Seriál o keltských oppidech, díl druhý: Zánik Alcimoennis je záhada

Alcimoennis bylo keltské oppidum, které se nacházelo na hoře Michelsberg u města Kelheim v severním Bavorsku. Místo bylo osídleno už před 13000 lety před naším letopočtem. Město tam založili Keltové 500 let před naším letopočtem. Zmínil se o něm už řecký zeměpisec Ptolemaios, uvedl ale pouze název města a jeho polohu. Kdo přesně horu obýval před Kelty, je dodnes neznámé. Existenci keltského města dokazují pozůstatky zdí, které objevili archeologové.  Opevnění bylo jedenáct metrů široké a dva metry vysoké, byly v něm čtyři dřevěná vrata, kterými se vcházelo do města.  Jeho součástí byla také vnitřní obranná linie o rozloze přibližně šedesát akrů v blízkosti soutoku řek Dunaj a Altmühl. Stavba takové zdi by podle odborníků trvala padesáti lidem asi sedmdesát let. Na jihovýchodní straně podél Dunaje „chránil“ oppidum strmý svah a útes.

Archeologům se kromě zdí podařilo najít také pozůstatky dalších menších kamenných staveb, a také oltáře. Pravděpodobně sloužil jako obětní během obvyklých keltských obřadů. Co „nezničila“ příroda, to zničili lidé. Drtivý dopad měly na horu Michelsberg takzvané Búrské války. Bavorský král Ludvík v devatenáctém století po vítězství nad Francouzi, postavil na počest na hoře monumentální síň. Keltští obyvatelé oppida jsou podle odborníků pohřbení v okolí hory. Ne ale všichni, Keltové jako způsob pohřbívání používali také kremaci. Do hrobů potom ukládali jen lidi z vyšších společenských vrstev. Několik hrobů už archeologové našli a staly se zdrojem mnoha ohromujících objevů. Například bohatě zdobených uren a bronzových figurek.

Ekonomika oppida byla v drtivé většině postavena na výrobě ze železa. V okolní půdě je totiž jeho velká koncentrace. Navíc okolní lesy byly bohatým zdrojem dřeva pro proces tavení. Krajina na západ od oppida je doslova pokrytá tabulkami varujícími před mělkými důlními šachtami. Pro zemědělskou činnost využívali především obrovské pole v údolí města. Chovali zvířata, například prasata a lovili ryby. Jak oppidum zpustlo, je dodnes záhadou. Neexistuje žádný důkaz, že to bylo násilnou cestou. V okolí oppida nikdy nebyly nalezené vrstvy popela, pozůstatky obětí a další důkazy typické pro chaos během napadení jiným kmenem. Existuje nepodložená teorie, že oppidum zaniklo po vpádu germánského kmene Markomanů, který se pohyboval na severu. O oppidu není zmínka ani v římských dokumentech.