Já si vždycky myslel, že Bójové vydržely tlak Germánů cca +/- do Ježíška a po Ježíškovi přežívali možná tak Kotinové zašití někde hluboko v horách, a tady se dozvím, že Bójové s budovatelskou písni na rtech rekonstruují hradiště ještě za zenitem říše římské. Díky za článek...
Seriál o keltských oppidech, díl čtvrtý: oppidum v Hainburgu archeologové znovu postavili
Kategorie: Hrady, hradiště a zaniklá místa , Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí
V dalším díle seriálu o keltských oppidech se podíváme do Rakouska, konkrétně do Hainburgu. Na místním vrchu pod názvem Braunsberg před dvěma tisíci lety stálo opevněné město. Nacházelo se v takzvané Uherské bráně, která byla křižovatkou jantarové a dunajské cesty významné pro tehdejší dálkový obchod. Společně s oppidem v Braunsbergu v tom hrály důležitou roli také dva kilometry vzdálený Devín a oppidum na bratislavském návrší, které mělo centrální funkci. Rakouské opevněné město v Hainburgu obývali známí Bójové, kteří ovládli celé střední Podunajsko. Razili slavné mince Biatec, jež jsou dodnes symbolem slovenské Národní banky.
Poprvé začali v místě, kde stálo oppidum, archeologové bádat už v roce 1931. Poznatky o nejvýznamnější éře Braunsbergu v době laténské zatím ale chybí. Význam této oblasti dokazují bohaté mohyly. V prvních desetiletých našeho letopočtu bylo hradiště zničené, Bójové ho začali rekonstruovat ve čtvrtém století. Tedy v období pádu římské říše a stěhování národů. V blízkosti náhorní plošiny oppida postavili nasucho kladený kamenné val. Archeologové přesně popsali opevnění hradiště v roce 1988. Na severní a východní straně se nacházel tři metry vysoké opevnění bez palisády vysoké tři metry, na jižní a západní straně byl dřevěný val 1,5 metru vysoký.
Během výzkumu objevili archeologové také zásobnice. Nacházely se v nich střepy se stopami grafitu, které pochází z prvního století našeho letopočtu. Domy v hradišti byly podzemnice s ohniskem. Slovenští archeologové dokonce vyrobili model oppida přímo v Hainburgu na místě, kde původně stál. Veřejnosti ho zpřístupnili v červnu 2011. Je to jedna z nevýznamnějších archeologických rekonstrukcí, psalo se o ní v řadě odborných publikací. V minulosti už model oppida v Hainburgu stál, ale byl ve špatném technickém stavu. Nový vyrobili archeologové z odolnějších materiálů. Do Rakouska si dokonce přivezli svoje dřevo.
Projekt financovala známá rakouská nadace - Sparkasse Stiftung částkou třicet tisíc eur, kterou Heinburgu darovala při příležitosti jeho významného historického jubilea. Z kopce je vidět až na Slovensko na Dunaj i Devín a je proto oblíbeným cílem turistů. Při stavbě vycházeli slovenští archeologové z poznatků rakouských kolegů. Pracovali na ní i odborníci ze Stavební fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Palisádu postavili 12,85 metrů širokou a 5,1 vysokou. Samotný kopec je vysoký 346 metrů. Historie Braunsbergu ale po odchodu Bójů neskončila, ve dvanáctém století tam stál hrad Röthelstein, které Turkové o tři sta let později zničili. Dokazují to dochované zbytky zdí.
Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Hrady, hradiště a zaniklá místa
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí
Komentáře
Bylo docela obtížné o tomto oppidu najít nějaké info, takže jsem překládala z němčiny, slovenštiny.. našla jsem, že : zničení hradiska nachádzame v neskoršom období opäť stopy po obnovení opevnenia v období cca 4. - 5 . storočia, tzn. v nepokojnom období pádu rímskej ríše a sťahovania národov. Vtedy pozdĺž náhornej plošiny hradiska na jeho okraji bol vybudovaný nasucho kladený kamenný val. A potom je tam, že všechny tři hradiště (Braunsberg, Devín, bratislavské hradní návrší...) před 2000 tisíci lety obývali Bójové.. jsem to špatně pochopila, sorry
Viky, to nic, stane se. Je tam toho ale víc: dřevěný val, palisáda široká 12,5 metru ... no nevím, nejspíš se cosi ztratilo v překladu. Ten odkaz na původní článek, zmíněný tocomabytem, nebo jiné zdroje, by tu dle mého názoru měl být uveden automaticky.
To samé platí i pro ostatní články. Bylo by vhodné uvést zdroj, popřípadě zdroje, ze kterých pisatel předkládané informace čerpal, a to nejen u textu, ale i u obrázků, pokud byly odněkud převzaty. AHA nebo BLESK, ty ať si své zdroje klidně nechávají pro sebe, beztak si ty nesmysly jejich „reportéři“ povětšinou cucají z prstu, ale webu s osvětově zaměřenými články, webu jako je www.lovecpokladu.cz, by informace tohoto typu nepochybně slušely.
tak na tu palisádu jsem hleděla, to si pamatuju. teď jsem našla i odkaz na článek, ze kterého jsem ani nečerpala a je to tam taky: Šírka palisády je 12,85 metra a maximálna výška 5,10 metra.
Čítajte viac: http://www.sme.sk/c/5967407/slovenski-archeologovia-postavili-v-hainburgu-keltske-opevnenie.html#ixzz2Q3nAMcrk
viz.
http://www.sme.sk/c/5967407/slovenski-archeologovia-postavili-v-hainburgu-keltske-opevnenie.html
Viky:
No vidíš, to je další důvod, proč se vyplatí uvádět zdroj: aby máslo nezůstalo na tvé hlavě. Jedná se ale o nepřesný popis, jsem o tom přesvědčen. Palisáda je opevnění z do země zapuštěných dřevěných prvků, převážně kůlů. Někdy bývá doplněna výztužnou konstrukcí, nicméně i kdyby byla tato započítána do šířky palisády, tak při výšce 5 m nebude široká 12. Palisáda bývá součástí komplexnějšího opevňovacího prvku (příkop, val, více palisád za sebou) a domnívám se, že v tomto případě se jedná právě o šířku celého opevňovacího prvku, nikoli palisády samotné. Co se týče onoho „dřevěného valu“, snad by to mohl být dřevo-zemní val, tedy val zpevněný nějakou formou dřevěné konstrukce. Umím si představit, že prověřování informací zabere spoustu času, ovšem pokud se přebírají z internetu, pak vzhledem k povaze tohoto média, tomu kde se chce vyhnout šíření nepřesností, asi nic jiného nezbývá.
Rakušané oppidia znovu pro poučení dalších generací staví, u nás se zasypávají, prý také pro budoucí generace...Mluvím zde konkrétně o Závisti na Zbraslavi. Pamatuji si oppidium zcela odkryté, pozůstatky byly fascinující svou rozlohou. Nevím kdo a proč nařídil místo zavézt zeminou. Teď tam není k vidění už nic. Škoda. 
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.