Seriál o keltských oppidech, díl první: Alésiu dobyl samotný César

Oppidum o rozloze téměř sto hektarů postavili příslušníci galského kmene Mandubiů. Historikové dnes vědí, že k němu vedlo hned několik obchodních tras. Neexistují ale žádné informace z předřímského období. Alésia se proslavila až v roce 52 před naším letopočtem, kdy na oppidum zaútočila římská armáda. V současnosti leží na místě bývalého keltského oppida obec Alise-Sainte-Reine. Alésia nezanikla ani po útoku římské armády. Vítězství v této bitvě nicméně Césarovi pomohlo k podmanění celé Galie. Dokonce on sám vedl římskou armádu proti Galům vedeným Vercingetorixem. Císaře podporovaly kavalérie Marka Antonia, Tituse Labienus a Gaiuse Treboniuse, Obléhání Alésie je považován za jeden z největších Césarových vojenských úspěchů a příkladů výborné bitevní taktiky. Prohra Keltů znamenala konec jejich dominance ve Francii, Belgii, Švýcarsku a severní Itálii.

Když se Římané dostali ke galské pevnosti, začali stavět obléhací zeď. Vnější prstenec měřil patnáct kilometrů, vnitřní jednadvacet. Postavili ho za šest týdnů. Římané si moc dobře uvědomovali, že budou mít nepřítele obou stran pevnosti. Do Alésie totiž přicházely galské posily. Galové protivníka během stavebních prací několikrát neúspěšně napadli. Navíc jim uvnitř oppida docházely zásoby potravin. Někteří muži boj ze zoufalství vzdali a kapitulovali. Galové se ale nevzdávali, první útočili ve dne a potom se pokoušeli protivníka překvapit v noci. Než však přešli zákop, Římané už o útoku věděli. Útok zastavily římské jednotky Antonia a Gaiuse Treboniuse. Ani římská armáda na tom ale nebyla příliš dobře, také jim docházely zásoby a vojáci byli fyzicky i psychicky vyčerpaní.

Druhého října zahájil útok na římské vojáky Vercassivellaunus, bratranec Vercingetorixe. K dispozici měl přes šedesát tisíc mužů. S rostoucím tlakem byl César nucený vyslat své muže do útoku proti mužům, kteří byli uvnitř oppida, podařilo se mu zatlačit zpátky Vercingetorixovi vojáky. S dalšími šesti tisíci muži na koních potom César napadl pomocnou armádu pod vedením Vercassivellaunuse. Tato akce ho pořádně zaskočila a začal se svými muži ustupovat. Římané je dokázali porazit. Během bitvy byla podstatná část oppida zničená, po dobytí ho Římané začali měnit na typické římské město. Postavili tam lázně i divadlo. Celou oblast potom rozdělili na několik správních celků. Senát na počest vítězství dokonce vyhlásil dvacet dnů díkůvzdání. Ani vítězství v Galii ale Césarovi nepomohlo k oblíbenosti v Římě, za tři roky později vypukla římská občanská válka. Vercingetorix byl zajat a strádá ve vězení pět let, pravděpodobně ho uškrtili.

Model oppida je vystavený v Národním muzeu starožitností v St. Germaine en Laye. Archeologové několikrát zpochybnili, že oppidum kapacitně stačilo pro tolik tisíc vojáků. Přesná čísla o velikosti obou armád je velmi obtížné zjistit. Bohužel, jediné záznamy událostí pochází z římské říše. Zřejmě jsou smyšlené, protož údaje z války byly často využívány propagandou. Jediným jistým faktem je to, že každý římský voják obdržel jednoho Gala jako otroka. Prozkoumávat zbytky oppida začali vědci už za vlády Napoleona III. Důkaz, že objevili keltské oppidum, našli v roce 1839, kdy ze země vykopali kamenný obelisk s nápisem: MARTIALIS. DANNOTALIIEVRV . VCVETE . SOSI CELICNON ETICGOBEDBI . DVGIIONTII VCVETIN IN ALISIIA.

Fotografie s expedice Alésia 2011 od Strážce