumných akcí není do roka tolik, kolik bychom si přáli, ale i tak už jsme společně odvedli kus práce. V dalších letech snad bude nadějně započatá spolupráce i nadále pokračovat. Chce-li muzejní archeolog o osídlení území ve svém regionu zjistit co nejvíce informací, tak se bez pomoci spolehlivých dobrovolných spolupracovníků neobejde.